Pod fùrou hnoje do Ameriky
Jak utíkal Vojta náprstek pøes Rychnov
Buïme s Janem Ámosem názorní a sledujme výklad pana uèitele Kráma: Panská ulice je v Rychnovì spojnicí mezi Starým námìstím a námìstím Karla Poláèka v sousedství zámku. Její jméno prošlo promìnami – kdysi Panská ulice nesla za 1. republiky a ještì chvíli po 2. svìtové válce jméno Vašátkova. To podle pplk. Karla Vašátka (*1882 Litohrady u Rychnova nad Knì¾nou, †1919 Èeljabinsk), který v bitvì u Zborova 2. èervence 1917 vedl skupinu granátníkù do boje. Roku 1933 byly jeho pozùstatky pøevezeny do Prahy, ulo¾eny v Památníku osvobození na Vítkovì a zaèátkem 2. svìtové války pohøbeny v Solnici. Za komunistické éry Fuèíkova ulice a od roku 1989 opìt Panská.
Po levé stranì Panské ulice pøi pohledu od Starého námìstí vidíme dùm s reliéfy, pùvodnì Petridesùv a nyní Je¾kùv, v nìm¾ firma Je¾ek mívala pra¾írnu kávy a burských oøíškù. Všimnìme si drobné kuriozity - u ètvrté postavy je napsáno ÈS, tedy ve zkratce Èeskoslovensko. A bylo tomu tak i po celou dobu nacistické okupace.
®e naproti Národnímu domu nepøehlédneme sousoší Petra Bajzy a jeho kamarádù, hrdinù Poláèkova Bylo nás pìt, to je jasné. Jen si pøipomeòme, ¾e toto dílo Michala Moravce, profesora hoøické kamenickosochaøské školy, tu stojí od konce èervna 2003, kdy se zahajovalo 10. Poláèkovo léto. Jo, a pokud vám vytanula na mysli Rampepurda ze stejného díla a øeknete si, ¾e tu není, pak vìzte, ¾e má od stejného autora sochu – kde jinde – na Rampuši. Vysoko v Orlických horách, dodejme s Karlem Poláèkem.
Vra»me se k Vojtovi Náprstkovi a opravenému svìtle¾lutému Weissovu domu (v pøízemí je trafika) na roku Panské a Hradební ulice. Na jeho prùèelí bývala v pøedlistopadové dobì plechová cedule, ¾e tam krátce pobyl Vojtìch Náprstek, ale ta tam u¾ dávno není. A kdo¾e to byl? ®il v letech 1826-1894, poèeštil si roku 1880 své pùvodnì nìmecké jméno a pøíjmení Adalbert Fingerhut, vlastenec, mecenáš – vzpomeòme Náprstkova muzea v Praze.
Pro nás Rychnováky se zapsal do pamìti tento revolucionáø z bouølivého roku 1848: Kdy¾ byl na nìj v Praze vydán zatykaè a hrozil mu trest smrti, utíkal do Ameriky. Samozøejmì napoprvé uhodneme, ¾e pøes náš Rychnov, no a dál pak pøes polskou Vratislav, tehdy nìmecky Breslau, a nìmecký Hamburk. A aby tajnì unikl od nás z Rychnova, odjí¾dìl odtud na voze, ukrytý pod hromadou hnoje. Tak vám zavzpomínají nejstarší Rychnováci, kteøí to slýchali od svých pøedkù. Vojta Náprstek pobyl v Americe 10 let a v Praze, do ní¾ se pak vrátil, byl z jeho popudu zalo¾en poèátkem roku 1865 Americký klub dam, první ¾enský klub v Èechách. Prošlo jím – víme to pøesnì - 893 ¾en a pøednášeli v nìm mj. T. G. Masaryk, Jan Evangelista Purkynì a Miroslav Tyrš. „Oni zavedli slavení Vánoc i stavìní stromeèkù v opatrovnách, jak se tenkrát øíkalo, to byly sirotèince nebo útulky, i v nemocnicích. Byla to novinka a velice dobøe se ujala, proto¾e samozøejmì nezùstalo jen u toho stromeèku," to citujeme Milenu Seckou, vedoucí knihovny Náprstkova muzea a souèasnou pøedsedkyni Amerického klubu dam, jeho¾ èinnost byla v 90. letech 20. století obnovena.
Co závìrem? Pan uèitel mìl mo¾nost pøeèíst si 52stránkový rukopis beletristické prózy rychnovského etnografa Rudolfa Zrùbka Dávno, dávno tomu s podtitulem O kuchaøce, hnojném vozu, bubnu a jiných vìcech, co revoluci v památném roce 1848 dìlal. Pùjèil mu ho sám autor a ten nedlouho potom v dubnu 2008 zemøel. V ní je právì kapitolka o hnojném voze s Vojtou Náprstkem v Rychnovì. No, u nás v Rychnovì se na Vojtu Náprstka nikdo nevzpomene. Aspoò ¾e my tady J.
Josef Krám