Bílá - úzkokolejka II
Ji¾ koncem 19. století byl vysoký odbyt døeva z beskydských lesù pro stavební úèely. Pily na Ostravici a ve Starém Mìstì u Frýdku byly odkázány na formanskou dopravu, provádìnou místním obyvatelstvem. Chybìly pevné cesty, které by byla sjízdné za ka¾dého poèasí.
Jedním z mo¾ných øešení bylo vybudování sítì úzkokolejných lesních drah.
V roce 1898 vznikl první návrh sítì lesních drah na území Velkostatku Ostravice v délce 60 km. Tento projekt se však neuskuteènil. Mezitím byla v letech 1907 – 1908 vybudována normálnìrozchodná tra» z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé, kterou realizovala firma Samohrd z Brna. Tato firma byla po¾ádána o vypracování projektu lesních ¾eleznic o rozchodu 700 mm. Celková délka tratí mìla èinit ve dvou nesouvisejících úsecích 26,4 km. Z nákladištì ve Starých Hamrech mìla vést odboèka dlouhá 4,4 km podél Velkého potoka a 3,02 km dlouhá tra» podél potoka Èervík. Druhá èást úzkokolejky mìla být vedena z koncové stanice v Bílé.
O vybudování úzkokolejky se zaslou¾il Richard Willert (1862 - 1910). Tento kní¾ecí arcibiskupský lesní kontrolor byl v letech 1896 – 1900 starostou Ostravice, pak odešel do Rajnochovic a znovu se pak vrátil na Ostravici, kde se stal v roce 1909 opìt starostou. Zmodernizoval arcibiskupskou parní pilu a zasadil se o vybudování úzkokolejky.
V roce 1908 bylo postaveno 600 m kolejí ze stanice Bílá na Starý plac. Do roku 1911 byla vybudována tra» dlouhá 5,25 km do Mezivodí. Do roku 1914 byly provedeny pøípravné práce v úseku Mezivodí – Bedøichùv klaus, ale úsek nebyl dokonèen, nebo» pøišla 1. svìtová válka. K dokonèení úseku došlo a¾ v letech 1921 – 1922, kdy byl pou¾it materiál ze zrušené lesní dráhy v Rajnochovicích. Na Bílou se odtud dostala i lokomotiva, ale byla ve špatném technickém stavu. V letech 1925 – 1927 byla od Bedøichova klauzu vybudována odboèka k Okrouhlici dlouhá 700 m a v roce 1932 pøibylo 270 m odboèky z Mezivodí smìrem k Luèovci. Provoz na tomto asi 8 km dlouhém torzu pùvodních zámìrù se potýkal s nedostatkem finanèních prostøedkù, nutných k neustálým opravám, potøebným zejména v dùsledku poškození tratì povodnìmi. Tra» byla pravidelnì vyu¾ívána i pøi pøepravì vìøících na tradièní cyrilometodìjskou pou» na Hlavaté.
Ve 30. letech 20. století byla provedena výstavba silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé a pøes Mezivodí na Beèvy. Ji¾ tehdy se zaèaly objevovat úvahy o zrušení trati. Její provoz se pak udr¾el a¾ do roku 1947.
Co po úzkokolejce zbylo?
Nad zrušeným a zatopeným nádra¾ím ve Starých Hamrech se dochoval zarostlý záøez v oblouku z nákladištì ke zrušené silnici, kde mìla vést kolej odboèky Staré Hamry – Èervík. Kolej tu nebyla nikdy polo¾ena, jen nová cesta byla v roce 1930 trasována tak, aby to dovolila. Toto místo le¾í v I. hygienickém ochranném pásmu, kde je vstup zakázán.
Na Bílé kolem kostela jsou nepatrné pozùstatky náspu trati, dále pak od km 2,0 za nákladištìm Lom jsou zbytky náspù podél potoka s dochovanými propustky a¾ po Mezivodí.
Nìkolik motivù úzkokolejné trati je na zábìrech na starých pohlednicích. Ostatní vzal nenávratnì èas. Zájemce o technické památky ale urèitì potìší tìchto pár èrtù o lesní ¾eleznici na Bílé.
Pavla Zemaníková