Amor a Psyché

Na úvod bych měl asi upřesnit, že řecký Erós je totožný s římským Amorem a že tenhle příběh je příběhem syna Afrodity a jedné z dcer anatolského krále, jejíž jméno, Psyché, je v řečtině také výrazem pro lidskou duši.

Mladá Psyché byla prý kráska z největších a svou krásou pomalu zastiňovala i samotnou bohyni. Nejen z našich pohádek víme, že některé krasavice velmi žárlí na jinou krásu ve svém okolí. A tak Afrodita uložila svému synovi nehezký úkol. Měl svým šípem zasáhnout Psyché tak, aby se zamilovala do nejobyčejnějšího a nejbědnějšího muže na zemi. Ovšem Amor také podlehl kráse Psyché a svůj úkol nesplnil.

Potom je ten příběh hodně pohádkový. Podle věštby měli rodiče postavit Psyché samotnou, ve svatebních šatech, na vrcholek hory a nechat ji tam napospas šelmám. Do bezpečí ji z hory snesl v náručí teplý jarní vánek. Stala se Amorovou ženou a žili spolu v krásném zámku. Amor- Erós ovšem přilétal jenom za tmy a jeho žena ho nesměla nikdy spatřit. No a potom klasické zlé sestry, žárlivost a nepřízeň. Psyché je poslechne, podívá se na svého spícího muže, nechtěně ho popálí olejem z lampy a rozzlobený Amor ji opouští.

Příběh lásky pokračuje blouděním Psyché, která hledá svou lásku, ale ta se ukrývá, spíše je vězněna u matky Afrodité, kde si i léčí bolestivé zranění. Po krátkém bloudění přichází za Afroditou i Psyché, chce se smířit s milovaným manželem, kterému ublížila.

Závěrečný akt není smutný, naopak. Předchází mu ještě úspěšné plnění tři úkolů pokornou Psyché. Ani to Afroditě nestačilo, poslala svou mladou snachu ještě za Persefonou do podsvětí a ta jí svěřila tajemnou krabičku. Ženská zvědavost zvítězila, Psyché krabičku otevřela netušíc, že je v ní věčný spánek. Potřela si víčka a usnula skoro jako naše Růženka. Amor jí ovšem našel, bolestivě probudil svým šípem a promluvil jí do duše.

Nakonec se smířila i sama Afrodité, rada bohů dala páru požehnání a Psyché věčný život. Kdo ví, možná nás sledují z Olympu dodnes. Připomeňme si ještě, že z tohoto svazku vzešla krásná dcera, jménem Rozkoš.

Příště si možná budeme povídat o tom, jak sluneční bůh putoval po antické obloze.

Josef Hejna

Další články autora