®e Èechy najdeme na Moravì a Polsko v Èechách, to vypadá na pìkné nesmysly, ale je tomu tak. Tøeba ty Èechy na Moravì se správnì jmenují Èechy pod Kosíøem - jsou spojeny s Mánesem - a osada Polsko je u našeho ®amberka. Ale ¾e by Rychnov nad Knì¾nou byl v Rusku? A ¾e dokonce to má souvislost s Greenwichem? Vezmìme to po poøádku.
Mám rád lidi hloubavé, jedním z nich je Jaroslav Kos, donedávna místostarosta rychnovského mìstského úøadu. Toho upoutal zápis v mìstské kronice z roku 1836, kde je uvedena zemìpisná poloha mìsta: severní šíøka 50 stupòù 10 minut 10 vteøin a východní délka 33 stupòù 56 minut 22 vteøin. Mì by nenapadlo nad tím dumat, jeho ano. A tak jsme ho mohli spatøit, jak doprovází pracovníka úpické hvìzdárny Libora Vyskoèila, ovìøujícího tyto údaje na rychnovském Starém námìstí. A ejhle - na námìstí 50 stupòù 9 minut 47 vteøin severní šíøky a 16 stupòù 16 minut 27 vteøin východní délky. Tìch èísel je trochu moc, ale v ka¾dém pøípadì odlišnì, ne¾ je v kronice. My si povíme, ¾e mìøení provádìl pøístrojem Magellan GPS 3000, který na první pohled pøipomíná mobilní telefon. Kdybychom vzali za své údaje z kroniky, Rychnov na Knì¾nou by le¾el nìkde v Rusku na spojnici Petrohrad-Odìsa. Vysvìtlení nám podal Libor Vyskoèil. Tomu se podaøilo zjistit, ¾e do roku 1884 byl nultý poledník v oblasti Kanárských ostrovù, a to koresponduje s údajem v rychnovské kronice.
Aby to nebylo tak jednoduché, pøidáme trochu historie - rozhodnutím francouzského krále Ludvíka XIII. byl roku 1634 ustaven nultý poledník jako protínající nejmenší a nejzápadnìjší z Kanárských ostrovù - ostrov Ferro. 1724 se modernìjšími pøístroji zjistilo, ¾e údajný nultý poledník oním ostrovem neprochází, ale o kousek dál v tomto souostroví. No a v roce 1884 se pøešlo na nový souøadnicový systém, kdy se zaèínalo s odeèítáním od Greenwiche.
„Mìøením v našem mìstì se nám potvrdilo, ¾e se nacházíme v Evropì. Chovejme se proto tak, abychom tam byli nejen zemìpisnì,“ dodal Jaroslav Kos.
Mám rád lidi hloubavé, jedním z nich je Jaroslav Kos, donedávna místostarosta rychnovského mìstského úøadu. Toho upoutal zápis v mìstské kronice z roku 1836, kde je uvedena zemìpisná poloha mìsta: severní šíøka 50 stupòù 10 minut 10 vteøin a východní délka 33 stupòù 56 minut 22 vteøin. Mì by nenapadlo nad tím dumat, jeho ano. A tak jsme ho mohli spatøit, jak doprovází pracovníka úpické hvìzdárny Libora Vyskoèila, ovìøujícího tyto údaje na rychnovském Starém námìstí. A ejhle - na námìstí 50 stupòù 9 minut 47 vteøin severní šíøky a 16 stupòù 16 minut 27 vteøin východní délky. Tìch èísel je trochu moc, ale v ka¾dém pøípadì odlišnì, ne¾ je v kronice. My si povíme, ¾e mìøení provádìl pøístrojem Magellan GPS 3000, který na první pohled pøipomíná mobilní telefon. Kdybychom vzali za své údaje z kroniky, Rychnov na Knì¾nou by le¾el nìkde v Rusku na spojnici Petrohrad-Odìsa. Vysvìtlení nám podal Libor Vyskoèil. Tomu se podaøilo zjistit, ¾e do roku 1884 byl nultý poledník v oblasti Kanárských ostrovù, a to koresponduje s údajem v rychnovské kronice.