Putování za koèárky,
ale i Goèárem do rychnovské radnice pøed zaèátkem výstavní sezony muzea hraèek, které tu vzniklo v kvìtnu 2005.
18. dubna 2013 spatøila svìtlo svìta nová 159stránková publikace ètvercového formátu autorù Miroslavy a Jiøího Pecháèkových Svìt hraèek Rychnov nad Knì¾nou - prùvodce muzejními expozicemi.
Peèlivì vydaná kní¾ka, kterou pokøtil docent Václav Šplíchal netypicky polibkem, zaèíná struènou historií tohoto muzea (sídlí na rychnovském námìstí v 1. poschodí radnice z roku 1804, v ní¾ dopsala svoji slavnou Domácí kuchaøku v roce 1825 Magdalena Dobromila Rettigová).
Následuje Povídání o hraèkách a kapitolky Panenka - milovaný svìt dìvèátek (tady je i o Shirley Templové, Marbulínkovi a Lucince, i o charitativní hraèce Habešánkovi), Jízda na koni, houpací kùò a rytíøské hry, Plyšové hraèky, Deskové hry, Mechanické hraèky (tam jsou zaøazeny kolotoèe, ¾eleznice a vláèky, filmové, projekèní a reprodukèní pøístroje, parní stroj, autíèka, zemní stroje, lodì i letadla), Stavebnice, Rodinná domácí divadélka, Vojáci a Velké hraèky - kolobì¾ky, trojkolky , auta, sanì a ly¾e.
Letos do tohoto jedineèného muzea hraèek mù¾eme pøijít u¾ od poloviny kvìtna, kdy se otevøe veøejnosti. Co zaujme u¾ z minula? Soubor historického nábytku (paravan, sofa, prádelník, komoda, postýlka, skøíò, všecko úmìrné velikosti holèièky) z doby kolem roku 1900, který dostala tehdy 10letá dcerka továrníka na Liberecku.
Dále pak domeèek z roku 1925 s autentickým dobovým zaøízením (tapetami, podlahami, doplnìno elektrickým osvìtlením), kopírujícím tehdejší mìš»anskou domácnost (vedle moderní lo¾nice koupelna s vanou vèetnì zaoblených rohových kachlièek, kotle na ohøívání vody i moderní sprchy).
Je tu i hraèkárna ze 30. let, kde na pultì nabízí prodavaèka tehdy nejnovìjší modely aut. Zaujme vlastenecká vitrínka, pøipomínající 150. výroèí vzniku Sokola, mj. kazeta „Kulihrášek a všesokolský slet“ s obrázky Artuše Scheinera a verši Marty Voleské, sokolky a sokolíci (vyrábìla firma Ba»a), klasická hra „Poznávej svoji vlast“ (tady v provedení z let 1915, 1930 a z 50. let, ka¾dá z nich s jinou mapou, jak se republika mìnila), k vidìní je i døevìná stavebnice Pra¾ského hradu (inicioval ji Jaroslav Seifert v letech 1957- 58), ulo¾ená v truhlièce s malovanými lidovými motivy. Zaujme Vanclùv pøes metr vysoký kolotoè ze stavebnice MERKUR, jako závìsné lampièky jsou tu dva brouèci, tehdy výroba Vamberecké krajky Vamberk ze 60. let (kdopak si je ještì pamatuje?)
Unikátním pøírùstkem je atypický domeèek pro panenky, i se schodištìm, pokojíky, koupelnou a na støeše s tenisovým kurtem (po jeho odklopení se objeví svítidla, je¾ zajiš»ují osvìtlení všech místností). Vytvoøil jej slavný èeský architekt Josef Goèár, jeho¾ díla pøedevším z kubistického a funkcionalistického období patøí k vrcholùm èeské moderní architektury.
Co jiného k vidìní?
Tak napø. panenka - podomní obchodnice s poctivými bavlnìnými kostièkovanými punèochami a staøièká školní tøída, stavebnice z roku 1900 s pøebalem, na nìm¾ jakýsi profesor pøírodovìdy má na zádech plechovou schránku, z ní¾ vyskakuje rùzná havì». Pøekvapením pro pøíchozí je, ¾e tuto plechovou schránku s odklápìcím víèkem tu vidí ve skuteènosti. Pøipomíná nám, ¾e to byla velmi oblíbená hraèka tehdejších dìtí, kdy chodily hodnì do pøírody, odchytávaly rùzné ¾ivoèichy a v tìchto schránkách si je pøinášely domù.
Nejen holèièky zaujmou další nové exponáty - americké papírové vystøihovací panenky i s pùvodní kazetou z pøelomu 19. a 20. století. Na ty panenky v dobovém obleèení (vzadu se stojánky) pak dìti vystøihávaly a zavìšovaly šatièky. A proto¾e byly vedeny k manuální zruènosti, mohly si je i vyšívat (šatièky byly prodírkovány). Vedle upoutá dìtský klobouènický obchod z doby kolem roku 1910, kdy si dámy hodnì kupovaly klobouky.
Najdeme tu i kdysi velmi slavné Richterovy kostièky z roku 1880, zvané taky kotvové nebo ankrové (Anker = nìmecky kotva) z Rudolfstadtu. Jejich zvláštností byl patentovaný materiál (v ruce pùsobí jako kámen, pøitom šlo o barvený písek a plavenou køídu, která se dávala do forem a sušila za vysokých teplot osm dnù), na tehdejší dobu velmi moderní stavebnice; z ní se daly dìlat mozaiky a tøeba i hlavolamy. Tehdy šlo o nadèasového výrobce, který hodnì investoval do inzerce a vydával i nádherné propagaèní ètyøjazyèné (nìmecky, èesky, polsky a maïarsky) barevné propagaèní letáèky k tìmto stavebnicím.
Z hlediska regionálního je tu pøekvapivá i Bouèkova abeceda „Mami, u¾ píši“ (továrnu mìl naproti rychnovskému pivovaru) a dìtský koèárek osmipérák BESOL, výrobek Kovodru¾stva Rychnov nad Knì¾nou. V expozici Magdaleny Dobromily Rettigové vidíme i tzv. kratiknot, dále pak nástroj na vykrajování jádøincù (vytvoøil krásnou spirálku) a taky dùmyslný louskáèek na oøechy (zaklapneme a skoøápky se nerozletí po místnosti). Návštìvníci uvidí dobové kuchyòské a domácí vìci, jako valchu, máselnici, zvon na praní prádla, ruèní praèku, kuchyòskou polici, ¾ehlièku na døevìné uhlí i s podlo¾kou, hrnek povidlák, rùzné sbìraèky, kvedlaèky, ale taky š»ouchadlo na brambory a parádní vyšívané utìrky. Urèitì také zaujmou i další souèásti ka¾dé tehdejší domácnosti, jako byla bible, ale stejnì tak domácí odìv z doby Magdaleny Dobromily, sluneèník, ruènì vyšívaná kabelka, široký slámový klobouk s pentlí a vlèími máky, ruènì háèkované rukavièky, pléd a zachovalý cestovní kuføík.
Toto muzeum hraèek ve tøech místnostech roènì navštíví pøes pìt tisíc lidí, expozice byla podstatnì rozšíøena a obohacena o typicky èeský fenomén – ètyøi domácí loutková divadla i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtìcha Suchardy z Nové Paky, v nìm bývalo a¾ 130 loutek, tøeba i vlk v babièèinì èepci.
Z pøírùstkù zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mu¾ové èeští, návštìvníci tu mj. najdou habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistùm) i panenky v podobì Shirley Templové, dìtské hvìzdy amerického filmu, ale i panenka v podobì jeptišky.
Z dalších exponátù tu je k vidìní (a slyšení) hrací strojek symphonion se tøicítkou dírkovaných desek, dìtská expozice je obohacena o dìtskou ¾ehlièku s tìlískem a podstaveèkem pro ni, o dìtský mandl, sporáèek, laternu magiku na film i sklenìné diapozitivy, kde se svítilo svíèkou, i dìtský ponk s náøadím.
Muzeum hraèek zahrnuje období od roku 1880 do 60. let 20. století. K vidìní jsou hraèky pøevá¾nì nìmecké - výrobci panenek s porcelánovou hlavièkou byli toti¾ hlavnì v Nìmecku kolem Sonnenbergu u Waldhausu a tradici tam nepøerval totalitní systém jako u nás. Ze vzácných exponátù zde jsou i panenky èeské; v okolí Karlových Varù bylo 80 porcelánek, které se zabývaly výrobou porcelánových panenek. Další zemí, kde se panenky vyrábìly, byla Francie, u nás to byli menšinoví výrobci panenek pøi porcelánkách, i kdy¾ jejich tìla s kloubovýma rukama a nohama vyrábìli domáètí dìlníci. Bohu¾el takových panenek se zachovalo málo.V tomto muzeu najdeme stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálù pak další stovku, k tomu koèárky, pokojíèky, dobové fotografie atd.
Pøíchozího nejspíš pøekvapí, ¾e byly i panenky charakterové, vyrábìné podle skuteèného dítìte, èi textilní panenky budoárové; tyto "panenky na pohovku", které nebyly urèeny ke hraní, byly v¾dy elegantnì, módnì obleèené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyrábìly se z látky a jejich obleèení bylo kvalitní a nákladné. K vidìní tu je mj. z pøelomu 19. a 20. století nádherná 120 cm vysoká panna s porcelánovou hlavou v dobovém obleèení a další budoárové panenky, které byly urèeny jen jako dekorace do bohatých domácností a tomu taky odpovídala i výbava panenek, jako bylo pøevleèení no noc a na vycházky.
V druhé místnosti najdeme exponáty do 30. let 20. století - zaujme dobový pokojíèek z roku 1930 s funkèním osvìtlením a pùvodním nábytkem. To byla doba, kdy byly bì¾né celuloidové panenky - ty se sice vyrábìly vedle porcelánových u¾ od pøelomu 19. a 20. století (kolem roku 1900 byl celuloid daleko dra¾ší ne¾ porcelán). Pou¾ívaly se i tzv. papírmaše (papiermache), forma se pou¾ívala stejná jako u porcelánových, ale plnila se právì touto papírovou masou. Tyto panenky, urèené spíš pro chudé dìti, byly ale stejnì krásné, stejnì sdìlné jako ty porcelánové, a èasto mìly i mrkací oèi. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si toti¾ kolikrát dìti ani nesmìly hrát. Èeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak naše panenky ze 30. let jsou hodnì podobné panenkám francouzským.
Ve tøetí místnosti jsou k vidìní koèárky ze 40., 50. i poèátku 60. let, jeden z nich - z 20. let - patøil rodinì továrníka z Tøebechovic pod Orebem.
Dále tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráèci, a nechybí ani Ferda mravenec. Kuchyòská lineèka, naprosto stejná jako v té velké kuchyni, co mìla maminka, v kuchyòce uhláèek, v pokojíècích kamínka a dokonce tenkostìnný porcelánový servisek.
Expozice je doplnìna dobovými fotografiemi, dvìma funkèními parními strojky, ten jeden tu pøedvádí (je na elektriku, získali ho v hodnì zbídaèelém stavu), ten druhý není v provozu - z bezpeènostních dùvodù nelze tu zapalovat pevný líh. Zaujme originální stavebnice Märklin i s pùvodními pøebaly, vláèek z 50. let, kompletní èeské Štorchovo loutkové divadlo z doby kolem roku 1930 vèetnì bedny se zasunutými kulisami.
Výèet by byl dlouhý - obchod z roku 1930, který se vyrábìl v Ústí nad Orlicí, k tomu pohádkové kní¾eèky reklamy, co se dávaly ke ka¾dému zbo¾í (z jedné strany byla reklama, z druhé pohádka), formièky na cukroví, divadélko s plochými loutkami, døevìné kostky v pùvodní krabici, maòásci, preciznì vyrobená panenkovská houpaèka z pøelomu 19. a 20. století.
"Naše muzeum se vìnuje hlavnì èeským hraèkám, které obklopovaly èeské dìti do roku 1965. Je tu tak i miniaturní dìtská televizka s kompletními pohádkami, které se posunovaly na kotouècích a kde na obrazovce bì¾el jakoby pøíbìh. Holèièky zaujme i pùvodní fungující panenkovský fén na ploché baterie," dodává prùvodkynì Miroslava Pecháèková, která zaèala sbírat panenky kolem roku 1990.