Jak Britové slaví Vánoce?
Vánoce jsou v Británii nejoblíbenìjší svátky a zahrnují tradice, které jdou staré stovky let. Mnoho vánoèních zvykù, které vznikly v Británii, byly pøijaty i ve Spojených státech.
Vùbec první vánoèní pohlednice byla poslána v Anglii ve ètyøicátých letech devatenáctého století a tato tradice se stala nedílnou souèástí pøípravy na Vánoce. Více ne¾ miliarda vánoèních pøání je poslána ve Velké Británii ka¾dý rok, výtì¾ek mnoha z nich pøipadne charitám. Doma si pak lidé vystaví pøání po celém domì, je jich tolik, ¾e je vyvìsí všude mo¾nì po stìnách; já je zase pøipevním na provázek a rozvìsím kolem oken v obýváku. Dneska však poštì konkurují pøání posílaná pøes internet. Pøekvapilo mì, ¾e v Anglii si sousedi nepøejí Veselé Vánoce, tak místo toho pár dní pøed Vánoci obìhnu všechny domy v sousedství a hodím jim vánoèní pøání do schránky.
Vánoèní dekorace mají ještì starší pùvod ne¾ vánoèní pøání. Cesmína, bøeè»an a jmelí jsou spojeny s rituály, které sahají a¾ do temného dávnovìku. (Zvyk líbání pod snítkou jmelí je odvozen ze staré pohanské tradice.) Vánoèní strom se v Anglii poprvé objevil v královské domácnosti – zaveden královnou Charlottou, man¾elkou krále Jiøího III., a popularizovaný princem Albertem, man¾elem královny Viktorie, v roce 1840.
Obrazem Vánoc viktoriánské Anglie je román Charlese Dickense Vánoèní koleda. Kniha, zveøejnìná dne 17. prosince 1843, mìla okam¾itý úspìch, pøièem¾ prvních 6000 kopií pùvodního tisku bylo vyprodáno ještì do Vánoc. Divadelní, televizní a filmové adaptace románu jsou i nadále stejnì populární v Británii, tak ve Spojených státech.
Ka¾dý rok (od roku 1947) mìsto Oslo v Norsku vìnuje Westminsteru v Londýnì velký vánoèní strom, který stojí na Trafalgarském námìstí na památku anglicko-norské spolupráce bìhem druhé svìtové války. Zde se také ka¾doroènì zpívají vánoèní koledy.
U britských dìtí jsou v této dobì velmi populární pantomimy – pøipravené školou jako vánoèní pøedstavení pro rodièe. Mùj syn, který jednou hrál krále Heroda, se stal velmi populárním a od té doby se mne pak rodièe ptali, zdali jsem Herodova matka.
Štìdrý den probíhá v Británii jinak ne¾ jak jsem byla zvyklá z dìtství. Na Štìdrý den povìsí dìti punèochu na krbu nebo na svou postel, aby ji Santa Claus (také se mu øíká Vánoèní Táta), naplnil dárky. Dárky pro rodinu, jsou umístìny pod vánoèní stromeèek a rozbalují se a¾ ráno na Bo¾í hod vánoèní.
V ten den chodí rodiny spoleènì na vánoèní bohoslu¾by. Vánoèní obìd se skládá tradiènì z peèeného krocana, husy nebo kuøete s nádivkou a peèenými brambory. Pak následuje biskupský chlebíèek a vánoèní pudink s planoucí brandy.(Pudink je obvykle pøipraven týdny pøedem a je obvykle míchán ka¾dým èlenem rodiny a pøi tom si ka¾dý nìco pøeje.) Pozdìji v prùbìhu dne mù¾e být servírován vánoèní dort – bohatý peèený ovocný dort s marcipánem, mouèkovým cukrem a polevou.
Štìdrý den je provázen tradièním „taháním“ vánoèních výbušných crackerù, které vymyslel v roce 1846 londýnský pekaø. Cracker je pestrobarevná papírová tuba, zkroucená na obou koncích, která obsahuje slavnostní klobouk, hádanky a hraèky èi jiné malièkosti. Kdy¾ je cracker ta¾en dvìma lidmi, vybuchne a jeho obsah z nìj vypadne.
Další tradicí vánoèního odpoledne je poselství královny národu; je vysíláno v rádiu, televizi a na internetu.
U nás doma se slaví vánoce po anglicku. Musím øíci, ¾e se mi po èeských vánocích ze zaèátku dost stýskalo. Hlavnì tøeba návštìvy betlémù v pra¾ských kostelech, pøíprava štìdroveèerní veèeøe, dárky ji¾ na Štìdrý veèer. A hlavnì èekání na stromeèek, který se zdobí a¾ o Vánocích, zatímco u nás doma, stejnì jako ve vìtšinì anglických domácností, je stromeèek ji¾ vyzdobený od zaèátku nebo poloviny prosince. Jako stromek pou¾ívám vršek tisu pøed naším domem, který ka¾dý rok odøezávám. Proto¾e nechci riskovat, ¾e tìsnì pøed Vánocemi mù¾e snì¾it a pak bych mìla problémy na ten tis vylézt, sna¾ím se to v¾dy udìlat na zaèátku prosince, kdy bývá ještì poèasí pøíznivìjší. V Anglii se jako vánoèní stromeèek borovièka nepou¾ívá, ale smrèek ano a pak plno druhù dalších odrùd støíbrných a jiných smrèkù vèetnì tisù, a v nìkterých zahrádkáøstvích se dokonce prodávají stromky ¾ivé s tím, ¾e po vánocích si je majitelé mohou zasadit do zahrady a ony by tam mìly dále rùst. Ale mohu øíct, ¾e nikomu z mých pøátel, kteøí si tento ¾ivý smrèek koupili, se to nikdy nepodaøilo. Úspìšný rùst se po pøesazení tìchto smrèkù nekonal.
Velké mno¾ství Anglièanù té¾ vánoènì zdobí venkovní zahradu a mají vše krásnì osvìtlené, tak¾e kdy¾ se èlovìk o Vánocích projede kolem rodinných domkù pøipadá si jako v pohádkovém ráji. Èasto se poøádají soutì¾e, kdo má nejlépe vyzdobenou zahradu.
Se skonèením vánoèních svátkù na Tøi krále sundávají té¾ Anglièané vánoèní ozdoby. Existuje povìra, ¾e na ty, co neuklidí po Vánocích, se snese neštìstí. A tak mohu jen vzpomínat na moje školní období, kdy jsme mezi sebou v druhé polovinì ledna diskutovali, zdali máme ještì doma vánoèní stromeèek, a jak jsme bojovali za to, abychom si ho ještì nìjaký týden mohli ponechat.