Dva pape¾ové
Tento film mnohého diváka pøekvapí a jistojistì obohatí. Roli odstupujícího pape¾e Beneddikta XVI. - Ratzingera hraje Antony Hopkins a kardinála Františka – Jorge Bergoglia hraje Jonathan Pryce.
Kardinál Bergoglia pøiletí do Øíma za pape¾em. Pøináší s sebou rezignaci na funkci kardinála. V setkání dvou významných osobností v parku letního vatikánského sídla Gndolfo je polo¾eno nespoèet otázek a na ka¾dou pohotová moudrá odpovìï jako napø: Celibát jsme zavedli ve 12. století. Je po¾ehnáním, ale mù¾e být i kletbou. Padne i otázka svátosti oltáøní u rozvedených a František cituje Marka v kapitole II.: Pøišel jsem pozvat høíšníky. František posléze argumentuje: „Poslední léta trávíme tím, ¾e trestáme ka¾dého, kdo s námi nesouhlasí v otázkách rozvodu, antikoncepce a orientace. Zatímco lidstvo nièí vlastní planetu, my øešíme, jestli slou¾it mše latinsky.“
V rozhovoru se prolíná nespoèet moudrých vìt. Divák pøi nich vstøebává ka¾dé slovo, poznání a udìlá si úsudek o mravních hodnotách a koloritu tisícileté církve. Zároveò velkou roli pøi rozhovoru hraje mimika hercù v oblièeji, dává ka¾dému slovu svou váhu, podtrhuje myšlenku. Pìtaosmdestátiletý pape¾ v bílém a kardinál o deset let mladší v èerném se navzájem o»ukávají jako by se pohybovali po šachovnici, Pape¾ kardinálovi vytýká, ¾e nepøebývá ve své arcibiskupské rezidenci. „Je moc grandiózní,“ na to krátce František.„Na všechno máš odpovìï,“ shrnuje pape¾.
Posléze František argumentuje i slovem z písma: „O andìlích nebylo do 5. století ani zmínky a teï jsou všude. Jako holubi.“
„Uva¾uješ jako já.“
„Ne. Zmìnil jsem se.“
„Ne, podlehl. Zmìna rovná se podlehnutí.“
Pape¾ mu nakonec øíká, ¾e s ním nesouhlasí. Kardinál mu nìkolikrát podává abdikaèní listinu k podpisu, aby si pape¾ koneènì uvìdomil, proè pøijel.
„Copak pastýø opouští své oveèky, kdy¾ pøijde vlk?“
„Neopouštím svatý otèe, pùjdu na faru.“
Není to návštìva na jedno odpoledne. Další setkání se uskuteèní pøímo v Sixtínské kapli. Divák má mo¾nost pochopit, ¾e pape¾ si uvìdomuje Frantièkovy názory a v podtextu rozhovoru i zmìny kardinála k nemìnnému postoji církve a ¾e se mu do mysli podsouvá jistota, ¾e sám je u¾ na jakékoliv zmìny unavený a ¾e má vlastnì pøed sebou svého nástupce.
Film na diváka celou dobu pùsobí pohodovì, musí o nìm pøemýšlet a nakonec dospìje k názoru, ¾e to byla od re¾iséra Fernanda Meirelles vynikající myšlenka natoèit tento film. A ¾e mìl i š»astnou ruku pøi výbìru hlavních postav. Jejich herecké výkony pùsobí tak vìrohodnì, jako by se opravdu setkali dva pape¾ové.
Dva pape¾ové
