Tentokrát se vydáme do metropole na pomezí tøí státù: Švýcarska, Francie a Nìmecka. Pøiblí¾íme si Basilej - historické mìsto s témìø 200 tisíci obyvateli. Se svými desítkami muzeí tvoøí jednoznaènì kulturní centrum Švýcarska. Basilej, druhé nejvìtší švýcarské mìsto se pyšní i historickým centrem a právì mnoha zajímavými muzei.
Basilej byla zalo¾ena Øímany v roce 44 pø.Kr.,následnì byla okupována kmeny Alemánù, Frankù a Burgundù, aby se v roce 1032 stala souèástí nìmecké øíše. Ve 14. století byla místem konání basilejského koncilu, který se neúspìšnì pokusil o pøekonání rozkolu v katolické církvi. Mìsto Basilej zaujímá strategickou pozici na dvojité hranici s Francií a Nìmeckem, co¾ bylo také klíèové pro rozvoj obchodu. Øekou Rýn je rozdìlena na Malou a Velkou Basilej, v ní¾ se nachází historické centrum a vìtšina památek.
Srdcem starého mìsta je rybí trh, který zkrášluje gotická fontána. Mìstská radnice byla postavena v 16. století a byla restaurována do dnešní podoby. Místní katedrála (Münster) z jedenáctého století patøí mezi nejvìtší pamìtihodnosti. Její gotické vì¾ièky z èerveného pískovce obdivují všichni návštìvníci mìsta. Vysvìcena byla v roce 1019, nìkteré èásti však byly pøistavovány ještì dalších 500 let. Tak¾e pøesto¾e exteriéry jsou gotické, interiéry byly vybudovány pøedevším v románském slohu.
Uvnitø katedrály, v severní ulièce, se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského, který v roce 1536 v Basileji zemøel a je zde pochován. Nádherný je pohled na øeku Rýn ze zadní èásti katedrály. Pozoruhodný je také dveøní prostor v románském slohu lemovaný výjevy zobrazujícími Po-slední soud. Spalentor, jedna z nejhezèích mìstských bran tohoto pozoruhodného mìsta je 700 let stará a je pozùstatkem z doby, kdy bylo mìsto obehnáno ochrannou zdí.
Muzea: V Basileji je dohromady více ne¾ 30 muzeí. Mù¾ete si zde vybrat z moderního umìní, historie, etnografie pøes pøírodní historii, hudební nástroje a¾ po film a farmaceutické pomùcky. Muzeum výtvarného umìní (Kunst-museum) na ulici St. Albangraben 16, se pyšní nejvìtší sbírkou umìní ve Švýcarsku. Najdete zde nábo¾enské motivy, švýcarská i moderní díla, ale také vynikající sbírku Picassových obrazù.
Museum Jean Tinguelty je na Grenzacherstrasse. Bylo otevøeno teprve v roce 1996 a vlastní velkou a pùsobivou, i kdy¾ nìkdy a¾ humornou, sbírku umìleckých pøedmìtù. Jean Tinguely byl francouzský umìlec, který v šedesátých letech minulého století zpùsobil revoluci ve "statickém umìní" svými kinetickými sochami. Jeho dílem je napøíklad i barevná fontána plná hýbajících se soch a vodotryskù vedle Centre George Pompidou v Paøí¾i.
Obdobná fontána (ménì barev, ale dùmyslnìjší pohyby) je také v Basileji pøed mìstským divadlem.
Basilej je místo jako stvoøené pro poøádání kni¾ních veletrhù: je to mìsto knihtisku, vzdìlanosti i oblíbený cíl návštìv mnoha svìtových umìlcù (ve výborném literárním prùvodci po Švýcarsku "Malá zemì s velkými pøíbìhy" od Jiøího Kamena je proto Basileji právem vìnován velký prostor). Vy-nikající kvalita basilejského papíru pak byla jedním z dùvodù, proè se do Basileje po vynálezu knihtisku pøestìhovalo mnoho tiskaøù – dodnes mají v Basileji muzeum výroby papíru. V továrnì na papír (Papiermühle) si mù¾ete sami vyzkoušet vyrobit svùj list papíru. Toto muzeum dostalo kdysi dokonce vyznamenání jako nejlepší muzeum v Evropì.
Za shlédnutí tedy urèitì stojí Pøírodovìdné muzeum, Basilejské muzeum papíru, Umìlecké muzeum s bohatì zastoupeným hornorýnským a švýcarským malíøstvím nebo Národopisné muzeum, kde je vystaveno i appenzellské a greyerzské lidové malíøství. Basilej se díky známému veletrhu Art Basel, nejvìtšímu umìleckému veletrhu na svìtì, a Baselworld, nejpøednìjšímu veletrhu hodin, hodinek a šperkù stala významným veletr¾ním a kongresovým mìstem. Pøes všechny pamìtihodnosti, kulturní i historické památky dokreslují atmosféru mìsta luxusní obchùdky s celosvìtovì vìhlasnými švýcarskými komoditami jako jsou šperky a hodinky. Desítky malých kavárnièek na námìstích, v ulièkách mìsta i podél øeky dávají jasný signál, ¾e Basilej je poklidným kosmopolitním místem, kde se v harmonii setkávají mnohé kultury i generace. Tìsnì pøed jeho branami se vypínají vrcholky pohoøí Jura.
Uvnitø katedrály, v severní ulièce, se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského, který v roce 1536 v Basileji zemøel a je zde pochován. Nádherný je pohled na øeku Rýn ze zadní èásti katedrály. Pozoruhodný je také dveøní prostor v románském slohu lemovaný výjevy zobrazujícími Po-slední soud. Spalentor, jedna z nejhezèích mìstských bran tohoto pozoruhodného mìsta je 700 let stará a je pozùstatkem z doby, kdy bylo mìsto obehnáno ochrannou zdí.
Za shlédnutí tedy urèitì stojí Pøírodovìdné muzeum, Basilejské muzeum papíru, Umìlecké muzeum s bohatì zastoupeným hornorýnským a švýcarským malíøstvím nebo Národopisné muzeum, kde je vystaveno i appenzellské a greyerzské lidové malíøství. Basilej se díky známému veletrhu Art Basel, nejvìtšímu umìleckému veletrhu na svìtì, a Baselworld, nejpøednìjšímu veletrhu hodin, hodinek a šperkù stala významným veletr¾ním a kongresovým mìstem. Pøes všechny pamìtihodnosti, kulturní i historické památky dokreslují atmosféru mìsta luxusní obchùdky s celosvìtovì vìhlasnými švýcarskými komoditami jako jsou šperky a hodinky. Desítky malých kavárnièek na námìstích, v ulièkách mìsta i podél øeky dávají jasný signál, ¾e Basilej je poklidným kosmopolitním místem, kde se v harmonii setkávají mnohé kultury i generace. Tìsnì pøed jeho branami se vypínají vrcholky pohoøí Jura.