Moøský vlk z Ostravy
Vítr foukal tak akorát, loï plula a hvìzdy svítily nejkrásnìji, jak mohly
La Grace - Pùvabná. Tak se jmenovala loï prvního skuteèného èeského námoøníka Augustina Heømana, který s ní plul na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moøe i pøes Atlantický oceán. V pùlce 17. stol. patøila La Grace (vedle lodí anglických, španìlských a portugalských korzárù) k nejslavnìjším. Mimo jiné vyplouvala do Karibiku, kde s guvernérovým povolením pøepadala nepøátelské koráby.
Koncem roku 2010 pak parta nadšencù v èele s námoøním kapitánem Josefem Dvorským, dokonèila stavbu kopie lodi La Grace, se zámìrem plavit se svìtovými oceány pod èeskou a nizozemskou vlajkou.
„Loï se zaèala stavìt na konci roku 2008 v profesionální lodìnici v Egyptì. Slavnostnì byla spuštìna na vodu 5. prosince 2010. A proè právì v Egyptì? Pøedevším proto, ¾e všechny lodì se zde stále staví tradièním zpùsobem,“ øíká ostravský rodák Josef Oškera, který se námoøním plavbám upsal u¾ od svých dvaceti let.
„Pro zajímavost, døevo na stì¾nì se tam vezlo z Valašského Meziøíèí a na pracích se vystøídala stovka Èechù s tím, ¾e za den práce pak mohl ka¾dý strávit den na lodi.“
Pøesto¾e je La Grace vìrnou kopií lodi ze sedmnáctého století, musí splòovat i po¾adavky dnešní doby, tak¾e je vybavena motorem, GPS a dalšími technickými „zázraky“. Její profesionální posádku tvoøí kapitán, botsman, strojník a kuchaø, pøièem¾ k ruce jsou jim kadeti - lidé bez zkušeností námoøníkù, kteøí chtìjí za¾ít plavbu na historické lodi takøka na vlastní kù¾i. Zajiš»ují kormidlování, strá¾ní slu¾bu na pøídi, úpravu nastavení plachet, drobné ka¾dodenní opravy a podobnì. Cestujících, pro nì¾ jsou pøipraveny hry na piráty a hledání pokladù, se na loï vejde a¾ tøicet, od mladých po seniory.
Pana Josefa Oškery se dále ptáme:
Jak je to s „populární“ moøskou nemocí?
„Obecnì se dá øíci, ¾e jedno procento lidí ji vùbec neza¾ije a oproti tomu procento lidí ji naprosto nesnáší. Ostatní si nejpozdìji za den zvyknou s tím, ¾e paradoxnì nejhorší není nìjaké vlnobití, ale tzv. mìkké houpání na moøi bez vìtru. Jinak je nutno øíci, ¾e na moøi je ka¾dá loï vydána napospas Neptunovi. Voda bez konce je opravdu ¾ivel, ale za celou dobu, co se plavbám po moøích vìnuji, nikdo z našich posádek o ¾ivot nepøišel. Ostatnì, pøed ka¾dou plavbou se nalévá Neptunovi, aby posádku opatroval a bezpeènì dovezl do pøístavu, co¾ zatím v¾dy splnil.“
Stál jste nìkdy na kapitánském mùstku?
„Poprvé ve svých dvaadvaceti letech. Ke zkoušce musíte nastudovat spoustu vìcí, jako je navigace, zdravovìda, pøedpisy k zabránìní srá¾ek, manévrování s plachtami a podobnì. Ve zkušební komisi jsem mìl i Richarda Konkolského a øekl bych, ¾e zkouška byla horší ne¾ maturita… Ale dodnes trávím všechny dovolené na moøi.“
Proè vlastnì?
„Dobrá otázka. S kamarádem jsme si ji také polo¾ili jednou veèer na palubì lodi. Proè to dìláme? Za¾íváme zimu, mokro, nìkdy i hlad, houpe to… A odpovìï znìla: pro adrenalin. A vítr foukal tak akorát, loï plula a hvìzdy svítily nejkrásnìji, jak mohly… Tak¾e i pro to.“
Jiøí Muladi
P.S.: Na konci letošního øíjna sdìlovací prostøedky pøinesly smutnou zprávu o tom, ¾e za silného vìtru a pøibli¾nì metrových vln La Grace ve španìlské Marbelle ztroskotala: splula z kotvy a ji¾ní vítr ji zahnal na mìlèinu u plá¾e El Cable. Posádka lodi se zachránila sama. Z Èech do Andalusie okam¾itì vyrazil záchranný tým.
Následnì se v Èechách zvedla ohromná solidarita na záchranu La Grace. Od té doby se intenzivnì pracuje na její záchranì. „Dìkuji všem, co ji pomohli zachránit tím, ¾e mi poslali stovky SMS, emailù i zpráv na facebook a v neposlední øadì i tìm, co v téhle tì¾ké dobì neváhali a pøispìli a stále pøispívají na konto Zachraòte La Grace“ øekl J. Dvorský. Díky tomu se tak pirátská plachetnice pod èeskou vlajkou bude znovu plavit po oceánech.