Pamìtníci vzpomínejte a pojïte se spolu se mnou poohlédnout po historii chat v údolí Ostravice (v Beskydech), které vyhoøely. Postupnì navštívíme chatu Solárku, Sokolskou chatu, Ostravskou chatu, Albrechtovu a Bezruèovu chatu na Lysé hoøe a nakonec tu, která byla nejkrásnìjší – Masarykovu chatu na Beskydì.
Mo¾ná vás pøi ètení mých èlánkù napadne, jak jsem na toto téma pøišla. K tìm krásným skvostùm, které ji¾ neexistují, mì pøivedly dobové pohlednice. U¾ asi dva roky se sna¾ím soustøeïovat staré motivy z údolí Ostravice. A pøi rozjímání nad tìmito záchvìvy starých èasù mì napadlo, ¾e u tìch chat, které vyhoøely, by stálo za to, poohlédnout se po jejich historii. Chaty byly vìtšinou døevìné a z hlediska po¾ární ochrany byly nedokonale zajištìny a proto zpravidla v zimním období v dùsledku nedbalosti a neopatrnosti vyhoøely.
Teï vám tedy nabízím moje povídání, všechno, co se mi podaøilo zjistit, jsem poskládala dohromady a výsledek mù¾ete zhodnotit sami. Vím, ¾e údaje mohou být neúplné èi nepøesné, proto bych uvítala pøípadné ohlasy. Nìco jsem se dozvìdìla prostøednictvím internetu, nìco mi vyzradil mùj archiv, ale taky jsem své pátrání probírala se spøíznìnými lidièkami.
Ostravice - Ostravská chata
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora - je pøístupná po rùzných znaèkách prakticky ze všech jejích stran. Jednou z nejvíce u¾ívaných tras je èervená znaèka vedoucí z Ostravice od rozcestníku u ¾eleznièní zastávky. Silnicí kolem potoka Sepetný vyjdeme nejprve k transformátoru (nìkteøí si tam zaparkují vozidlo, je zde dosti velké parkovištì) a odtud dále po silnici stoupáme k osadì zvané Butoøanka, kde kdysi stávala velmi populární Ostravská chata. Nyní je zde nìkolik pùvodních chalup a v úrovni, kde stála turistická chata, byly vystavìny rekreaèní chatky. Nalézají se zde Horní Mazácké skály, které jsou horolezeckých terénem a u nich mù¾eme objevit horolezeckou chatu Tatranka, patøící TJ Sokol Staré Mìsto u Frýdku-Místku.
Nìmecký horský spolek Beskidenverein, zalo¾ený 2. 2. 1893 v sále frýdecké støelnice, se sídlem v Moravské Ostravì, zahájil tého¾ roku znaèení nejdùle¾itìjších tras a výstavbu turistických chat. Do té doby byli turisté odkázání na pøijetí v hájenkách nebo soukromých loveckých chatách. Chata mìla 6 pokojù pro 46 návštìvníkù.
Na západním svahu Lysé hory v místì na Butoøance ve výšce 800 m. n. m. byla postavena Ostravská chata jako poslední nìmecká chata horským spolkem BV pøed první svìtovou válkou. Svou polohou se stala oblíbenou mezistanicí pøi cestách na vrchol Lysé hory. Návrh na její výstavbu se zrodil v roce 1906 na jednání BV Moravská Ostrava. Definitivnì bylo o výstavbì chaty rozhodnuto 8. 1. 1908. Stavba probíhala v rychlém tempu a ji¾ 11. øíjna 1908 byla slavnostnì otevøena. Mezi hosty nechybìl starosta Moravské Ostravy a zemský poslanec G. Fiedler.
Ly¾aøský sport se v 80. letech 19. století zaèal projevovat i v Beskydách. Ostravská chata patøila mezi nejoblíbenìjší støediska, proto¾e byla vybudována hlavnì pro provozování zimních sportù.
BV poskytly v prvních letech Èeskoslovenska vysoké èástky na rozšíøení Ostravské chaty Vítkovické kamenouhelné doly (10 000 Kè), Vítkovické ¾elezárny (5000 Kè), Ostravsko-karvinské doly v roce 1926 (15 000 Kè). Znaèný díl nákladù pokryly pùjèky rodiny Karla Stikara, pøedsedy moravsko-ostravského odboru. Rozšíøená chata byla otevøena v øíjnu 1926.
Ostravská chata vyhoøela 23 . 11. 1968. Po¾ár vznikl v podkroví místnosti, v ní¾ se topilo lokálními topidly a odtud se rozšíøil na celou chatu. Pøíèinou po¾áru byla nesprávná instalace kamen na tuhá paliva. Škoda dosáhla 500 tisíc korun, ke zranìní ani usmrcení osob nedošlo. Chata nebyla ji¾ nikdy obnovena.
V roce 2001 se objevily úvahy obce Ostravice o obnovení vyhoøelé Ostravské chaty se zámìrem vybudovat stavbu restauraèního charakteru s nouzovým ubytováním s 10 lù¾ky nákladem okolo 25 miliónù korun. Chata by pøispìla k rozvoji turistického ruchu a odlehèila by èásteènì vrcholu Lysé hory. Obec se sna¾ila zajistit investora a ¾ádala i o stanovisko ochranáøù, nicménì se tento zámìr nepodaøilo uskuteènit.
