Za synem sopeèného pohoøí
Pøedpovìï poèasí neslibovala na výlet sluníèko ani teplo. Ve vlaku je docela pøíjemnì a vyhlídka do chmurnì se tváøící krajiny je zajímavá. Obloha zata¾ená vrstevnatou oblaèností tlumí radostné barvy jara. Støedohorské kopeèky vytváøejí šedavou siluetu a vrcholy tìch vyšších se ztrácejí v mracích. Nevadí, máme dnes v plánu návštìvu Mineralogického muzea Josefa Emanuela Hibsche v obci Homole severnì od Litomìøic.
Z Litomìøic vyjí¾díme po úzkých silnièkách a sledujeme krajinu - po pravé stranì máme dominantu pravého bøehu Labe Sedlo, je to ètvrtý nejvyšší vrch Èeského støedohoøí (726 m nad moøem). Po levé stranì máme míjíme Koèku, Dlouhý vrch, Hradištì, Pannu, Trojhoru, Kalich a další kopeèky.
Vítá nás Homole, kde se narodil 26. bøazna1852 Josef Emanuel Hibsch, jeho¾ jméno proslulo ve svìtì geologie. Profesor Hibsch byl první, kdo dùkladnì prozkoumal vulkanické horniny Èeského støedohoøí, zpracoval podrobné geologické mapy této oblasti - vydal 21 map v mìøítku 1:25 000 s podrobnými vysvìtlivkami a pøehlednou mapu Èeského stedohoøí v mìøítku 1:100 000 s vysvìtlivkami. Napsal publikace vìnované mineralogii a petrografii Støedohoøí a vytvoøil i rozsáhlou sbírku nerostù a hornin. Mìl velikou zásluhu na tom, ¾e tì¾bou kamene nebyla zlikvidována Panská skála, Vrkoè, Komorní hùrka u Františkových Lázní, pozdìji navrhl k ochranì a další geologické útvary (Vrabinec, Støekov, Plešivec, Radobýl). Tyto lokality byly vyhlášeny pozdìji za pøírodní památky.
Mineralogické muzeum J. E. Hibsche se nachází v pøízemí staré školy. Ve výstavní síni se seznámíme s ¾ivotopisem a fotografiemi tohoto významného geologa, ale i dobovými a souèasnými zábìry Èeského støedohoøí, máme mo¾nost si podrobnì prohlédnout sbírku nerostù a hornin. Josef Emanuel Hibsch po ukonèení studií uèil chemii a pøírodní vìdy na nìmecké státní reálce v Plzni, v roce 1880 pøesídlil do Dìèína-Libverdy, kde pùsobil jako profesor mineralogie, geologie a pedologie. Od roku 1887 provádìl soustavné prùzkumy hornin Støedohoøí. Geologii se vìnoval do pozdního vìku. Zemøel 4. listopadu 1940 ve Vídni.
Výstava je doplnìna dobovými i souèasnými fotografiemi Èeského støedohoøí vèetnì zajímavých skalních útvarù, geologickými mapami a rozsáhlou, pìknì uspoøádanou sbírkou hornin a nerostù, její¾ prohlídka je pro mì jedineèným zá¾itkem.
Kamení tu ¾ije barvami i tvary. Od svìtle šedých trachytù a znìlcù a¾ k èerným èedièùm, ale mezi nimi je spoustu dalších odstínù šedých, hnìdavých i èervenavých. Zaujme nás i zrnitost kamene od jemnozrnných èedièù po hrubozrnnìjší tufy. A je tu "kropenatý" kámen monochiquit - svìtle šedá hornina s èernými krystaly augitu. Setkáváme se s olivínem na èedièové horninì, s amfibolem, turmalinem, granáty a mnoha dalšími nerosty. Naši pozornost upoutají zkamenìliny s hlavono¾ci i s otisky rostlin. Dobrèické porcelanity zaujmou pestrými barvami - od okrové pøes oran¾ovou a¾ po fialovou...
Nemohu se od sbírky odtrhnout. Sna¾ím se alespoò nìco málo si zapsat, jen¾e èas utíká a já škrábu zcela neèitelnì, a tak toho radìji nechám a kochám se pohledem na kameny. V rohu místnosti stojí krásný pìtiboký èedièový sloupek, který si ještì pohladím na rozlouèenou.
Cestou se krátce projdeme. Zatímco Støedohoøí na levém bøehu Labe je porostlé spíše listnatými stromy, na pravém bøehu pøevládají jehliènany (smrky a modøíny). Po dešti je svì¾í a voòavý vzduch. Zaèíná kvést modronachový plicník lékaøský. Zimomøivé podléšky a orseje své kvìty radìji zavøely. Z pod mrakù vykoukne sluníèko, ale jenom na chvilku.
Zaradujeme se nejen my, ale i budníèek lesní a sameèek pìnkavy.
Pøed námi je cesta na nádra¾í. Mezi Litomìøicemi a Lovosicemi je jeden z nejkrásnìjších pohledù na panoráma Èeského Støedohoøí. Tentokrát je umocnìný prohlídkou kamenù skrývajících v sobì kouzlo ohnì. A tiché podìkování patøí i panu profesoru Hibschovi, který je právem nazýván "synem sopeèného pohoøí" (nebo "synem Èeského støedohoøí").
Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka
Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù
Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka