Afrodité
Jak jsem slíbil, vracím se do krajù kolem øeckého Olympu, tentokrát pøímo na nìj, mezi bohy. K tìm nejvzácnìjším patøila Afrodité, bohynì lásky i krásy. Hned na zaèátku prozradím, ¾e pokud se setkáte se jménem Venuše, jde jenom o øímskou variantu stejné bohynì, nìkdy se také nazývá Venuše-Afrodité.
Pøesný pùvod bohynì vám neprozradím, podle jednìch byla další z Diových bokovek, podle jiných se zrodila z moøské pìny. Proto se jí také nìkdy øíká „z pìny zrozená“. Snad si ji vybavíte z povídání o Paridovì soudu, pøi nìm¾ dohodila trojskému princátku nevìrnici Helenu a nastartovala tak zkázu bohatého mìsta.
K Afroditì patøí kvìty a vùnì, láska a pøíjemné pocity. Pravda ovšem také je, ¾e nebyla zrovna vzorem man¾elských ctností a jako ¾ena nepøíliš fešného a kulhavého Hefaista se podhrabávala a¾ neèekanì ráda. Zanášela èasto a skoro veøejnì, jednou ji dokonce k jednomu nevìrnému lù¾ku man¾el, kováø, umnì pøikoval, ale ani to jí nezastavilo. Nebudu vypoèítávat všechny její neman¾elské dìti. S bohem války Áresem povila ètyøi dìti, ale zapamatujeme si urèitì Erose a jeho nebezpeèný luk a šíp. Za zmínku ještì stojí syn Hermùv, Hermafrodít, který mìl dvì pohlaví a dal tak jméno málo existující pøírodní odchylce. Dvì dìti povila i Poseidonovi a patrnì u vína pøišla k dítìti i s jeho bohem, Dionýsem.
Jako bohynì lásky tomu citu nejen pøála, ale jeho nedostatek umìla i trestat. Struènì jsem tady vyprávìl pøíbìh chlapce zamilovaného do sebe, kterého známe jako Narcise. Utopil se ve studánce, zahledìný do vlastní krásy. Naopak sochaø Pygmalion (také jsem ho zmiòoval) prosil o o¾ivení krásné sochy a Afrodité mu nejen vyhovìla, ale o¾ivlá socha svému stvoøiteli porodila i dítì.
Jak víme i ze Snìhurky, krasavice jiné krásky okolo sebe nemilují. Pøíbìh krásné Psyché a syna bohynì Erose si mo¾ná povíme pøíštì. Ovšem, kdy¾ jsme u té ¾enské krásy, ta mu¾ská, legendární, se jmenovala Adonis a o jeho lásku se dìlila Afrodité s Persefonou, ¾enou krále podsvìtí Háda. Tenhle pøíbìh vám podrobnì vyprávìt nebudu, ostatnì podle jedné verze Adonise zahubil na lovu divoký kanec, podle druhé he nechal zlikvidovat sám ¾árlivý Áres, bùh války. Mravy na Olympu trochu pøipomínají naši politickou scénu, nezdá se vám?