®ivot tohoto druhu oboj¾ivelníkù zaèíná vajíèkem, které dospìlá ¾ába naklade ve vodì. Za krátkou dobu se z vajíèek vyklubou malí pulci, kteøí ještì nejsou schopní ¾ivotu na souši a ve vodì se pohybují pomocí ocáskù. Postupem èasu se jejich ocásek mìní v nohy a ¾áby zaèínají ¾ít i na souši. Aby se ¾áby mohly dobøe pohybovat, mají na prstech pøilnavé pøísavky, které se vyvíjí souèasnì s nohama. Pulci se ne náhodou podobají rybám. ®áby se toti¾ z ryb vyvinuly.
Jak zapadají do potravního øetìzce? ®iví se drobným hmyzem napø. mušky, komáry atd. Samy naopak tvoøí potravu ptákùm. ®áby se doká¾í pøizpùsobit ¾ivotním podmínkám. Napø. ¾áby z oblastí s nedostatkem srá¾ek doká¾í pøe¾ít celé mìsíce zahrabány v bahnì. Na povrch se vynoøí, a¾ kdy¾ znovu nastanou deštì. Nebo ¾áby, které ¾ijí v oblastech, kde se støídá období sucha a deš»ù, si vytvoøí silný povlak prùhledného slizu, který je chrání po øadu mìsícù pøed vyschnutím. V období deš»ù se ochranný povlak rozpustí.
Vhodné podmínky pro ¾áby mù¾e v podstatì vytvoøit ka¾dý èlovìk. ®áby jsou velmi skromní tvorové. Našli jsme ¾abí rodinku ¾ijící v podstatì na smetišti ve starém prádelním hrnci. Vy si to na zahrádce mù¾ete udìlat hezèí. Tøeba tak, ¾e si vyhloubíte díru zhruba o velikosti 1m2 a zasypete ji zlehka pískem, aby se vyrovnaly nerovnosti. Pak jako izolaci pou¾ijete kus igelitu, který zajistíte kameny. Pak u¾ chybí jen díru zaplnit vodou. Vznikne tak jezírko, které se stane dobrým útoèištìm pro ¾áby. My jsme to vyzkoušeli a opravdu to funguje. ®áby v našem "bazénì" se èile rozmno¾ují. Voda se samozøejmì musí doplòovat, proto¾e se odpaøuje. My øešíme pøívodem vody z okapu.
Zajímavosti:
Nejvìtší ¾ábu zmìøili v západní Africe, vá¾ila pøes 3kg, s nata¾enýma zadníma nohama dosáhla její délka 90 cm.
Nejmenší druh ¾ab se vyskytuje ve støední a ji¾ní Americe a mìøí necelý 1 cm. Nejsou to jen nejmenší ¾áby, ale i nejmenší oboj¾ivelníci vùbec.
Nejlepším skokanem se stala jihoafrická ¾ába "ptychadena ostronosá", která skoèila 5,35 m. Se skrèenýma nohama mìøí ale jen 7 cm. Pøeskoèí tedy 76 násobek vlastní délky.
Za nejjedovatìjší ¾áby se pova¾ují tzv. pralesnièky („šípové ¾áby“). Vyskytují se v ji¾ní a støední Americe. Uvádí se, ¾e jed z jedné ¾áby aplikovaný injekènì mù¾e usmrtit a¾ tisíc myší. Mnoho tìchto ¾ab není pøitom vìtší ne¾ 2,5 cm. Jsou zbarveny do køiklavých barev (varování pøírody pro ¾ivoèichy, ¾e jde o nebezpeèný druh.)
Nejhluènìjší ¾áby vydávají hlasité zvuky v dobì rozmno¾ování. Napø. stromové rosnièky jsou hlasité, ¾e je mù¾eme slyšet a¾ 1 km daleko.