|
|
|
|
- Obor
s dlouhou tradicí
|
|
|
Umìlecké
odlévání je oblast slévárenství s dlouhou tradicí,
její¾ význam se v¹ak zaèíná plnì doceòovat a chápat
a¾ v souèasné dobì. Umìlecká litina sehrává
nezanedbatelnou roli ve vývoji techniky i výtvarné
tvorby. Umìlecká litina stála také u zrodu prùmyslového
designu a od svého vzniku mìla velký význam pro
studium závislosti tvaru a pevnosti strojních souèástí
a jako pøedchùdce ocelových konstrukcí ve
stavitelství a v architektuøe.
Umìlecká
litina byla také v¾dy presti¾ní zále¾itost podniku ÈKD Blansko. Její tradice se zde datuje od poèátku 19.
století, ale provoz hutì a hamru byl v Blansku zahájen
ji¾ v roce 1698.
|
|
|
|
|
Kov,
hamr a hrabì ze Salmu
|
|
|
Kovy, pøedev¹ím ¾elezo, ovlivòují
po staletí ¾ivot na Blanensku. V prvních desítkách
let po zalo¾ení hutì, která se stala základem dne¹ního
velkého strojírenského podniku, se zde vyrábìly
nejrùznìj¹í druhy kovaného ¾eleza. Po neustálém
roz¹iøování sortimentu výroby se poèátkem 19.
století staly blanenské ¾elezárny jedním z pøedních
podnikù rakousko-uherské monarchie. Velkou mìrou se o
rozvoj podniku zaslou¾il hrabì Hugo Franti¹ek ze
Salmu, který vedení spoleènosti pøevzal v roce 1807
od svého otce Karla Josefa. Obklopil se nejpovolanìj¹ími
odborníky a v roce 1812 byla v Blansku uvedena do
provozu první kuplovna v èeských zemích. Ji¾ pøedtím
v roce 1810 v¹ak získaly ¾elezárny tzv. tovární
privilegium a o rok pozdìji výluèné právo na
"odlévání velkých litinových rour nastojato".
Tehdej¹í pøední rakousko-uherský slévárenský
odborník Ludwig Beck oznaèil blanenské ¾elezárny za
vzorovou ¹kolu slévárenství a úøední zpráva z
roku 1851 tvrdí, ¾e "...není v rakouské
monarchii ¾ádný ¾elezáøský závod, který by mohl
soutì¾it s blanenskými ¾elezárnami v èistotì a kráse
litiny".
|
|
|
Lití
jako opravdové umìní
|
|
|
Litina vstoupila do spoleèenského u¾ívání
jako nejrozsáhlej¹í a nejuniverzálnìj¹í kov.
Uplatnila se jako levná náhrada drahých kovù a pro
své vlastnosti vyhovìla také nároèným po¾adavkùm
na odlévání umìleckých pøedmìtù. Od poèátku
19. století se u¾ v Blansku neodlévalo pouze pro potøeby
prùmyslu, ale vznikla zde nová tradice zvlá¹tního
druhu umìní - umìlecké lití. A tak u¾ v roce 1829
obeslaly blanenské ¾elezárny svými velkými litinovými
sochami i men¹ími plastikami Prùmyslovou výstavu v
Praze a na 1. v¹eobecné rakouské ¾ivnostenské prùmyslové
výstavì ve Vídni v roce 1835 byla umìlecká díla z
Blanska ohodnocena zlatou medailí, kterou o ètyøi
roky pozdìji na druhém roèníku obhájila.
|
|
|
Kdy¾
byl v první polovinì 19. století zøízen v podniku
umìlecký ateliér a byli najati výtvarníci a
architekti, stalo se umìlecké lití nedílnou souèástí
výrobního programu, jeho¾ vìhlas se rychle ¹íøil.
Bohaté uplatnìní na¹la umìlecká litina pøi stavbì
lázeòských kolonád, pøi budování pomníkù a památníkù,
z Blanska pocházelo také napøíklad litinové oplocení
Hofburgu ve Vídni stejnì jako kandelábry vídeòského
mìstského divadla a portály, mosty a kiosky v Prátru.
Velká socha kleèícího andìla také doputovala v
roce 1863 z Blanska a¾ do Nubijské pou¹tì nedaleko
Chartùmu. Neodlévaly se v¹ak jen monumentální
plastiky. V blanenském ateliéru vzniklo také mnoho
men¹ích ozdobných pøedmìtù, napøíklad medailónù,
plaket, podnosù a talíøù, z nich¾ nejznámìj¹í
je patrnì tzv. Wimbledonská mísa, kterou na sklonku
17. století vytvoøil norimberský cínaø Kaspar
Ederlein a která je od roku 1884 udìlována vítìzce
dvouhry ¾en na tenisovém turnaji v londýnském
Wimbledonu. ®e byla tato trofej vyrobena v Blansku, je
jisté, zda zde byl vyroben pøímo originál, je dodnes
pøedmìtem sporù. Ke svému vrcholu dospìla produkce
umìlecké litiny na konci 19. století, kdy se zaèal
silnì uplatòovat nový výtvarný smìr secese.
|
|
|
Od
megalomanských soch k lucernám
|
|
|
Po druhé svìtové válce zaznamenalo
umìlecké lití v Blansku citelný útlum, pøesto v¹ak
ani tehdy nebylo zcela zastaveno. Vyrábìly se pøedev¹ím
drobné pøedmìty suvenýrového charakteru pøedev¹ím
pro potøeby podniku. Po roce 1948 vznikaly v ateliéru
monumentální sochy rùzných státníkù, kteøí na¹li
své místo na mnoha èeských a slovenských námìstích.
|
|
|
Nová historie umìleckého lití v
Blansku se zaèala psát po roce 1989. Výroba se rychle
pøeorientovala na potøeby trhu, tak¾e dnes umìleckému
lití dominuje produkce pro vybavení mìstských mobiliáøù.
Od ozdobných ka¹en a fontán pøes toèité schody s
velkým výbìrem nejrùznìj¹ích zdobných prvkù,
lavice, kvìtinové stolky a zahradní vázy a¾ po
repliky historických plynových luceren a sloupù, které
zdobí historické centrum v nejednom èeském mìstì.
Roz¹iøuje se stále výroba drobných dekorativních pøedmìtù
a plastik (i tìch velkých). Nezanedbatelná je ale také
spolupráce s památkáøi na rekonstrukcích exponátù
a historického vybavení hradù a zámkù.
|
|
|
Stále
¾ivá historie
|
|
|
Umìlecké lití je pøedev¹ím ruèní
práce stejnì jako jiné druhy umìní. Znamená to, ¾e
i v dne¹ní supermoderní dobì zùstávají pracovní
postupy stejné, jako tomu bylo kdysi. Dochází jen k
urèité modernizaci procesu tavení kovù. Stejné jako
pøed 300 lety jsou i materiály, ke kterým se "umìlci"
vrátili po neúspì¹ných pokusech s materiály moderními.
|
|
|
O jeho potøebnosti tohoto oboru svìdèí
i stále rostoucí poptávka po umìlecké litinì nejen
doma, ale i v zahranièí. Zatímco nejvìt¹í zakázkou
doma byla celková rekonstrukce námìstí ve Frýdku-Místku,
za hranice smìøovala díla z blanenské slévárny napøíklad
do rakouského Bad Ischlu a odpadkovými ko¹i se
nechala vybavit Brusel.
|
|
|
Vít
Koláèek
|
|
|
| |