Ètvrtý den po opulentní snídani nasedáme, tentokrát bez kufrù, opìt do autobusù.
Máme namíøeno do Efezu.
Toto výstavné antické mìsto s dlouhou a pøeslavnou historií, údajnì jedno z nezachovalejších v Turecku, a ve svìtì vùbec nás uchvátilo, jako tisíce turistù pøed námi, a urèitì i po nás. U vchodu i východu z rozsáhlého areálu vládne èilý ruch, stánky se suvenýry, obèerstvení, toalety. Toalety jsme pro jistotu všichni pou¾ili, pak u¾ není mo¾nost, obèerstvení nám vìru tøeba nebylo. Snídanì v hotelu byla jako v¾dy bohatá a rozmanitá. Poslední dva dny u¾ jsem se nemohla na zeleninové saláty a jogurty ani podívat, ale objevila jsem lívaneèky, chutnaly i bez marmelády, která byla hodnì øídká a pøeslazená. Pøipadalo mi, ¾e ji sladí medem.
Ještì k toaletám. Na všech našich zastávkách byly zdarma, jen v Efezu a v Altanyi za pùl €. Nìkde pravda byly v nich jen šlapky, ale èisté, bez zápachu, docela nám vyhovovaly.
Pøed vstupem do areálu nám Aneta tlumoèí dùrazné varování. Nesbírat ¾ádné kameny, z toho by byly velké nepøíjemnosti, sbìraèùm by byl pobyt nedobrovolnì prodlou¾en !
O Efezu se zmiòuje i Bible zásluhou apoštola Pavla, který zde kázal a šíøil køes»anství. Poprvé ho Efezané vyhnali, proto¾e byli uctívaèi øecké bohynì Artemis. Její efezský chrám byl ve starovìku pova¾ován po pyramidách v Gíze a visutých zahradách Semiradiných v Babylonu za tøetí ze sedmi divù svìta. Dnes z nìho zbyl jen jeden sloup.
Podle povìsti sem sv. Jan pøivedl matku Je¾íše Krista, pannu Marii, aby zde v klidu pro¾ila své stáøí a zde, nebo nedaleko odtud, také zemøela. Tuto povìst uznal za oficiální i pape¾ Pavel IV., který roku 1967 místo navštívil a prohlásil za autentické. Dùm ve kterém zemøela je køes»anským poutním místem.
Podle legendy bylo mìsto Efez zalo¾eno Amazonkami.Bylo obydleno od konce doby bronzové, ale nìkolikrát v historii se pøesouvalo jeho centrum. Prvními obyvateli byli Cariáni a Lelegiáni. Øeè byla i o Pergamonech.
V 7. století pøed Kristem bylo mìsto zdevastováno. Podruhé bylo podle legendy zalo¾eno Androlusem, králem Athénským, poté pod vládou perského krále vzkvétalo. Roku 334 pøed Kristem ho dobyl Alexandr Veliký. Byly vystavìny obranné zdi a mìsto bylo násilnì pøesunuto o 2,5 km na severozápad. Pøestálo nìkolik zemìtøesení a stalo se nejdùle¾itìjším obchodním, intelektuálním i politickým støediskem v Asii. Na zaèátku našeho letopoètu mìlo pøes 300.000 obyvatel a bývalo pøedevším pøístavem. Na poèátku druhého století zaèalo moøe ustupovat, a tím odešel i hlavní zdroj pøíjmù. Proto z nìj lidé utekli a mìsto bylo zaneseno bahnem.
Øekneme-li Efez, ka¾dý hned vidí knihovnu Celsius. Je to ono slavné prùèelí s dvakrát osmi sloupy. Zdaleka se však nejedná o jedinou zajímavou památku.
Kdy¾ jsme se procházeli po kameny vydlá¾dìných cestách, Bûlant nám podával znamenitý výklad, upozoròoval nás na zajímavosti. Tøeba plastiku znázoròující bohyni Niké nebo Herkulesovu bránu.
Ten den bylo velmi horko, a to byl øíjen! V létì bývá teplota ještì mnohem vyšší, kolem 48 stupòù Celsia. Prohlédli jsme si veøejné øímské láznì, dokonce toalety, které byly zároveò nìco jako diskusní klub a veøejný dùm.
Nejcennìjší podle Bûlanta jsou pozùstatky mìš»anských domù. Dobøe zachovalé je i divadlo, ve kterém se dodnes poøádají koncerty slavných svìtových hvìzd. Má jedineènou akustiku. V dobì jeho nejvìtší slávy se v nìm poøádala celodenní pøedstavení. Herci hráli s maskou pøed oblièejem, ¾enské role hráli mu¾i. Taky zde zápasili gladiátoøi se lvi.
Na Efez jsme mìli vyhrazen témìø celý den. Po pozdním obìdì, unaveni vedrem odjí¾díme do hotelu a pro zbytek dne máme volno. Vyu¾ili jsme ho k procházkám nebo ke koupání, nìkteøí odjeli k moøi, jiným staèil hotelový bazén.
Ráno máme namíøeno do Pamukkale. Kdy¾ jsme se k nìmu pøibli¾ovali, vnímali jsme nejdøív oslnivì bílé místo v krajinì. Z bezprostøední blízkosti jsme pak vidìli velké, jakoby z porcelánu udìlané mísy, do nich¾ pøitéká a odtéká prùzraèná voda. Jak jsme pak sami zjistili je to voda termální, velmi pøíjemné teploty. Vyvìrá ze zemì a obsahuje oxid uhlíku a rozpuštìný vápenec. Ten pak vytváøí ty kaskády. Voda je léèivá, døíve se pøímo v kaskádách koupalo. Nedaleko byly postaveny hotely, ale proto¾e jejich odpadní voda zneèis»ovala pramen, byly str¾eny a koupání bylo zakázáno. Mohli jsme se jen bosí projít v té vodì. Dole jsou však vybudované bazény.
Nad bílou záplavou jsme vidìli zbytky antického mìsta Hierapolis. Rozloha, kterou mìsto zaujímalo je úctyhodná. Zejména je dobøe zachované divadlo a mìstské opevnìní, lze rozeznat nìkolik obranných vì¾í.
Po prohlídce sjí¾díme dolù, kde máme v Pamukkale nocleh v hotelu Hierapolis. V tomto hotelu jsou normální i termální bazény, vnitøní i venkovní, s chutí jsme se v nich vykoupali a pak jsme courali po mìstì, kde ještì v deset hodin veèer vládl èilý ruch.
Ráno míøíme zpìt do Antalya, po cestì navštívíme… ale o tom zas pøíštì.