Snad ka¾dý èlovìk má svùj kraj, který miluje. Mù¾e to být rodný kraj nebo jiné místo, kde ¾ije anebo je poznal pøi cestování. Nìkdy je naopak magicky pøitahován urèitým koutem na Zemi, vzdáleným tøeba i tisíce kilometrù od místa kde ¾ije. Tím místem je pro mì Vesuv a jeho okolí. Poprvé jsem se s ním setkala ve svých šesti letech na staré dobové pohlednici Neapolského zálivu. Ji¾ tehdy mi uèaroval tak¾e ve škole pøi pohledu na mapu Evropy nejednou mùj pohled èasto sklouzl na jih Itálie k Neapolskému zálivu, k nìmu¾ neodmyslitelnì patøí panoráma Vesuvu.
V Èechách máme mnoho krásných krajin, ale já hledala takovou, která by mi Vesuv pøipomínala. A tou je Èeské støedohoøí. Ohnivé drama jeho zrození nesmazaly ani miliony let eroze a odnosu horniny. Èeské støedohoøí mi dodává podobnì jako Vesuv tu zvláštní høejivou energii, radost a pohodu. Všude tu kypí bohatý ¾ivot - mimoøádnì pestrá kvìtena na loukách, hájích, na skalách i v kamenných sutích. Sluneèné poèasí vyláká motýly, kteøí usedají nejen na kvìty, ale vyhøívají se i na kamenech. To vše je doprovázeno ptaèí symfonií. Kámen, kdysi ¾havá láva, je tu poslem ¾ivota.
Pøi svých toulkách Støedohoøím, kdy obdivuji ráz krajiny a její rozmanitost, si nejednou vzpomenu na Vesuv. On se mi toti¾ pøipomene sám pøi pohledu na Lovoš s Kybièkou, kde tvar obou kopcù vedle sebe pøipomíná Monte Sommu a Vesuv. Vesuvu se podobají také lounské kopce Brník, Srdov a Oblík v urèitém úhlu, kdy jsou Brník a Srdov v zákrytu (Monte Somma) a vedle je Oblík (Vesuv).
Krajina s teplejším a sušším podnebím pùsobí tak trochu jihoitalským dojmem. Nìmecký malíø Ludwig Richter nacházel v italské a støedohorské krajinì velkou podobnost, tak¾e si po návštìvì Èeského støedohoøí do svých zápiskù poznamenal: "Proè hledáš v daleké cizinì to, co máš v blízkosti domova?"
Procházíme støedohorskou krajinou, kde kdy¾ se probouzí jaro v listnatých lesích nás vítají koberce kvìtù podléšek a sasanek, tu a tam kvere plicník lékaøský a podbìl. A já se najednou pøenesu v myšlenkách do Kampánie k Vesuvu. Co asi tam právì teï kvete? O Kampánii se zachovalo ze starovìku mnoho pìkných citátù. Tato krajina byla pova¾ována za nejkrásnìjší v Itálii a nejušlechtilejší pro svoji úrodnost. Plinius ji nazval "Campania felix" - š»astná Kampánie.
A Èeské støedohoøí? I my je pova¾ujeme za jednu z nejkrásnìjších a nejušlechtilejších krajin v Èechách a pøejeme si, aby i ono mohlo být nazváno š»astnou krajinou.
Kresba a text:Jana Haasová
CAMPANIA
nebo i Kampánie je velmi úrodná oblast na západním pobøe¾í Itálie, které souèástí je sopka Vesuv, hlavní mìsto Neapol a kromì pevniny k ní paøí takté¾ svìtoznámé ostrovy Ischia a Capri. Neapolský záliv je jedním z nejnavštìvovanìjších míst Itálie. Kampánie má pøekrásné pøírodní prostøedí, nádhernì èlenité pobøe¾í a prùzraèné moøe, ale je i velmi cenná historickými památkami. Pøi návštìvì se doporuèuje navštívit Paestum se známými archeologickými chrámy, nedaleký ostrov Capri, Pompeje a jiné pøekrásné a historické mìsta.
Paestum je turisticky významné pobøe¾í a historické mìsteèko s troskami chrámù z roku 600 pøed n.l. V souèasnosti turisté navštìvují tøi velké, zachovalé chrámy – Héøin, Neptunùv a bohynì Ceres.
na Zemi, vzdáleným tøeba i tisíce kilometrù od místa kde ¾ije. Tím místem je pro mì Vesuv a jeho okolí. Poprvé jsem se s ním setkala ve svých šesti letech na staré dobové pohlednici Neapolského zálivu. Ji¾ tehdy mi uèaroval tak¾e ve škole pøi pohledu na mapu Evropy nejednou mùj pohled èasto sklouzl na jih Itálie k Neapolskému zálivu, k nìmu¾ neodmyslitelnì patøí panoráma Vesuvu.
zvláštní høejivou energii, radost a pohodu. Všude tu kypí bohatý ¾ivot - mimoøádnì pestrá kvìtena na loukách, hájích, na skalách i v kamenných sutích. Sluneèné poèasí vyláká motýly, kteøí usedají nejen na kvìty, ale vyhøívají se i na kamenech. To vše je doprovázeno ptaèí symfonií. Kámen, kdysi ¾havá láva, je tu poslem ¾ivota.