O chudých a bohatých pensistech v Nizozemí

Už po řadu jsme členy sdružení holandských seniorů, které vydává svůj časopis Plus magazin, za roční předplatné 38 €, je to zároveň členský příspěvek tohoto Klubu seniorů. Časopis zásobuje čtenáře nejrůznějšími informacemi a  zajímavostmi, speciálně pro seniory vybranými, reportážemi z cest, články a povídkami od seniorů pro seniory, nabídkami dovolených v místech, kde je klid a příhodné klima, jakož i jiné podmínky vhodné pro nás starší - a mnoha dalšími důležitými informacemi a radami z oboru mediciny, financí a práva. V jednom z posledních čísel byl článek, či spíše rozhovor, nazvaný "Chudý a bohatý v Nizozemí." Myslím, že by mohl zajímat i českého čtenáře, zejména seniora. Představuje nám dva protiklady : 72 letou Nelly Ruberg (ovou ) a 65 letou Nan Stoltehoff (ovou ). Reportér položil oběma stejné otázky, na které především Nelly odpovídala zcela otevřeně. Její měsíční příjem je tvořen 806 € AOW a malou pensičku z jiného zdroje, 58 €. ( AOW čili Algemeene ouderdoms wet je holandská státní pense, pro každého stejná, ale jen téměř,  například  imigranti z roku  1968, kteří mají nizozemské občanství ji celou nedostávají, byla zavedena v roce 1956 a tak jim do roku 1968  za každý rok odečítají 2%. Ti Nizozemci, například ženy v domácnosti, které nikdy nepracovaly, dostávají od svých 65 let tuto pensi, ti  kteří byli zaměstnáni si k tomu samozřejmě vybudovali pensi další ).

Paní Nelly nemá nic ušetřeno, momentálně si spoří měsíčně 45 €, aby si mohla nechat udělat zubní můstek. Holandské zdravotní pojištění platí totiž jen kompletní zubní protézu. Týdně vybírá ze svého účtu v bance malou částku, za kterou si kupuje potraviny a jiné věci v domácnosti potřebné. Všechny platby v Holandsku jdou přes banku, jiná možnost není, žádný listonoš zde peníze nenosí v kabele, aby se mohl stát cílem loupežného přepadení, jak tomu je v ČR. Také tím pádem nikdo nenutí pensisty být  příslušný den doma a čekat na pensi jako pejsek u boudy.  Nelly má malý byt, který tvoří obývací pokoj, kuchyň, ložnička a samozřejmě  koupelna a WC. Za tento byt platí 322 € měsíčně, obec jí připlácí 172 €.  Částka je proplácena přímo majiteli domu. S oblečením má paní Nelly štěstí - jedna její přítelkyně zná  bohatší dámu, která má stejnou konfekční velikost jako Nelly a často si kupuje nové věci.  Hodně ještě zcela neobnošených šatů odkládá. Z toho si Nelly vždycky vybere co se jí líbí a co potřebuje,  zbytek předává dál. Potřebuje bohužel nosit dost drahé orthopedické boty, na které musí pokaždé připlatit 57 €.

Koníčků, čili hobby,  nemá Nelly mnoho: pomáhá několik hodin týdně v blízkém obchodě, tak zvaném Wereldwinklu, čili Světovém obchodě, kde se prodávají nejrůznější produkty z třetího světa, nakoupené přímo od výrobců a kde všichni pracují dobrovolně a zdarma. Tyto obchody jsou v každém větším holandském městečku. Výnos jde na různé dobročinné účely zase do zemí tak zvaného třetího světa. Jednou za týden chodí k přátelům hrát bridge, to jí stojí jen lístek na autobus. Několikrát měsíčně hraje také bridge v dámském klubu. Spolu se sousedkou má předplacený provinční denník a jen pro sebe Mikro-gids, přehled televisních programů.

Z elektrospotřebičů má v domácnosti jen televisor, ledničku, v Holandsku nezbytný kávovar, dále vysavač a pračku. 

Na dovolenou jezdí s rodinou své sestry, každý rok asi na týden do nějaké pronajaté chatičky, buď v Holandsku, nebo v blízkém zahraničí. Auto nemá.

Na otázku, zdali si připadá bohatá či chudá, odpovídá : Jsem celkem zdravá a cítím se tedy bohatá. Každý měsíc, když dostanu odpis z banky a vidím pensi, která mi tam přišla, pomyslím si : to je prima, že ty peníze vlastně dostávám "jen tak".

Co by si přála, je  větší byt s ložnicí pro vnoučata, aby u ní mohla přespat, když ji přijedou navštívit.  A kdyby mohla vyslovit ještě jedno přání? Potom by chtěla, aby se její byt dal nějak  pootočit, aby měl víc slunce než tu hodinku denně jako teď.

Paní Nan Stoltenhoff, která právě dovršila 65 let a skončila tedy s prací, dostane také AOW. Říká, že s tímto AOW, svojí pensí získanou ze zaměstnání a pensí po svých dvou zemřelých partnerech královsky vyjde. Žádná čísla ale neuvádí. (V Holandsku se o platech nehovoří, je zcela nevhodné ptát se na výši příjmů, nikdo slušně vychovaný by to neudělal. I v zaměstnání všichni jen tuší, jaký plat mají ostatní kolegové. Po zemřelém partnerovi, jak muži tak ženě, dostává pozůstalý 70% jeho pense. Stejně je tomu u úředně registrovaných svazků partnerů stejného pohlaví).

Vlastní ještě dům, nějaké obligace a má ušetřené peníze. O výši těchto obnosů nechce mluvit. Je možno odhadnout, že jenom její dům má cenu 400 - 500. 000 €. Nemůže také jmenovat žádnou sumu, kterou pravidelně vydává za potraviny, od pondělí do pátku vaří totiž pro rodinu své vdané dcery, kde také večeří. ( V Holandsku je běžné jen jedno teplé hlavní jídlo, večer ).

Nadšeně vypráví, že v poslední době "objevila" levné supermarkety Aldi a Lidl a zjistila, že jí velmi baví lacino nakupovat. Když nemá čas, jako tomu bylo téměř stále, když byla v zaměstnání, nakoupí samozřejmě i v dražším obchodě.

Jejích hobby je mnohem víc, chodí s kroužkem přátel do kina, do divadla, na procházky a na večeře do restaurací. To jí stojí měsíčně asi 150 €. Také ráda cestuje. Na jaře a v létě je na dovolené s dcerou a jejími dětmi, na podzim jezdí ještě asi na týden někam sama. Vloni byla například s přáteli na Sicilii. Navštěvuje také každoročně na několik dnů svého bratra v Anglii.

Svůj dům ještě splácí ( hypotéka je daňově výhodná, zejména při vyšším příjmu). Měsíčně splácí 700 €. Ostatní poplatky v domácnosti činí 750 € za tři měsíce.

Má malé auto, Toyotu Yaris, se kterým najezdí asi 5.000 km za rok. Předplácí si jedny noviny, denník, výše uvedený Plus magazin a televisní program VPRO gids.

(Většina Holanďanů, kteří čtou, knihy nekupuje, ale půjčuje si je v knihovně. Každý, kdo k nám přijde poprvé na návštěvu, je nesmírně udiven tím, kolik máme doma svých vlastních knih ve všech možných jazycích. Říkají často žertem, že náš dům je vlastně obezděná knihovna).

V domácnosti má paní Nan lednici, mrazák, pračku, sušičku, myčku nádobí, varnou konvici, dva kávovary, expressoaparát, mikrovlnnou troubu, mixer, kuchyňský robor, vysavač a ještě jiné  drobné spotřebiče.

Bohatá ani chudá si nepřipadá. Ale připouští, že nemá žádné finanční starosti a může si koupit všechno, co chce. Říká, že život k ní byl dobrý.

Její přání? Chtěla by najít přítele, "soulmate", průvodce na cesty po světě, už ne partnera pro každý den.

Ale jejím vůbec největším přáním je, aby nepřežila své děti.

Takže jak vidíte, milí přátelé, jsou zde také velké rozdíly v životní úrovni pensistů. Uvedené příklady jsou podle mého názoru dost extrémní. Jak ale  můžete pozorovat na případu "chudé" paní Nelly, není nešťastná či nespokojená, necítí se osamělá a ani by jí nenapadlo chtít bydlet společně s dětmi.  Holanďané sice pilně pěstují tak zvané sociální  kontakty, ale nade vše je jim jejich soukromí, jak říkají "privacy".  Tak zvaně mít možnost "zavřít dveře a být ve svém a sám".

Další důležité sdělení : Všechny pense v Holandsku, i ta nejmenší, jsou zdaněné.  Všichni pensisté si platí každý měsíc zdravotní pojištění. Pensisté zde také nemají zadarmo veřejnou dopravu, existují jen různé slevy.  Na druhé straně existuje celý katalog různých možností, jak dostat v případě potřeby finanční pomoc. A tato pomoc opravdu funguje. Seznam všech možností dostávají pesisté každý rok poštou domů, s prosbou, aby se neváhali v případě potřeby přihlásit na radnici, která vše zařídí.

Nakonec  vás prosím, abyste nepřepočítávali Eura na koruny. Jsou zde zcela jiné cenové relace. Například u kadeřníka hravě zaplatíte za mytí , barvení, stříhání a tak zv. foukanou 80 € .

Žije se tu vlastně tak trochu podobně, jak v ČR. Jen jsou tu lidé mnohem skromnější, nikdo se příliš nechlubí svým majetkem, je tu už po mnoho let skutečná demokracie, platí tu zákony, dbá se na jejich dodržování, stát je skutečně sociální. Lidé jsou zvyklí si pomáhat. Ne nadarmo je jedno z nejznámějších rčení  toto: "Lepší  dobrý soused než vzdálený přítel".

Jsou tu bohužel i temné stránky soužití, v poslední době se islamističtí fanatici pokoušejí aktivovat menšiny alochtonů a společnost různě rozkládat, ale to je celosvětový problém, který budeme muset všichni společně řešit -  a zase zcela  jiná kapitola.

Věra Pokorná