Ruèní papírna – Velké Losiny
Vidìl jsem v ¾ivotì u¾ ledasco; polykaèe ohnì, fakíry s propíchnutým bøichem èi brusièe diamantù se stovkami fazet, ale èerpaèi ruèního papíru z Velkých Losin mì prostì dostali. Zdejší ruèní papírna, zalo¾ená pøed rokem 1596, vyrábí ruèní papír tradièním nabíráním papíroviny na síto bez pøestávky ji¾ více ne¾ 410 let a je od roku 2002 Národní kulturní památkou.
S øeditelem Excellens paper s. r. o. Ondøejem Duksou jsem se setkal v rezidenci primátora Hlavního mìsta Prahy u pøíle¾itosti slavnostní prezentace nového vydání Máchova Máje na ruèním papíru. Mìli jsme tak mo¾nost si zavzpomínat na moji reportá¾ z Velkých Losin.
Vyèištìné, roztøídìné a na drobné kusy rozøezané hadry se vaøily s vápnem za zvýšeného tlaku a teploty v otáèejícím se vaøáku, který byl do papírny poøízen v roce 1896. Teprve takto pøipravená hadrovina se dále upravovala a zpracovávala ve výrobním procesu.
Parní vaøák byl v losinské papírnì v provozu a¾ do roku 1965, kdy došlo k nahrazení ji¾ nevyhovující hadrové suroviny èistým bavlnìným vláknem, tzv. lintersem.
Právì na tomto místì vznikají jednotlivé listy ruèního papíru nabíráním, tzv. èerpáním papíroviny na èerpací formy. Napøed mi strèili do rukou èerpací síto, asi ètyøicet na šedesát centimetrù obsa¾ný rám, aby na nìho nabral øídkou kaši s rozmìlnìných textilních kousíèkù, vápna a vody, za teploty a tlaku pøipravené v tzv. vaøáku.
Problém byl v tom, ¾e bych mìl nabrat jen tolik zmínìné hmoty, abych vytvoøil milimetrovou vrstvu sto dvacetigramového budoucího papíru. Ani o gram víc, nato¾ o nìco míò. Prostì to mít v rukách a bìhem vteøiny odhadnout, kolik nabrat a jak s tím zamanévrovat.
Mìl jsem štìstí, ¾e v tomto pøípadì se nedají dìlat zmetky. Mùj zvrásnìný a hrbolatý “výtvor” se mohl znovu ponoøit, spláchnout a dalo se zaèít znovu. Kdy¾ mì po ètvrt hodinì zaèaly bolet ruce, vzdal jsem to. Profíci “èerpaèi” pak tento produkt pøelo¾í na lepenkovou podlo¾ku, aby ji následnì za studena nechal vylisovat mezi válci kalandru, pak usušili a vy¾ehlili.
Hlazení papíru je jednou z posledních operací. V minulých staletích se papír hladil ruènì kamennými (achátovými) hladítky. V 18. století se v evropských papírenských manufakturách objevil kalandr neboli ¾ehlièka.
Papíry se na nìm hladí po jednom a po ka¾dé stranì zvláš». Listy se pokládají na lepenkovou podlo¾ku a hladí se za studena mezi dvìma otáèejícími se kovovými hladícími válci. To vše dìlají v poètu asi dvaceti zamìstnancù tak dlouho, a¾ mají na konci roku asi 12 tun ruèního papíru pro klienty v Èesku, ale i v USA, SRN, V. Británii, Rakousku , Polsku èi Slovensku.
Základní rozmìry jsou A5, A4, A3, A2 a nejvìtší formát pak 570×770 mm tzv. Imperial. Èerpají se také karty o rozmìrech 50×90 mm, 210×100 mm, 150×100 mm a mnoho jiných rozmìrù. Ka¾dý má arch nerovnomìrné okraje, co¾ je zpùsobeno zatékáním papíroviny pøi èerpání, kvalitní ruèní papír je také v maximální mo¾né míøe rovnomìrný, tzn. v celé ploše stejnì silný.
“Autenticita ruèního papíru z RPVL je patrna pøi pohledu proti svìtlu, kdy je jasnì vidìt pøedevším struktura síta (tzv. ver¾é) a zároveò je ka¾dý arch opatøen prùsvitkou Ruèní papírny ve Velkých Losinách (a. písmeno „L“ v levé spodní èásti archu; b. nápis „Losín“ v levé spodní èásti archù; c. ¾erotínský erb s nápisem Velké Losiny ve støedu archu). Mnoho zákazníkù má vlastní èerpací síta s individuální prùsvitkou - filigránem..,” øíká Ondøej Duksa.
Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze ®erotína. Papírna zahájila výrobu v rozmezí let 1591 – 1596, z tohoto roku je i dosud nejstarší známá prùsvitka v podobì ¾erotínského erbu – lva s korunkou stojícího na tøech pahorcích.
Po celé 17. a 18. století zásobovala papírna produkcí zejména psacích, konceptních papírù a lepenky své nejbli¾ší okolí. Nìkterým papírníkùm se zde pøíliš nedaøilo. Do historie papírny zasáhly i zdejší nechvalnì známé èarodìjnické inkvizièní procesy poslední ètvrtiny 17.století, kdy¾ se v roce 1680 jednou z jejich prvních obìtí stala i man¾elka losinského papírníka Barbora Göttlicherová.
Ve Velkých Losinách se produkci ruèního papíru podaøilo udr¾et díky podnikavosti Antona Schmidta st., jeho¾ rodina papírnu koupila roku 1855. Vedle bìlidla, textilní a papírenské výroby zde byla roku 1913 uvedena do provozu i vodní elektrárna.
Objevení vynikajících filtraèních vlastností ruènì èerpaného papíru a posléze i jeho renesance v umìleckých kruzích umo¾nily tradiènímu papírnickému øemeslu pøe¾ít nejt쾚í období a pøenést se díky své originalitì a kvalitì a¾ do souèasnosti.
V roce 1949 se papírna stala souèástí národního podniku Olšanské papírny, pozdìji akciové spoleènosti, zabývající se papírenskou výrobou v nìkolika strojních prùmyslových papírnách na Šumpersku. Od roku 2006 je sídlem samostatné spoleènosti Ruèní papírna Velké Losiny a.s.
“Velkolosinská manufaktura dnes patøí k nejstarším doposud pracujícím podnikùm svého druhu v Evropì. Ruèní papír se zde stále vyrábí tradièním postupem z bavlny a lnu,” øíká øeditel Excellens paper s. r. o.,Ondøej Duksa.
“Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se pou¾ívá zejména ve výtvarném umìní, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentaèní úèely, k tisku bibliofilií a rovnì¾ v kni¾ní umìlecké a restaurátorské praxi.”
Rezervujte si prohlídku muzea papíru - online
Unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu více jak ètyøsetleté kontinuity tradièní ruèní papírenské výroby nemá v oblasti støední Evropy obdoby. Je jediným evropským výrobcem, který neprodukuje ruèní papír jen jako souèást muzejního programu pro turisty, ale s ka¾dodenní pracovní dobou pro své regulérní klienty.
Svìtové databáze uvádìjí kolem 3000 výrobcù ruèního papíru ve 20 zemích svìta, pøeva¾ují asijské zemì, napøíklad jen Èína uvádí kolem 2000 manufaktur, Thajsko má pøes 400, Indie kolem 350 a v Evropì je pìt výrobcù.
A jedna perlièka na závìr reportá¾e. “Nejmenovaný tradièní výrobce psacích potøeb ze zahranièí s cca 150letou historií s námi jednal o kooperaci. Pøi osobní schùzce nám bylo sdìleno, ¾e musí nejdøív ovìøit naši historii a tradici, na kterou jejich klienti velmi dbají,” usmívá se Ondøej Duksa.
“Zøejmì pøehlédl na propagaèních materiálech a vizitkách, které obdr¾el, ono datum zalo¾ení Ruèní papírny - A.D. 1596. Tak¾e, jsme mu sdìlili (samozøejmì ¾ertem), ¾e naopak my musíme provìøit jejich firmu….”