Poslední car se narodil jako syn Alexandra III. v roce 1868 a vládl v letech 1894 a¾ 1917. Byl z dynastie Romanov – Holstein – Gottorp. V mládí získal vynikající vzdìlání. Se svou budoucí man¾elkou, Alix, princeznou hessenskou, se setkal pøi svatbì její sestry Elly. Svatba byla v Rusku a údajnì se do ní budoucí car zamiloval na první pohled. Alix byla vychovávaná svou babièkou na anglickém panovnickém dvoøe. A» to bylo jak bylo, o deset let pozdìji se konala svatba. Ta byla ale poznamenaná státním smutkem, tøi týdny pøed plánovanou svatbou zemøel car Alexandr III. Tím se stali novoman¾elé hned vládnoucí rodinou v Rusku.
V prvních letech svého panování se sna¾il Mikuláš II. pokraèovat v liberalizaèních snahách svého dìda. Za jeho vlády vznikl parlament, tak zvaná duma, ale jeho moc byla znaènì omezená. Byla provedena také reforma zemìdìlství. Ale všechny tyto snahy byly jako polovièní, nikdy se nedotáhly do konce. Prvních deset let man¾elství bylo údajnì š»astných. Carské rodinì se narodila v roce 1895 první dcera Olga Nikolajevna, ta mìla jako jediná z dìvèat právo na titul princezna. Byla to prý velice skromná a citlivá dívka. Po ní se narodila další dcera, Ta»ána Nikolajevna, v roce 1987. Byla ze všech dìtí nejvíce podobná matce. Byla velmi elegantní a tvrdilo se, ¾e je to pravá dcera cara. Ale byla také rychleji schopná se pøizpùsobit situaci, jako pozdìji v Tobolsku a Jekatìrinburgu. Také další dítì byla dcera, Marie Nikolajevna. Byla prý ze všech dìvèat nejkrásnìjší. V roce 1901 se narodila ètvrtá dcera carského páru, Anastázie Nikolajevna. Byla energická a¾ divoká. Velmi dobøe si rozumìla se svým bratrem Alexejem. Na zkrocení bylo obèas potøeba domluvy cara, nikdo jiný ji nedokázal usmìrnit. A kdy¾ se po ètyøech dcerách koneènì narodil nástupce trùnu, v roce 1904 Alexej, byla rodina velice š»astná. Ale jejich štìstí nemìlo dlouhého trvání. Bylo zkaleno válkou a revoluèní situací v Rusku.
Navíc následník trùnu trpìl dìdiènou nemocí hessenského rodu a to hemofilií. Kdy¾ na to matka pøišla, její ¾ivot se zmìnil. Zajímala se prakticky jenom o léèení a záchranu malého Alexeje a to se pomalu vystupòovalo ve velkou zbo¾nost a¾ k hysterii. Prosila o zázrak v kostelech. U carského dvora se objevil ruský mu¾ik, tvrdil, ¾e je mnich jménem Rasputin. O nìm dodnes není jasno kdo to byl. Jedni tvrdí, ¾e byl pijan, šarlatán, sexuální zvrhlík, ale také zázraèný léèitel. Fakt je, ¾e dokázal, pravdìpodobnì pomocí hypnozy zastavit carevièovu nemoc a tím i hysterii carevny.
Ještì pøi oslavách 300letého panování Romanovcù se zdálo vše v poøádku. O rok pozdìji se situace zmìnila, pøichází první svìtová válka a bìhem dvou let byla elitní carská armáda, se kterou car odjel na frontu vybitá. Vládla zatím carevna, která byla ovládaná Rasputinem. Toho se nakonec pokusili odstranit pomocí jedu, ale nakonec ho museli zastøelil. Jeho vrahové byli posláni do vyhnanství. Neúspìch carské armády a celková situace vyús»uje v revoluci v roce 1917.
Car byl dumou donucen k odstoupení a byl internován s rodinou v Carském Selu u Sankt-Petersburgu. Došlo k jednání, a bylo rozhodnuto, ¾e rodina bude vypovìzena do Velké Británie, ale nakonec rodinu na nátlak bolševikù odvezli do Tobolska a po øíjnové revoluci v øíjnu 1917 do Jekatìrinsburgu. Pozdìji se toto mìsto jmenovalo Sverdlovsk.
Zde byla také ve sklepení domu carská rodina zastøelena. 17. èervence 1918 popravèí komando zahájilo na rodinu palbu. Car s carevnou údajnì zemøeli jako první a tak nevidìli, jak zemøely jejich dìti. Hrou osudu o deset dnù pozdìji osvobodily Jekatìrinsburg jednotky èeských legií.
Popravèí èeta se skládala z: Jurovského, ¾ida Medvìdìva, Nikulina, Jermakova, Vaganova a sedmi rakouských Nìmcù. Ve sklepení, kde carská rodina zemøela se našel nápis: Zde byla zavra¾dìna carská rodina. Po smrti jim sebrali šperky, nalo¾ili je do automobilù a zajeli s nimi na mýtinu. Zde byly mrtvoly svr¾eny do nehluboké šachty. Kdy¾ se mezi obyvatelstvem zaèalo proslýchat, ¾e je tam pohøbená carská rodina, ostatky byly vyzvednuty, polo¾eny na hranice, polity benzínem a zapáleny.
Témìø po devadesáti letech od zavra¾dìní carské rodiny se našly i pozùstatky kostí posledních dvou èlenù rodiny. Ostatky cara a dalších objevili u¾ v roce 1991, pozùstatky jedné z dcer a syna cara se hledaly marnì. Našly se ohoøelé nedaleko Jekatìrinsburgu. Analýzou se dokázalo, ¾e patøí dìtem posledního cara. Na zkoušky DNA byli pøizváni i vzdálení pøíbuzní, ¾ijící na anglickém královském dvoøe. Oblast, kde se zbytky našly oznaèil šéf popravèí èety Jakov Jurovskij.
Ostatky cara Mikuláše II. a jeho rodiny byly slavnostnì pohøbeny v roce 1998 v Sankt-Petersburgu, pravoslavná církev cara o dva roky pozdìji prohlásila za muèedníka. Ale vìtšina Rusù netrpí sentimentalitou a neuva¾ují o obnovení monarchie v Rusku.
Pøíbìh poslední carevny byl popsán v knize spisovatelky Juliette Benzoniové: Císaøské tragédie. V knize jsou, mimo oddílu „Poslední carevna“ i další, napøíklad o Sissi – „Øíkali jí Sissi.“ Ale to u¾ by bylo další vyprávìní…
Byl z dynastie Romanov – Holstein – Gottorp. V mládí získal vynikající vzdìlání. Se svou budoucí man¾elkou, Alix, princeznou hessenskou, se setkal pøi svatbì její sestry Elly. Svatba byla v Rusku a údajnì se do ní budoucí car zamiloval na první pohled. Alix byla vychovávaná svou babièkou na anglickém panovnickém dvoøe. A» to bylo jak bylo, o deset let pozdìji se konala svatba. Ta byla ale poznamenaná státním smutkem, tøi týdny pøed plánovanou svatbou zemøel car Alexandr III. Tím se stali novoman¾elé hned vládnoucí rodinou v Rusku.
Anastázie Nikolajevna. Byla energická a¾ divoká. Velmi dobøe si rozumìla se svým bratrem Alexejem. Na zkrocení bylo obèas potøeba domluvy cara, nikdo jiný ji nedokázal usmìrnit. A kdy¾ se po ètyøech dcerách koneènì narodil nástupce trùnu, v roce 1904 Alexej, byla rodina velice š»astná. Ale jejich štìstí nemìlo dlouhého trvání. Bylo zkaleno válkou a revoluèní situací v Rusku. 
Car byl dumou donucen k odstoupení a byl internován s rodinou v Carském Selu u Sankt-Petersburgu. Došlo k jednání, a bylo rozhodnuto, ¾e rodina bude vypovìzena do Velké Británie, ale nakonec rodinu na nátlak bolševikù odvezli do Tobolska a po øíjnové revoluci v øíjnu 1917 do Jekatìrinsburgu. Pozdìji se toto mìsto jmenovalo Sverdlovsk. 
našel nápis: Zde byla zavra¾dìna carská rodina. Po smrti jim sebrali šperky, nalo¾ili je do automobilù a zajeli s nimi na mýtinu. Zde byly mrtvoly svr¾eny do nehluboké šachty. Kdy¾ se mezi obyvatelstvem zaèalo proslýchat, ¾e je tam pohøbená carská rodina, ostatky byly vyzvednuty, polo¾eny na hranice, polity benzínem a zapáleny.