Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Neapolský záliv s Vesuvem a pinií

aneb

Láska na první pohled

Snad ka¾dý èlovìk má svùj kraj, který miluje. Mù¾e to být rodný kraj nebo jiné místo, kde ¾ije, krajina, kterou poznal pøi cestování. Nìkdy je naopak magicky pøitahován urèitým koutem na Zemi, vzdáleným tøeba i tisíce kilometrù od místa kde ¾ije. Tím místem je pro mì Vesuv a jeho okolí.


Je to zvláštní náhoda, ¾e Praha, kde jsem se narodila, a Vesuv se nacházejí na stejném poledníku - Praha i Vesuv 14° 25′ východní délky.


Poprvé jsem se s Vesuvem setkala ve svých šesti letech na staré dobové pohlednici Neapolského zálivu.

 

Neapolský záliv zaèátkem 20. století (inspirováno dobovou pohlednicí)

 

Prohlí¾ela jsem si tenkrát na návštìvì u pøátel rodièù pohlednice z rùzných koutù Evropy a ze všech nejvíce mì zaujal Neapolský záliv s kouøící horou, kterou jsem ještì neznala. Zaujal mì i strom s korunou, pøipomínající deštník - takové stromy jsem u nás nevidìla, Zeptala jsem se tatínka na strom i na kouøící horu. Tatínek mi øekl, ¾e strom je pinie, druh borovice, která roste v ji¾ních zemích a pak mnì vyprávìl o Vesuvu a o Pompejích. Pohlednice Neapolského zálivu a tatínkovo vyprávìní se mnì vryly nejen do pamìti, ale i do srdce. Pøi pohledu na nástìnnou mapu Evropy, kterou jsme mìli ve tøídì pøi hodinách zemìpisu a dìjepisu, jsem se nejednou zatoulala k Neapolskému zálivu. Vše spojené s tímto místem mì zvláštním zpùsobem pøitahovalo…

 

Neapolský záliv v noci (inspirováno obrazem arménského malíøe Ivana Aivazovského)


Byla to pøedevším hudba. Vzpomínám, jak na mì zapùsobila tarantela "Venezia - Napoli" od Ferenze Liszta nejen melodièností, ale i názvem. Zamilovala jsem si sonáty pro cembalo od Domenica Scarlattiho, italské opery a slavné neapolské písnì, které byly v dobì mého dìtství a mládí populární (nìkteré dokonce zpívané i s èeskými texty) - to vše ke mnì promlouvalo a bylo mi nìèím hodnì blízké.


Moje první setkání s Vesuvem na staré pohlednici a tatínkovo vyprávìní na mì zapùsobilo natolik, ¾e jsem se zaèala zajímat o geologii a moji pozornost pøitahovaly i vulkány. Mìla jsem obrovskou radost, kdy¾ jsme se ve škole uèili o tom, ¾e i u nás pøed miliony let (ve tøetihorách) probíhala sopeèná èinnost, která nám tu zanechala krásná a zajímavá pohoøí v severních a severozápadních Èechách - Èeské støedohoøí a Doupovské hory. V západním cípu Èech se nachází naše nejmladší sopka z období ètvrtohor - nenápadný èedièový kopeèek Komorní hùrka, na jejím¾ výzkumu se podílel i Johann Wolfgang Goethe. Na Komorní hùrce mù¾eme najít stejnou strusku, jako na Vesuvu, Etnì,. Stromboli… Sopeèného pùvodu je i legendární hora Øíp, Kozákov, Trosky, a nìkteré hory na severní Moravì v okolí Bruntálu - Uhlíøský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný a Èervená hora. Vyhaslých sopek nebo spíše jejich zbytkù, bychom našli na našem území mnohem víc.

 

Èeské støedohoøí, Lovoš a Milešovka

 

lounské kopce v Èeském støedohoøí

 

Milešovka


V roce 1998 jsme s dcerou podnikly cestu na Vesuv, Etnu, Stromboli a Vulcano, navštívily jsme i Pompeje. Na Vesuv a Etnu jsme se vydaly ještì jednou v roce 2001, kdy jsme Etnu zastihly pøi mohutné erupci. Z obou cest jsem si pøivezla spoustu krásných zá¾itkù, hlubokých dojmù a inspirace.

 

zrození èedice, erupce Etny


Výstup na Vesuv byl pro nás ú¾asným zá¾itkem, nádherné pohledy na Neapol, moøe a ostrovy, pohled na Pompeje a Sorrentský poloostrov. Poprvé jsem vidìla "mladé kamení" - zajímavé útvary èervenavé lávy, nìkteré mi dokonce pøipomínaly i postavy lidí. Se zatajeným dechem jsme hledìly do kráteru a na fumaroly, vystupující z jeho západní stìny. Ve stìnách kráteru upoutaly naši pozornost vrstvy lávy a tufu, vypovídající o pøedchozích erupcích. Geolog zde mù¾e èíst jako v knize.


Velkým pøekvapením byla i vegetace, která se uchytila na mladé lávì. Jsou to proslulé ¾lutì kvetoucí keøíky kruèinek a Valeriana rossa s karmínovými kvìty, Tuto nádhenou rostlinu jsem vidìla poprvé, pozornost upoutaly ostrùvky Rumex scutatus a nesmím zapomenout na støíbøitì šedozelený lišejník Stereocaloun Vesuvianum, který je prùkopníkem ¾ivota. Návaznost ¾ivé pøírody na ne¾ivou. Mnohé další kytièky jsem tenkrát neznala. To vše ve mì zanechalo tak silné dojmy, ¾e jsem se o kvìtenu Vesuvu zaèala podrobnìji zajímat a stále pátrám po dalších kytièkách, které našly na Vesuvu svùj domov a zároveò sleduji na nejnovìjších fotografiích z internetu, jak postupuje vegetace na jihozápadním svahu k vrcholu a zvolna sestupuje i do kráteru. Své poznatky skládám jako kamínky do mozaiky.

 

rostliny na lávì Vesuvu (Valeriana rossa)

 

lávová jeskyòka na Vesuvu

 

vlèí máky pod Vesuvem


Zajímá mì i umìní, které se vztahuje k Vesuvu, zejména obrazy malíøù 18. a 19. století. Obdivuji nádherná díla známých i anonymních umìlcù , kteøí dokázali zachytit jedineènou atmosféru Neapolského zálivu, ¾ivota rybáøù a lidí ve mìstì, a také drama erupcí Vesuvu. Zaèala jsem pátrat i po dalších osobnostech, které Vesuv zaujal a inspiroval. Mezi nimi byli napøíklad Johann Wolfgang Goethe, který byl svìdkem erupce v roce 1787 a namaloval akvarel, a Hans Christian Andersen, který vidìl erupci vulkánu v roce 1834 a nakreslil skicu, kterou doplnil svoje "Zápisky z cest".


Vesuv i další vulkány probouzejí obdiv, pokoru a úctu k pøírodì. Jsou to jen malá okénka do velkých laboratoøí Zemì. Pøi erupci se dávají do pohybu všechny prvky Mendìlejevovy periodické soustavy, které se taví, reagují spolu a pod obrovským tlakem se derou na povrch, kde se rodí láva a popel, které se stávají základnou pro nový ¾ivot. Èlovìk si právì pøi tomto setkání s ohromnou ¾havou energií Zemì uvìdomí, ¾e je pouze souèástí pøírody tak jako všechno ¾ivé i ne¾ivé. Pro mì to je láska na celý ¾ivot a velká inspirace k malování a psaní.


Text a ilustrace:Jana Haasová - Vesuvanka

Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù

Básnì - Jana Haasová

Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka

Další èlánky autorky





Komentáøe
Poslední komentáø: 07.08.2023  13:30
 Datum
Jméno
Téma
 07.08.  13:30 Vesuviana Evusse a Renatì ©.
 07.08.  12:00 Renata ©.
 06.08.  23:15 Evussa
 06.08.  21:55 Vesuviana Ivanì Lenì
 06.08.  18:25 Ivana Lena
 05.08.  17:12 Vesuviana Luïkovi Horkému, Pøemkovi a EvìP.
 05.08.  16:31 EvaP
 05.08.  15:46 Pøemek
 05.08.  15:18 Ludìk Horký podìkování
 05.08.  14:16 Vesuviana vs
 05.08.  13:09 vs
 05.08.  11:29 Vesuviana velké podìkování a pozdrav v¹em...
 05.08.  10:00 olga janíèková
 05.08.  08:38 Von
 05.08.  07:55 Ivan
 05.08.  07:38 Kvìta velké podìkování
 05.08.  07:12 caryfuk