Chvála tekutin
Tekutiny èi kapaliny bychom mìli chválit neustále a mo¾ná ještì èastìji! A hned pro jistotu vysvìtlím proè. Je všeobecnì známo, ¾e ¾ivot jako takový vznikl kdysi dávno v moøi, tedy v moøské vodì, v té nejrozšíøenìjší pozemské tekutinì. Jak se to všechno sebìhlo, do toho se radìji nebudu pouštìt, ale jisté je, ¾e to, co tehdy pøedvedla matka pøíroda, to by dnes nesvedl ani David Copperfield. Ale to samozøejmì zdaleka není všechno, naopak, to byl jen pouhý zaèátek. Staèí se jen trošinku zamyslet a ka¾dý sám pøijde na to, ¾e bez tekutin by neexistovalo vlastnì nic.
Naopak málokdo z nás si mo¾ná uvìdomuje, ¾e po spojení vajíèka a spermie se ka¾dý lidský zárodek velmi brzy uvelebil v další veledùle¾ité tekutinì – v plodové vodì. A ¾e si to bohu¾el nepamatujeme, to je asi proto, ¾e jakmile vylezeme z maminèina bøíška na svìtlo bo¾í, ihned se orientujeme na mateøské mléko. Jeho chu» jsme však také brzy zapomnìli, i kdy¾ si ji mo¾ná leckterý odvá¾livec sna¾il o¾ivit po porodu svých potomkù tøeba i pøímo u zdroje…
Náš bìh ¾ivota pádil a u¾ v dìtství se hlásily další zajímavé tekutiny, kterým se øíká nápoje – tedy rùznì barevné limonády. ®lutá citronovka, èervená malinovka, pozdìji hnìdé coly, a tak dále, a tak podobnì. Nìkteøí slabší jedinci pøešli na pití mléka jiných savcù, jiní si zamilovali èistou H2O, ani¾ by zpoèátku tušili, ¾e v ní pijí tøaskavý plyn hydrogenium – vodík, a ¾e vše na štìstí zachraòuje ¾ivotadárný oxygen – kyslík! S postupným dospíváním vìtšina z nás pomalu ale jistì pøicházela na to, ¾e jsou na svìtì i jiné, velmi zajímavé a lákavé tekutiny, kterým se øíká alkoholické nápoje. Matka pøíroda toti¾ u¾ dávno nenápadnì a pozoruhodnì spojila uhlík, vodík a kyslík do molekuly C2H5OH. A kdy¾ pak s nepatrným lidským pøínosem tìchto molekul bylo mno¾ství vìtší ne¾ malé, muselo se to dokonce øedit èistou vodou, aby se to vùbec mohlo pít! Naštìstí byly u¾ v pradávnu objeveny pøíjemné a pøívìtivé tekutiny z dalších pøírodních zdrojù – vinných hroznù, chmele a jeèmene. Tyto nápoje jsou tak dokonalé, ¾e na rozdíl od èistého alkoholu se vùbec nemusejí øedit vodou, a dokonce je to zakázané! A i kdy¾ vím, ¾e ve všech osvì¾ovnách nám tu zrzavou vodu – pivo, tento náš národní nápoj – pouze na chvíli pùjèují do našich útrob, pøesto si myslím, ¾e je doslova k nezaplacení, èeho¾ si jsou bohu¾el všichni naši hospodští dobøe vìdomi. Musím ale naše napájeèe i pochválit, nebo» pøišli na velkolepý objev, ¾e hlad je vlastnì pouze pøestrojená ¾ízeò, anebo naopak!
A nyní nìco z jiného soudku. Milovníci køí¾ovek se pøou, zda nejdra¾ší tekutinou je voda nebo krev. Myslím, ¾e bychom toto dilema mìli nechat koòovi, který jak známo, má vìtší hlavu. Pøesto mi to nedá, abych se nezmínil o tom, ¾e u¾ drahnì let my lidièkové obìma tìmito nejdra¾šími tekutinami neskonale plýtváme. Ovìøit si to mù¾eme témìø na ka¾dém kroku a ka¾dý den, jak na plátnech kin tak na televizních obrazovkách. Je pøitom marné se utìšovat, ¾e ve všech tìch thrillerech a hororech nejde vlastnì o tu drahocennou rudou tekutinu, ale jen o zøedìný keèup. A nepostradatelná voda? Nepolepšíme-li se, tak se o ni jednou pravdìpodobnì svede na svìtì nesmiøitelný boj! Zatím se bojuje „pouze“ o smrdutou ropu...
Co dodat na závìr. Doufám, ¾e jsem touto chválou tekutin nikoho neurazil a snad se mi podaøilo pøesvìdèit alespoò nìkolik ètenáøù a dokonce i ètenáøek, ¾e všechny ty tekutiny, o kterých jsem se zmínil, si naši chválu opravdu zasluhují. A nezbývá mi, ne¾ zopakovat a mírnì poopravit vìtu z prvního odstaveèku: Tekutiny a kapaliny bychom mìli chválit neustále, a ne mo¾ná, ale zcela jistì a ještì mnohem èastìji!