Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Marie Dubská, neznámá spisovatelka

Byla prakticky vrstevnici Bo¾eny Nìmcové (4. 2. 1820 - 21. 1. 1862). Ovšem s jejím ¾ivotem mìla spoleèné jen to, ¾e se sna¾ila realisticky zobrazit venkovský ¾ivot. Její ¾ivotní osud byl úplnì jiný.
 
Marie Dubská se narodila 13. záøí 1830 ve Zdislavicích do starého šlechtického rodu Dubských, jeho¾ koøeny sahají a¾ do doby Karla IV. Svou matku nepoznala, zemøela krátce po jejím narození. Mìla štìstí na macechy, které ji milovaly. První, Eugenie z Bartensteinu zemøela, kdy¾ jí bylo sedm let a druhá Xaverina Kolovrat Krakovská objevila a podporovala její literární talent. Vliv na její dìtství mìly i chùvy, které ji vyprávìly èeské pohádky. Pozdìji, nìmecká a francouzské guvernantka ji nauèily psát i v tìchto jazycích.
 
Její prvotiny byly psány ve francouzštinì, kterou pou¾íval její otec. Do vídeòské spoleènosti ji uvedla její macecha Xaverina, se kterou navštìvovala koncerty a divadla. Se svými prvními pokusy básnìmi a dramaty psané ve francouzštinì neuspìla. Co¾ jí od dalšího psaní neodradilo. Zaèala psát v nìmèinì povídky, novely a romány u¾ pod jménem Marie Ebner-Eschenbachová. V roce 1848 se provdala za svého bratrance, syna dìdeèkovy sestry a ¾ila s ním nìkolik let ve Znojmì, ne¾ se natrvalo pøestìhovali do Vídnì. Man¾elství bylo bezdìtné, co¾ ji umo¾òovalo vìnovat se dalším zálibám. Hodináøství, dokonce obor vystudovala, ale zajímala se a studovala námoøní váleènictví a navigaci, èi telegraf i elektøinu. Jako první ¾ena v monarchii získala èestný doktorát na vídeòské univerzitì.
 
Literatura byla u ní na prvním místì. Patøila mezi realistické spisovatelky øešící problémy chudých lidí, mìla silné sociální cítìní. Námìty pro své pøíbìhy èerpala z vídeòské spoleènosti, z okolí Zdislavic a Hoštic, které èasto navštìvovala. Na svou hodnou chùvu, která pro lásku k osiøelému dítìti pøekonává veškeré problémy národnostní èi sociální vzpomínala ve svém díle Bo¾ena. Svou zálibu v hodináøství pøerùstající a¾ k profesi uvádí v Hodináøce Lotti . Syn trojnásobného vraha se stává hlavní hrdinou v románu Obecní dítì, kterého se ujal místní pastýø (vyšlo v èeštinì). V povídce Krambambull alegorie národnostních vztahù Èechù a Nìmcù, vypráví pøíbìh psa, který miluje dva pány – myslivce a pytláka, kteøí se vzájemnì nenávidí a pes neví proè (vyšlo v èeštinì, bylo i zfilmováno). V knize   Babièka píše, na rozdíl od idealizované babièky Bo¾eny Nìmcové, o udøené a bídou poznamenané staré ¾enì. Èesky vyšly i další její díla napø. Aforismy, Básníøka dvou srdcí a Hrdinky.
 
Postupnì se stala známou autorkou nejen v monarchii, ale i v Evropì. ®ila v blahobytu a nebyla na svých honoráøích závislá. Zalo¾ila útulek pro opuštìné dìti a podporovala zdislavický chudobinec. Tam také odkázala svou velkou sbírku hodin, která byla pozdìji pøedána do Muzea hodin ve Vídni.
 
Ji¾ za svého ¾ivota se doèkala i øady ocenìní. Císaø František Josef I.  ji vyznamenal èestným køí¾em za umìní a literaturu (nejvyšší rakouský civilní øád) v roce 1898. Byla i dvakrát nominována na Nobelovu cenu (1910, 1911). Zemøela 12. bøezna 1916 a na své pøání byla pohøbena do rodinné hrobky ve Zdislavicích.

 

 Klasicistní hrobka je chránìnou kulturní památkou.
 
Foto: internet                             
 
Jaroslava Krejèová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.06.2024  21:34
 Datum
Jméno
Téma
 23.06.  21:34 Jaroslava
 21.06.  10:30 olga janíèková
 21.06.  08:36 Von
 21.06.  07:54 Pøemek
 21.06.  07:49 Vesuviana
 21.06.  07:31 Kvìta