O tak významném hradu, jakým bezpochyby byl v minulosti Bezdìz, historikové s urèitostí nevìdí, jak byl vlastnì zalo¾en.
Fakty dolo¾ená je a¾ skuteènost, ¾e hrad stál ji¾ v roce 1264, kdy v listinì Pøemysla Otakara II. o zalo¾ení nového mìsta v bezdìzských lesích je uvádìn jako svìdek Jan, vladaø na Bezdìzi.
Mezi historiky se však našlo i dost takových, kteøí na základì zmínky v Kosmovì kronice byli pøesvìdèeni, ¾e pùvodní bezdìzský hrad byl zalo¾en ještì døíve a to za ponìkud romantických okolností.
a dávných dob, kdy pokojné osady bývalých pohanù byly vydrancovány nájezdy nìmeckých vìrozvìstù, opustili lidé svoje domovy pod kopci Bezdìzù a osídlili kraje mezi Jizerou a Labem. Široké okolí Bezdìze se tak v krátké dobì stalo pustým neproniknutelným hvozdem. Toto území se velmi zalíbilo Nìmcùm. Ozbrojeni a ve velkém poètu, tajnì pøešli pøes hranice Èeské zemì a pronikli hluboko do pralesa, který chtìli získat jako svoje nové území. Zalo¾ili zde osadu a na vyšším kopci vybudovali pevný døevìný hrad, odkud pak vyjí¾dìli na lov zvìøe. Podnikali také loupe¾ivé výpravy do obydlených krajù. Loupili, koøistili, zajatce pou¾ívali k otrocké práci pøi kácení lesa pod hradem.
Zpráva o jejich zlovolném poèínání se nesla na všechny strany, a¾ se donesla i na pra¾ský hrad. Bojovný kní¾e Vladislav, který nedávno dosedl na kní¾ecí stolec, byl poèínáním Nìmcù velmi pohnìván. Vybral ze svých nejstateènìjších bojovníkù tøi èety silných mu¾ù a vydal se s nimi k Bezdìzu. V jejich èele pak kní¾e Vladislav hrad pøepadl, dobyl a kdo z posádky nezahynul pøi obranì hradu, ten byl zajat. Není pochyb o tom, ¾e by byl kní¾e dal všechny zajatce povìsit, ale byl vladaøem nejen pøísným, ale také smíølivým. Vykázal tedy Nìmce ze zemì pod pohrù¾kou nyní ji¾ skuteèné ztráty hrdla, a aby uchránil hranice i svoje kní¾ectví pøed pøípadnými novými vetøelci, dosadil trvale na Bezdìz vojenskou posádku. Postupem èasu byl døevìný hrad pøestavìn na kamenný gotický hrad a stal se hradem královským.