Jetti v hrobì Její Excelence
aneb jak v cizinì hledat hrob èeské pìvkynì
Teda - vrtá mnì to hlavou, jestli slavná sopranistka primadona assoluta Jindøiška Milina Rettigová, dcera Magdaleny Dobromily Rettigové a Jana 
Aloise Sudiprava Rettiga, v rodinì zvaná Jetti a v cizojazyèných hudebních slovnících uvádìná pod ponìmèeným jménem Henriette Rettich (jo, jo, psaná s písmenem ch na konci), zemøela ve 41 letech na choleru. To je pravda, jen¾e pochována v Mnichovì jako 57letá.
Buïme s Janem Ámosem názorní a nechme se vést zasvìcenou a obìtavou prùvodkyní Sidonií, její¾ pøíjmení je po provdání do Nìmecka Seidel, na mnichovský høbitov, kde byla naše Jetti pochována. Co se nepodaøilo mnì (psal jsem øeditelství mnichovské opery), to dokázala ona. Inu, mladá sympatická ¾ena, a pak ¾e se nadarmo neøíká cherchez la femme. Obrátila se na Správu mnichovských høbitovù a ta jí - s omluvou za pozdní odpovìï - sdìlila:
Sehr geehrte Frau Seidel, in Beantwortung Ihres Schreibens vom 29.05.2007 teilen wir mit, dass Frau Henriette Rettig, geboren 1815 - verstorben 1854, im Alten Südfriedhof, Thalkirchner Str. 17, München, in der Grabstätte 36-8-31, bestattet wurde. Die späte Beantwortung Ihres Schreibens bitten wir zu entschuldigen. Mit freundlichen Grüßen I.A. Feichtner, Verw. Angestellte.
S tím se naše milá Sidonie vydala hledat hrob Jetti a zjistila, ¾e Henriette Rettich není uvedena ve zvláštním a dùkladném - jsme v Nìmecku - seznamu významných osobností, pohøbených na tomto høbitovì. Pøelo¾me do èeštiny, co tedy dostala písemnì: hrob 36-8-31, Starý ji¾ní høbitov a jeho adresa. Pak se zorientovat v plánu Mnichova, dojet na zastávku veøejné dopravy Waltherstrasse, vejít postranním vchodem a hledat. Nebylo to
jednoduché, na spoustì hrobù byl vidìt zub èasu, nìkteré byly zarostlé bøeè»anem a nedalo se pøeèíst, kdo tam le¾í. Pátrání na høbitovì proto málem vzdali; mno¾né èíslo proto, ¾e mladá paní s sebou vzala i své rodièe, kteøí ji pøijeli navštívit, a tak s odstupem èasu dodávám Gott sei Dank, díky bohu. A¾ je upoutala malá èísílka po stranách náhrobkù, nejdøív 7-21 a pak 6-20. O èísle 36 vìdìli, ¾e je to oddíl høbitova, a podle èíselného oznaèení došli k závìru, ¾e 8 znamená øadu a 31 pak èíslo hrobu.
Jen¾e na hrobì s èíslem 36-8-31 byl nápis Hier ruht Ihre Exellenz Frau Felice von Mussinan, geb. Reinhard, Generallieuttents-Gattin, geboren 29. Sept. 1833, gestorben 27. Febr. 1901, èesky Zde odpoèívá Její Excelence paní Felice von Mussinan, rozená Reinhardová, cho» generálporuèíka, narozena 29. záøí 1833, zemøela 27. února 1901.
Ještì ¾e ji napadlo podívat se z boku na levou stranu onoho náhrobku - a na nìm další nápis: Diese Grabstätte gehörte früher der k. b. Hofsängerin Fräulein Henriette Rettich, gestorben 14. Sept. 1854 in 57. Lebensjahre, èesky Tento hrob patøil døíve bavorské královské dvorní pìvkyni sleènì Jindøišce Rettigové zemøelé 14. záøí 1854 v 57. roce svého ¾ivota. Vidíme na litografii, ulo¾ené v nìmeckém Kielu.
Nìco mnì tu nehraje. Kdy¾ odhlédneme od oslovení naší Jetti Frau (tedy paní, jak píše Správa mnichovských høbitovù, nemluvì o tom, ¾e uvádí rok jejího narození 1815) a Fräulein na náhrobku (sleènì Jetti se 1840 ve Štýrském Hradci, tedy rakouském Grazu, narodila neman¾elská dcerka Karla Josefa Henrietta), pak urèitì nesouhlasí, ¾e zemøela ve vìku 57 let, ale jako 41letá. My toti¾ víme bezpeènì, ¾e naše Jindøiška Milina Rettigová se narodila 10. bøezna 1813 v Pøelouèi, a tak se do¾ila 41 let. Na tomto místì pøevyprávìjme volnì z útlé kní¾eèky Jiøího Frýzka Henrietta Anna Joana Rettigová, primadona assoluta, vydané v roce 1995: Okolnosti jejího náhlého úmrtí a vlastního smuteèního obøadu nejsou zatím známé, i kdy¾ v tomto ohledu jisté dílèí informace pøece jen existují. Rettigová zemøela v Mnichovì 14. záøí 1854 jako jedna z obìtí epidemie cholery. Ani dva dokumenty z tohoto období bohu¾el to blí¾e neosvìtlují - prvním z nich je zápis magistrátní správy pohøebního ústavu v Mnichovì z 18. srpna 1855 o zakoupení rodinného hrobu na høbitovì hlavního a rezidenèního mìsta, tím druhým je pak úèet za zhotovení ¾ulového náhrobku s ozdobnými mramorovými prvky pro sleènu Jindøišku Rettigovou, dvorní zpìvaèku v Mnichovì, dne 24. srpna 1855 ve výši 85 fl. Vzhledem k tomu, ¾e její otec Jan Alois Sudiprav Rettig skonal 26. èervence 1844 a její matka Magdalena Dobromila Rettigová zemøela 5. srpna 1845, je víc ne¾ pravdìpodobné, ¾e ulo¾ení ostatkù Jindøïšky Rettigové vèetnì zakoupení hrobu spolu s náhrobkem obstarala spíše správa mìsta, divadlo a milovníci jejího umìní, èemu¾ ostatnì nasvìdèuje i nekrolog, uveøejnìný v Neue Münchner Zeitung. Stejnì pak v tomto ohledu není dolo¾en ani podíl pøíbuzenstva a pøedevším pak její dcery Karoliny. Mnichovští si Rettigové vá¾ili, umìli docenit její umìní, a tak vìøme, ¾e se s primadonou Jindøiškou Rettigovou i dùstojnì rozlouèili na její poslední cestì…
Souhlasím, tak nìjak to nejspíš bylo a to ostatní z jejího ¾ivota pøedtím si vyvoláme: 
Od roku 1824 ¾ila se svými rodièi v Rychnovì nad Knì¾nou (její matka Magdalena Dobromila Rettigová tu dopsala o rok pozdìji svoji slavnou Domácí kuchaøku), v tomto mìstì získala základy hudby i zpìvu, vystupovala v domácím divadle a zpívala v kostele. 1834 - 1839 byla anga¾ována do Prahy jako èlenka opery Stavovského divadla (my u¾ víme, ¾e tam 21. prosince 1834 pøi premiéøe Škroupovy a Tylovy Fidlovaèky, v ní¾ poprvé zaznìla píseò slepého houslisty Mareše Kde domov mùj, zpívala roli Lidunky) a pak pøešla do Štýrského Hradce. V letech 1841 - 1854 byla èlenkou Královské bavorské dvorní opery v Mnichovì, kde jí byly svìøovány sopránové úlohy naivního zamìøení. A ¾e mezitím s velkým úspìchem hostovala 1844 na scénì pra¾ského Stavovského divadle v rolích italského repertoáru, je pravda taky.
Zbývá podìkovat nìmecké dùkladnosti - kde jinde na svìtì bychom našli po stranì náhrobku napsáno, ¾e v onom hrobì byl pùvodnì pohøben ještì nìkdo jiný - a hlavnì naší milé paní Sidonii. Danke schön vielmals, unsere liebe Frau Seidel. Ostatnì Vy jste pùvodem z našeho Rychnova.
Místo P.S. její mail: Jeste Vam vysvetlim jednu nemeckou zvyklost. Oproti CR se zeny v Nemecku oslovuji (tituluji) pojmem "Frau" - pani. A to i tehdy, kdyz to jsou slecny treba 20lete. Kdyz mi odepisovali ze Spravy hrbitovu, pouzil se tam vyraz Frau Rettig. Dotycna osoba neresila, zda je Jetti slecna nebo pani. Je to pani, a ne pan. To brali urcite za smerodatne. Ale chapu, ze Vas udivilo, ze povazuji Henriettu za pani, kdyz byla slecna, a na hrobu to ma napsane.
Josef Krám
