Svátek zamilovaných
se slaví 14. února, na svatého Valentina. Jak tento svátek vùbec vznikl? Byl to jenom sentimentální výplod støedovìkého anglického básníka a nebo má nìjaký historický podklad?
Patronem tohoto svátku je svatý Valentin.
Jen¾e ... kolem tohoto svìtce je mnoho nezodpovìzených otázek. Tak hned ta první - byla to jedna nebo dvì osoby? Proto¾e, podle katolické encyklopedie byl svatý Valentin, zemøel muèednickou smrtí 14. února, buïto knìz v Øímì a nebo biskup v Interamnì, dnešní Terni. V šestém nebo sedmém století byla sepsána Acta svatého Velentina. Tuto legendu znal v osmém století anglosaský benediktiský mnich svatý Béda Ctihodný a zahrnul ji s legendou o muèedníkovi Valentinovi z Terni a jeho zázraèném vyléèení zmrzaèeného dítìte do svých ¾ivotopisù svatých.
Obì legendy byly spojeny s datem 14. února.
Kolem roku 1260 sepsal italský mnich Jakob de Voragine, pozdìji byl janovským biskupem, knihu, která byla snad nejètenìjší za støedovìku. Kniha se jmenovala Zlatá legenda a ta obsahovala, mimo jiných, struèný ¾ivotopis svatého Valentina. Podle nìj muèedník Valentin nechtìl popøít Krista v roce 280 pøed císaøem Claudiem a byl za to odsouzen k smrti. Ještì pøedtím Valentin staèil v ¾aláøi slepé dceøi svého ¾aláøníka modlitbami vrátit zrak. V této knize není ale nikde zmínka o tom, ¾e by jí snad mìl psát a nebo se do ní mìl zamilovat, jak pozdìji tvrdily nìkteré prameny.
Poprvé historicky dolo¾en je 14. únor a Valentinùv svátek. Byl spojován s romantickou láskou ve 14. století, v díle Geoffreye Chaucera "Ptaèí snìm". Je to báseò a byla napsána jako pocta k zasnoubení anglického krále Richarda II.., tomu bylo v tu dobu patnáct let, s o osm mìsícù starší princeznou Annou Èeskou, dcerou Karla IV. I kdy¾ sòatek byl èistì z politických dùvodù, nakonec prý mezi nimi vládla vøelá láska. Svatba tìchto dvou byla 22. ledna 1383.
Tak¾e díky Geoffrey Chaucerovi vznikl svátek zamilovaných - Valentin? Tehdy ale vznikl jeden malý omyl, vypadalo to, ¾e svátek zamilovaných se slaví od nepanšti, a ¾e Chaucer navázal jenom na starší tradici a tento omyl pomáhali šíøit i další angliètí historici v 18. století.
První historicky dolo¾ené pøání k svátku zamilovaných poslal své ¾enì v roce 1415 mladý francouzský vévoda Karel Orleánský, který byl zajat a vìznìn v londýnském Toweru. Odtud posílal své man¾elce milostné básnì, z nich se asi 60 zachovalo a mù¾ete je vidìt v Britském muzeu mezi královskými listinami. Svátek Valentina se dnes slaví skoro na celém svìtì. V Anglii je starobylý zvyk posílat anonymní milostné dopisy, v Americe se volí Valentin a Valentina, jinde se dávají malé kvìtinové dárky a sladkosti, èi drobné šperky. Tyto dárky by mìly být vyjádøením úcty a lásky.
A ještì jedna vìc, i kdy¾ pøímo se svátkem zamilovaných nesouvisí. Na pra¾ském Vyšehradu byly nalezeny ètyøi barokní relikviáøe, byly pova¾ovány za ztracené, a jeden z nich se týká svatého Valentina. V relikviáøi byla skoro celá lopatková kost, která podle odborníkù patøí k tomuto svìtci. Do Èech ji údajnì pøivezl Karel IV., který byl znám svým sbìratelstvím svatých ostatkù, ale jisté to není. Na lopatce se našla pøi restaurování "autentika" - malý prou¾ek, na kterém bylo uvedeno svìtcovo jméno a byl nalepen na lopatce. Vyšehradský svatý ostatek je asi nejvìtší, který se dostal za hranice Itálie. Zùstává jenom otázka, z kterého svìtce tato kost pochází. Z knìze v Øímì a nebo z biskupa v Terni ? Tuto relikvii si mù¾ete na Vyšehradì prohlédnout sami, ale jenom v den jeho svátku.
Ilustrace - práce absolventek kurzu malování
Na další obrázky se mù¾ete podívat ZDE