Ukradená továrna
Své druhé a poslední povídání o mých slavných rodácích bych chtìla uvést ¾ivotním postojem prastarého rodu a to konkrétnì postojem k majetku. Za péèi o svìøený majetek je odpovìdný souèasný majitel další generaci a má se o nìj starat tak, aby ho mohl s nejlepším svìdomím a vìdomím pøedat k péèi a rozvíjení dalšímu potomstvu.
Tento pøístup se dá vztáhnout i na jiné ¾ivotní hodnoty, ale hlavnì na chování k pøírodì. Jak øekl jiný moudrý èlovìk, jediné co nám lidem patøí je èas, vše ostatní je nám propùjèeno. Ta kontinuita starosti o svìøený majetek (a nejen o nìj) byla násilnì pøerušená poèínaje rokem 1948. Mnoho úspìšných firem, které pøevzaly další generace, aby je rozvíjely a peèovaly o nì, bylo násilnì ukradeno a jejich majitelé byli èasto i vìznìni.
Tak jako jinde, i v mém rodném mìstì byli lidé pilní, zruèní a nejen øemeslnì zdatní. Velkou zásluhu k pøipomenutí tìchto mých rodákù má autor knihy Osobnosti Vysokého Mýta 1310 – 2001, p. Dr. Augustin Andrle. Kniha je to objemná a je vidìt, ¾e tìch ú¾asných lidí z jednoho malého mìsteèka bylo tolik, ¾e to na tak objemnou knihu vydalo.
K tìm z nejslavnìjších z nich, patøil i zakladatel firmy na výrobu hasicí techniky pan Václav Ignác Stratílek, který se narodil 30.7.1873 ve Vysokém Mýtì. Svojí firmu budoval celý ¾ivot a svým umem vyvinul hasící techniku ke svìtovému vìhlasu. Získal nìkolik medailí i diplomù na tuzemských i zahranièních výstavách. Mnoho práce a úsilí stál vývoj od ruèní berlové støíkaèky, pøes kolové, parní, ke støíkaèce motorové, která byla vyvinuta hned v prvních dobách, kdy zaèal pronikat benzinový motor.
Zakladatel firmy, Václav Ignác Stratílek zemøel 24.7.1940. Firmu svým synùm Vlastimilovi (1906) a Václavovi (1907) pøedal ji¾ v polovinì tøicátých let.
Ve váleèných letech, mimo výroby støíkaèek, musela firma jeho následníkù vyrábìt trupy letadel typu STORCH a závìsných transportérù DOBAS. Majitelé továrny zamìstnali co nejvíce lidí, aby je uchránili pøed totálním nasazením. Po válce se firma dále modernizovala a rozšíøila program, o výrobu motorové ruèní lištové sekaèky s motorem Stratílek.
V roce 1948 byla továrna vyvlastnìna, Vlastimil a Václav museli odejít z podniku. Václav byl uvìznìn na 15 let a Vlastimil tì¾ko shánìl zamìstnání. Továrna byla na krátkou dobu zaèlenìna pod Sigmu Lutín, ale brzy se stala samostatným státním podnikem s názvem THZ. A tuto dobu ji¾ pamatuji.
V roce 1962 se podnik slouèil se státním podnikem Karosa, v té dobì vyrábìjící autobusy. Tak se vlastnì propojily dvì slavné firmy – Stratílek a Sodomka (viz èlánek Tatraplán pro Stalina) .
Vlastimil Stratílek zemøel 6.11.1983 a Václav Stratílek dne 27.3.1986. Oba jsou pochováni na vysokomýtském høbitovì, shodou okolností vedle hrobu rodiny mého mu¾e.
Dobové foto hasièù ve Vysokém Mýtì v akci:
A podaøilo se i to, ¾e stále platí, zlaté èeské ruèièky:
http://hobby.idnes.cz/stoleta-rucni-hasicska-strikacka-ma-vykon-srovnatelny-s-modernimi-vozy-1oj-/hobby-dilna.asp?c=A100129_184643_hobby-dilna_mce
Další obrázky a texty je mo¾né najít na internetu, kde je jich hodnì, proto¾e hasièi jsou jedni z mála, kteøí jsou na svoji historii pyšní a k tomuto povolání nebo k této dobrovolné èinnosti mají krásný vztah a jsou velkými fandy na historickou techniku.
Zdroj informací: kniha - Osobnosti Vysokého Mýta od autora Dr. Augustina Andrle, fotografie z internetu
Naïa Dubcová