Pamìtníci vzpomínejte a pojïte se spolu se mnou poohlédnout po historii chat v údolí Ostravice (v Beskydech), které vyhoøely. Postupnì navštívíme chatu Solárku, Sokolskou chatu, Ostravskou chatu, Albrechtovu a Bezruèovu chatu na Lysé hoøe a nakonec tu, která byla nejkrásnìjší – Masarykovu chatu na Beskydì.
Mo¾ná vás pøi ètení mých èlánkù napadne, jak jsem na toto téma pøišla. K tìm krásným skvostùm, které ji¾ neexistují, mì pøivedly dobové pohlednice. U¾ asi dva roky se sna¾ím soustøeïovat staré motivy z údolí Ostravice. A pøi rozjímání nad tìmito záchvìvy starých èasù mì napadlo, ¾e u tìch chat, které vyhoøely, by stálo za to, poohlédnout se po jejich historii. Chaty byly vìtšinou døevìné a z hlediska po¾ární ochrany byly nedokonale zajištìny a proto zpravidla v zimním období v dùsledku nedbalosti a neopatrnosti vyhoøely.
Teï vám tedy nabízím moje povídání, všechno, co se mi podaøilo zjistit, jsem poskládala dohromady a výsledek mù¾ete zhodnotit sami. Vím, ¾e údaje mohou být neúplné èi nepøesné, proto bych uvítala pøípadné ohlasy. Nìco jsem se dozvìdìla prostøednictvím internetu, nìco mi vyzradil mùj archiv, ale taky jsem své pátrání probírala se spøíznìnými lidièkami.
Ostravice - Sokolská chata
Ostravice je významná rekreaèní obec pod pøehradou Šance s nejvìtším poètem chat v Beskydech. Vznikla spojením moravské Ostravice a slezských Hamrovic. V severní èásti Ostravice se nacházela velmi známá Sokolská chata. Vedly zde trasy populárních frýdlantských dálkových pochodù. Sokolská chata se nacházela v katastru Ostravice I na parcele st. 1101 a mìla evidenèní èíslo 22 (v katastru nemovitostí figuruje jako budova bez vlastnictví, parcela je ve vlastnictví Èeské obce sokolské, dle èísla evidenèního lze stavbu nalézt na SEZNAMU v mapách). Ve smìru od Frýdlantu nad Ostravicí za mostem pøes Èeladenku je vpravo nad øekou ostroh, za ním odboèka na tábor Ondrášek a dále po cestì je vpravo u Mališova statku odboèka cyklostezky a kousek dál se nalézá rumisko po vyhoøelé chatì.
Na místì bývalé Sokolské chaty je rozcestník a orientaèní místo ¾luté turistické znaèky. Nachází se v oblasti chatové osady a nové zástavby u ji¾ního okraje Frýdlantu nad Ostravicí na pravém bøehu øeky Èeladenky. Ji¾ním smìrem od rozcestí se zvedá kopec Vrchy (446 m. n. m.). ®lutá turistická znaèka vede od ¾eleznièní stanice Nová Dìdina a pøes rozcestí pokraèuje dále severní èástí obce Èeladná na rozcestí Opálená, odkud mù¾eme pokraèovat dále po zelené znaèce k turistické chatì Ondøejník.
Sokolská chata byla postavena Moravskoslezskou sokolskou ¾upou Jana Èapka v roce 1939. Byla vyu¾ita pro ozdravné pobyty hornických dìtí, v roce 1941 zde pobývali èlenové Hitlerjugend. Po válce znovu o¾ila a navštívilo ji mnoho významných sokolských osobností. V roce 1950 byla znárodnìna. Ka¾doroènì zde probíhaly ly¾aøské výcviky. Poslední dopadl tragicky…
6. bøezna 1981 Sokolská chata vzplanula, bilance byla dìsivá: osm mrtvých (z toho ètyøi dìti – ¾áci základní školy v Olomouci, dva lidé z personálu a dvì nìmecké turistky), dalších ètrnáct bylo zranìno. Oheò zpozorovala jako první pøed pùl pátou ráno pokojská, která bydlela v podkroví. Hasièi se o ohni dozvìdìli po dalších dvaceti minutách. Trestní stíhání bylo zastaveno, pøíèinu po¾áru nebylo mo¾no jednoznaènì stanovit. Dle svìdkù se ohnisko nacházelo na pokoji, ve kterém spal uhoøelý èíšník, zøejmì usnul s cigaretou.
Chata nebyla nikdy obnovena a na jejím místì jsou dodnes trosky pùvodní vyhoøelé budovy.
Pøímým úèastníkem hasièského zásahu byl Karel Snášel, bydlící necelé dva kilometry od chaty, který byl profesionálem u okresní inspekce po¾ární ochrany. Dodnes vzpomíná na tragickou událost s tím, ¾e vše se sebìhlo tak rychle, ¾e ani nebyl èas pou¾ít hasící pøístroje. Karel Snášel hasil desítky dalších po¾árù, napøíklad chaty Skalka u Jablunkova nebo Velký Polom, Bezruèovu chatu èi Slezský dùm na Lysé hoøe.
