Vypìstovat si v bytì vlastní kávu by jistì bylo velmi pøita¾livé. Káva, kdysi exotický nápoj, se postupnì dostala ze své arabské kolébky, a¾ do støední Evropy a na ostatní svìtové trhy. U nás zaèala v 18. století postupnì vytlaèovat domácí, èasto zdravìjší a aromatiètìjší nápoje a stala se velmi oblíbenou.
Kávovník není pouze zdrojem významné pochutiny, ale stále více i pøíjemným spoleèníkem našich domovù. Oproti nìkterým jiným u¾itkovým rostlinám, napø. citrusùm roste toti¾ velmi dobøe i v podmínkách bytù s ústøedním topením jeho listy, kvìty i plody pùsobí velmi dekorativnì.
Kávovník je nízký, v¾dyzelený keø nebo menší strom. Kvete nìkolikrát do roka, má bílé po jasmínu vonící kvìty, z kterých se tvoøí hnìdoèervené du¾inaté plody - bobule velikosti angreštu (u nás obyèejnì v zimních mìsících). Plody obsahují dvì semena, které k sobì navzájem pøiléhají.
Optimální teplota pro rùst a kvetení kávovníku se pohybuje okolo 24 °C ve dne a 17 °C v noci. Pro pìstování kávovníku v bytech je nejvhodnìjší mno¾ení semeny, které získáme z dobøe vyzrálých peckovic, nejlépe od nìkterého zkušeného pìstitele. Semena ztrácejí velmi rychle svoji klíèivost a proto by nemìla být starší ne¾ jeden mìsíc.
Po vytvoøení prvního páru pravých listù se semenáèe rozsazují do kvìtináèù o prùmìru 10 cm a ka¾dým rokem s prùmìrem o 2-3 cm vìtším. Kávovník není pøíliš nároèný na svìtlo, v¾dy» se jeho plantá¾e velmi èasto pøistiòují. V bytì ho umístíme tak, aby mìl dostatek tzv. rozptýleného svìtla, tedy k oknu, ale ne na pøímé slunce, jinak by mohlo dojít k popálení listù.
V prùbìhu rùstu nevy¾aduje kávovník ¾ádnou mimoøádnou péèi. Hnojíme ho obdobnì jako jiné hrnkové kvìtiny jednou za 14 dnù. Semenáèky jsou v mládí citlivé na pøílišnou vlhkost pùdy kdy dochází k uhnívání koøenových krèkù. Znaènì choulostivé jsou však v¾dy na prudké zmìny teploty, napø. pøi zimním vìtrání bytu. Pokles teploty pod 12 °C má ji¾ za následek pøerušení rùstu. Kávovník je málo napadán chorobami a škùdci. Nejèastìjší je poškození listù (zasychání okrajù, ¾loutnutí), co¾ pøevá¾nì pùsobí fyziologické vlivy,napø. pøíliš suchý vzduch.
V našich podmínkách zaèínají kávovníky kvést a plodit pøi dosa¾ení výšky kolem 80 - 100 cm s dobrým olistìním, tj. zhruba po tøech a¾ pìti letech. Abychom rostlinu pøinutili ke spontánnímu kvetení omezíme v zimním období zálivku i hnojení, které v pøedjaøí opìt obnovíme. V dobì kvetení provádíme umìlé doopylení, nejlépe pomocí jemného štìteèku.
Stromky kávovníku se dají také rùznì upravovat øezem a tvarovat. Jde pøedevším o to, abychom získali rostliny pøijatelné svým tvarem a velikostí pro urèitý omezený prostor.
Plody sklízíme a¾ po dokonalém vybarvení. Kromì pou¾ití k dalšímu výsevu se mù¾eme pokusit i o vlastní kávu.
ze své arabské kolébky, a¾ do støední Evropy a na ostatní svìtové trhy. U nás zaèala v 18. století postupnì vytlaèovat domácí, èasto zdravìjší a aromatiètìjší nápoje a stala se velmi oblíbenou..jpg)
s prùmìrem o 2-3 cm vìtším. Kávovník není pøíliš nároèný na svìtlo, v¾dy» se jeho plantá¾e velmi èasto pøistiòují. V bytì ho umístíme tak, aby mìl dostatek tzv. rozptýleného svìtla, tedy k oknu, ale ne na pøímé slunce, jinak by mohlo dojít k popálení listù.