Héfaistos
Nedivím se, ¾e dámy mají pøiznaný zájem o toho originálního Boha. Aè ponìkud nevydaøený fyzicky, byl man¾elem krásné Afrodity a synem bo¾ské dvojice.
Narodil se ovšem jako mrzáèek, takového by Spar»ané hodili ze skály. Ostatnì matka Héra se zachovala podobnì, svrhla mrzáèka z Olympu, ale mìl štìstí, spadl do moøe, vylovila ho a starala se o nìj moøská bohynì Thetis. V podmoøské jeskyni pak vyrostl a mìl i první kovárnu.
O jeho návratu na Olymp jsou dvì verze. V obou hraje roli Héøina touha po krásném zbo¾í, ale ta druhá je zajímavìjší. Héfaistos vykoval krásné køeslo a poslal ho Héøe na Olymp. Marnivé ¾enství okam¾itì zvítìzilo, Héra potìšenì usedla a v tom okam¾iku vyjela z køesla jako hadi pouta, pøikovala bohyni do køesla. Nikdo neumìl pomoci, posel bohù Hermés marnì pøicházel za bo¾ským kováøem, byl zatvrzelý. Matèina krutost poøád bolela.
Lstiví bohové poslali za Héfaistem Dionýsa a ten ho, slušnì øeèeno, zkušenì opil, pøivedl ho na Olymp a schopný kováø matku vysvobodil.
Potom si ho oblíbili všichni, pro všechny bohy na Olympu vykoval krásné komnaty, zbranì, milé ozdùbky. Matka mu zøídila skvìlou kovárnu s dvaceti mìchy. Sama Héra zaøídila i svatbu s krásnou Afroditou.
Zdá se ovšem, ¾e Héfaistos byl trochu solitér, stateèný, neústupný. Dokázal se postavit nejen Gigantùm, ale i otci Diovi. To ovšem nemìl dìlat. Ten ho za trest znovu shodil z Olympu. Tentokrát ovšem dopadl na zem a zlomil si obì nohy. Od tìch dob chodil špatnì, se zlatými podpìrami. Tak bývá i zobrazován. Chodil tak i po Olympu, kam se po Diovì odpuštìní znovu vrátil.
Héfaistos je bùh vlídný a laskavý, jako bùh ohnì a bo¾ský kováø pøináší i teplo a radost, je to bùh pøívìtivý. Umí ale i trestat, být tvrdý, zásadový a neústupný.
Tady bych se zatím rozlouèil s Olympem, nasedneme na loï Argó a poplujeme na Kolchidu pro Zlaté rouno.