Støípky z mocnáøství
vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…
* * *
Aféra plukovníka Redla
Nechci psát o skvìlém filmu re¾iséra Szabo. Kdy¾ jsem psal pøíspìvek o úchylkách v rodu Habsburkù, napadlo mne, ¾e téma homosexuality v císaøských armádách bylo dlouho téma skoro tabuizované. Pøesto ovšem pomìrnì kvetoucí. Redlova aféra byla patrnì jenom povìstnou špièkou ledovce.
Nechci podrobnì rozebírat Redlovu aféru. Jenom struènì pøipomenu, ¾e plukovník generálního štábu, Alfréd Redl spáchal sebevra¾du ve vídeòském hotelu v roce 1913. Proto¾e Redl byl uznávaným šéfem rakouské špioná¾e i kontrašpioná¾e, celá sebevra¾da se dost tutlala, stejnì jako dokumenty a schopném špionovi. Existují dokonce názory, ¾e kdyby Redl ¾il, nedošlo by k atentátu v Sarajevu, proto¾e by partu šílených srbských spiklencù mìl pod kontrolou. Redlovi byla pozdìji pøisuzována i pedofilie, ale zdá se, ¾e to je nesmysl. Vydírán byl pøedevším pro svou homosexualitu jak ruskou špioná¾í, tak snad i italskou a francouzskou. Sebevra¾du spáchal na doporuèení jakéhosi “èestného soudu“, který za ním pøišel do vídeòského hotelu. Tolik struèný výèet faktù.
Proto¾e ovšem Redl slu¾ebnì sídlil v Praze a i podle jména jsem pøedpokládal jeho èeský pùvod. Tady bych chtìl jenom struènì konstatovat, ¾e jsem se mýlil. Narodil se ve Lvovì do pokøes»anštìné ¾idovské rodiny a ve Lvovì také absolvoval kadetku. Pro svùj nesporný talent a pracovitost potom pøešel na vysokou akademii do Vídnì. Byl to prý èlovìk mimoøádnì oblíbený ve spoleènosti, jeho vztah k ¾enám prý se omezoval na placené luxusní prostitutky.
Chtìl jsem ovšem také psát o homosexualitì v císaøských armádách. Zdùrazòuji císaøských!, proto¾e nìmecký císaø Vilém II. byl novináøi z homosexuality podezírán trvale. (Mimochodem, kdo u¾ dneska ví, ¾e militarista Vilém se vzdal trùnu a v nizozemském exilu se do¾il 82 let. Zemøel 1941.) Vr»me se ale k nám, domù. Mám rád pøíjemné moravské mìsteèko Hranice. Na bøehu Beèvy jsem tam kdysi vypil pár dvojek dobrého èerveného. Bývala tam ovšem, dost známá vojenská kadetka c. a k. mocnáøství. Známý spisovatel Robert Musil ve své první knize Zmatky chovance Törlesse tu školu oznaèil jako „ïáblovu øi»“ a zdá se, ¾e latentní homosexualita tam kvetla dlouhodobì. Jiný pracnì ututlávaný skandál té školy se vázal dokonce k pøíslušníkovi habsburského rodu Vilémovi, který dokonce z kadetky odešel bez jejího dokonèení. Ovšem to bychom se noøili pøíliš hluboko do temných vod kasárenského ¾ivota. Na zaèátku dvacátého století psal dobový tisk o pùsobení „teplých bratrù“ nejen v armádì, ale i v politice vùbec. Zdá se, ¾e latentní homosexualita patøila k odvráceným tváøím evropského øinèení zbranìmi. Ostatnì své místo mìla i v nacistickém hnutí.
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora