Za polodrahokamy i na Rychnovsko
na kus řeči s gemologem

Gemologie je aplikovaná mineralogie, zabývající se drahými kameny a zkoumající vznik, lokaci, vlastnosti a technologie zpracování přírodních materiálů - drahokamů a polodrahokamů. Zaměřuje se na jejich identifikaci a rozlišení od umělých (syntetických) kamenů.

V té souvislosti moje naivní otázka: Lze v okolí Rychnova nalézt polodrahokamy? Výklad jsem dostal od mineraloga, který se zabývá všemi minerály, především těmi, které se nalézají v bývalém Československu, tedy nejenom těmi drahými kameny, Bohumila Moravce, syna rychnovského sochaře Jana Moravce, a tak věrně tlumočím: Jaspis je výrazně skvrnitě zbarvená - v tomto případě oxidy železa - odrůda chalcedonu. Chalcedon patří mezi skrytě krystalované (kryptokrystalické, složené z mikroskopických krystalů) drahokamové odrůdy křemene. Od pojmu polodrahokam se dnes v gemologii opouští. V jeho drobných dutinkách se zde nalézají drobné bělavé krystalky křemene až čirého křišťálu. Ten, co tu Bohumil Moravec drží v rukou, pochází z horního konce Lukavice od kóty Rovník. V těchto místech byl důl na železnou rudu, která se do poloviny 19. století dolovala pro skuhrovskou huť. Železnou rudou zde byl hematit, šedočerný, občas kovově lesklý minerál, tvoří zde vrstevnaté polohy, vzácně v dutinkách vytváří drobné lesklé krystalky. Na tamních pozůstatcích po těžbě (rozvláčených haldičkách) se dále vzácně nalezly fialové krystaly ametystu (také drahokamové odrůda křemene), bílé tabulkovité krystaly barytu, zelenavé povlaky malachitu a černé náteky oxidů manganu, tzv. psilomelan.

V Lukavici je ještě jedno naleziště železné rudy. tvoří několik metrů silnou polohu, která začíná přibližně ve středu vsi a pokračuje po západním okraji obce až na Slavěnku, kde vychází na povrch. Jedná se tzv. lateritické ložisko; laterit, jinak známější pod názvem bauxit. Nejde o minerál, ale v podstatě o horninu vzniklou v minulosti tropickým zvětráváním. Má hnědou barvu, často má tzv. pisolotickou strukturu (jako by byla složena z drobných semínek). Na jejím chemickém složeni se podílejí především oxidy a hydroxidy železa (obsah Fe 25-30 %), oxidy a hydroxidy hliníku (obsah Al obdobný jako u Fe). Proto bylo ložisko v období okolo 2. světové války geologicky zkoumáno jako potenciální zdroj hliníkové rudy.

Achát se od jaspisu se liší v podstatě jenom výrazným pruhováním. Tenhle byl nalezen v bývalém lomu v Panské Habrové a tvořil žilnou výplň trhliny zdejšího amfibolitu. Mimo acháty se zde v době těžby nacházely na trhlinách amfibolitu pěkné dutiny vystlané bělavýmí krystaly kalcitu (vápence), vzácnější byl tabulkovitý bílý baryt, případně drobné, také bílé sloupcovité krystalky rozpadavého laumontitu. Pyrit v podobě zlatistých krystalků a zrnitých útvarů zarůstal přímo do horniny. Za zmínku by snad ještě stály hlízovité konkrece pyritu až 5 cm velké, nacházející se v příležitostných výkopech v katastru Rychnova. Ty se nacházejí společně s poměrně hojnými schránkami mlžů rodu inoceramus ve zdejších slínovcích (opukách). Na povrchu jsou tyto útvary navětralé, rezavé. Teprve po rozpůlení se objeví zajímavá paprsčitá struktura a kovový zlatistý vzhled. Na výchozech slínovců, např. ve Spále nad řekou Kněžnou v Rychnově se daly najít deskovité výplně jeho trhlin, tvořené nažloutlým štěpným krystalickým kalcitem. Rychnov a jeho blízké i vzdálenější okolí je bohužel mineralogicky chudé. Tak končil svůj výklad mineralog Bohumil Moravec. Dík.

Josef Krám