Byl jedním z prvních
Byl jedním z prvních, kdo pøi svých výzkumech vulkánù fotografoval a filmoval jejich erupce a u široké veøejnosti se proslavil svým filmem "Schùzky s Ïáblem". Napsal stejnojmennou kní¾ku, kterou u nás vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1951, a mnoho dalších publikací, jimi¾ pøiblí¾il široké veøejnosti poutavým a strhujícím zpùsobem hory, chrlící popel a lávu, a blí¾e je seznámil s tímto fascinujícím pøírodním dìjem. Napsal asi šestnáct populárních knih o vulkánech. Byl autorem i mnoha odborných publikací v oboru vulkanonologie. Za své objevy získal svìtová vyznamenání a díky svým bohatým zkušenostem byl pozdìji ve Francii jmenován do funkce komisaøe pro pøedcházení pøírodním katastrofám. Øeè je o proslulém vulkanologovi Harounu Tazieffovi.
Haroun Tazieff se narodil 11. kvìtna 1914 ve Varšavì (zemøel 6. února 1998 v Paøí¾i). Vystudoval geologii na univerzitì v Lutychu v Belgii, studoval i ve Francii. Pùvodnì pracoval jako geolog. Pøi výzkumech v oblasti Východoafrické pøíkopové propadliny, vystoupil v roce 1948 na okraj kráteru vulkánu Nyiragongo (národní park Virunga), v nìm¾ zahlédl záø lávového jezera, které mu uèarovalo. Shodou okolností se v té dobì probudil sousední vulkán Niamlagira. Tato setkání s aktivními vulkány rozhodla o jeho další cestì - namísto hledání rudných lo¾isek se zaèal Tazieff zabývat výzkumem vulkánù. Nemìl to jednoduché, proto¾e vulkanologie byla v té dobì zcela na okraji zájmù geologù. Tazieff si uvìdomoval dùle¾itost pøedpovídání erupcí a mo¾nou záchranu lidí, ¾ijících v blízkosti nebezpeèných vulkánù, vèasnou evakuací.
Tazieff se zúèastnil výzkumu sopek po celém svìtì, ale jeho "¾ivotním vulkánem" byl Nyiragongo. Trvalo celých deset let, ne¾ mu bylo povoleno úøady tehdejšího Belgického Konga uskuteènit sestup do kráteru. O Nyiragongu napsal krásnou populární kní¾ku "Zakázaná sopka", která je doplnìna unikátními fotografiemi. U nás ji vydalo nakladatelství Panoráma v roce 1982.
Cituji z knihy "Zakázaná sopka":
..."Pohled na tekuté lávy je nejvelkolepìjší za soumraku, kdy¾ slunce ji¾ nesvítí, ale tma ještì nezahalila rámec, který obklopuje tento po¾ár Zemì a dává mu jeho plné rozmìry. Soumrak zahalil v purpur náš svìt. Ještì nikdy jsme nebyli tak blízko tomuto bájnému jevu. Sotva tøicet metrù pod námi se rozprostíral rohlík lávy velký jako prostranství pøed paøí¾skou Invalidovnou. ®havou viskozitu tekuté lávy bylo znát pouhým okem podle pomalosti jejích mohutných pohybù. Magický vzhled lávy nás okouzlil. Mohli jsme nakrásnì znát její charakter, slo¾ení, vìdeckou definici, a pøece nás její nadpøirozený ráz fascinoval."
* * *
Vulkanologie je pomìrnì mladý vìdní obor. První vulkanologická observatoø byla vybudována na Vesuvu v letech 1842-1845. Byly zde instalovány první seismografy a pozdìji i další pøístroje. Soustavné sledování Vesuvu zaèalo v roce 1913. Další vulkanologická observatoø byla vybudována v roce 1912 na vulkánu Kilauea (Havajské ostrovy). V souèasné dobì jsou vybudovány vulkanologické observatoøe i na dalších nebezpeèných vulkánech.
Vìdci sledují seismické záchvìvy, magnetické pole, radioaktivitu, sklony svahù sopky, její celkový tvar, mìøí teploty unikajících sopeèných plynù (fumarol), i hornin, provádìjí chemické rozbory fumarol a vyskytujících se vod (kráterová jezera, prameny). Pomocí speciálních pøístrojù zjiš»ují i zmìny umístìní hornin uvnitø vulkánu, i jejich teplotu. Na základì získaných výsledkù a zkušeností z pøedchozích sledování je mo¾né pøedpovìdìt erupci nìkolik dní dopøedu.
Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka
Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù