Plán o ètyøech bodech podle knihy Zelená planeta
Citát: „Na ka¾dou vìc, kterou dìláme, se mù¾eme podívat ze ètyø hledisek: 
1. jsou její dùsledky dobré, špatné èi neutrální pro ¾ivot na Zemi?
2. pokud jsou dùsledky dobré, jak je mù¾eme podporovat a rozšíøit?
3. pokud jsou dùsledky negativní, jak se bez takové akce mù¾eme obejít?
4. pokud se domníváme, ¾e se bez té vìci neobejdeme, jak alespoò mù¾eme sní¾it èi zmírnit zpùsobenou škodu?“
John Seymour, Herbert Girardet
Pojïme si spoleènì projít naším bytem, domeèkem, pokojem a podívejme se, kde ušetøit nejen korunky, ale i pøírodu…
Na toaletì
Celá jedna ètvrtina vody spotøebovávané v prùmìrné domácnosti je pou¾ita na splachování. Poka¾dé, kdy¾ spláchneme, zneèistíme tak okam¾itì asi 10 litrù zdravotnì nezávadné pitné vody.
Proto:
Vyu¾íváme tzv. dvojèinné splachování (systém pro dvì mno¾ství vody).
Ucpaný odpad neproplachujeme louhem, ale radìji jej èistíme mechanicky.
Do toalety nesplachujeme zbytky lékù ani chemikálií.
Celkem jednoduše lze zjistit únik vody na toaletì, kdy¾ do nádr¾e nakapeme nìkolik kapek barviva (tøeba na peèivo). Pokud toaleta nebude 15 minut pou¾ívána, a pøesto objevíme zbarvenou vodu, je tøeba netìsnící nádr¾ opravit.
V koupelnì
Na pøípravu teplé u¾itkové vody (na koupání, sprchování, mytí rukou apod.) pøipadá asi 20% celkové spotøeby energie v domácnosti.
Proto:
Plnou vanu si dopøejeme jen výjimeènì, nebo» na koupel se spotøebuje tøikrát více energie ne¾ na šest minut sprchování.
Kapající kohoutky ihned utìsníme (jediná kapka za minutu pøedstavuje 2000 litrù vody za rok).
Pøi èištìní zubù nenecháme vodu téct po celou dobu.
Neplýtváme šampony a radìji dopøejeme vlasùm nálev z lipového kvìtu, heømánku, nebo bøeè»anu.
V prádelnì
Prací prostøedky pøedstavují nejvìtší podíl chemických výrobkù spotøebovávaných v našich domácnostech. Nìkteré prací prostøedky, zejména prací prášky obsahují na 25 rùzných chemických slouèenin, z nich¾ ne všechny jsou pro praní nezbytné (opticky bìlící prostøedky, parfémy, plnidla), a nìkteré jsou dokonce z hlediska vlivu na ¾ivotní prostøedí znaènì problematické (fosfor, který se dostane do povrchových vod zpùsobuje nadmìrný rùst øas a sinic). Také energetická spotøeba praèky je velká a hospodárná obsluha a provoz se vyplatí.
Proto:
Dáváme pøednost mýdlovým pracím prostøedkùm, které se ve vodním prostøedí úplnì
biologicky odbourávají.
Prádlo nepøedpíráme – silnì zašpinìné prádlo namáèíme – ušetøíme tak a¾ 20% vody a energie.
Sna¾íme se vyu¾ít kapacitu praèky a pou¾íváme úsporné programy.
Pou¾íváme prací prostøedky bez fosfátù. Mno¾ství fosforu, který se pøi praní dostává do odpadní vody pova¾ujeme za klíèové pøi hodnocení ekologické pøijatelnosti prášku.
Pøi praní jiného ne¾ bílého prádla vybíráme prací prášky bez bìlidel (perboritany, perkarbonáty) jsou pro praní barevného prádla zbyteèné a mohou ho i poškozovat.
Pøednost dáváme kompaktním pracím práškùm, které neobsahují plnidla (soli, které na proces praní nemají prakticky ¾ádný vliv).
Správnì dávkujeme - nejúspornìjší je dávkovat prací prostøedek pøímo do bubnu praèky (pozornost je nutno vìnovat tvrdosti vody).
Vzdáme se avivá¾ních prostøedkù - bývají obtí¾nì biologicky odbouratelné a na vlastní èistotu prádla nemají vliv.
Máme-li elektrickou sušièku prádla, dbáme na to, abychom dávali sušit jen prádlo dobøe vy¾dímané – ušetøíme tak 20 – 25 % el. energie.
Za ¾ehlícím prknem
Tajemství úspory el. energie pøi ¾ehlení je ve správnì navlhèeném prádle. Pøíliš vlhké, stejnì jako pøíliš suché prádlo vy¾aduje více energie, proto¾e je nutno je ¾ehlit déle. Jestli¾e vyu¾ijeme zbytkového tepla a necháme si jemné prádlo na závìr po vypnutí ¾ehlièky, pøinese nám to další nemalé úspory energie.
V kuchyni
Elektrické spotøebièe jsou hned po vytápìní a pøípravì teplé vody na tøetím místì ve spotøebì energie v domácnosti. Chladnièka a mraznièka spotøebují 30% domácí energie, umývání nádobí v teplé vodì 19%, ¾ehlièka, robot a mixér 17%.
Proto:
Chladnièku a mraznièku v kuchyni umístíme co nejdále od sporáku nebo topení,
které vyzaøuje znaèné mno¾ství tepla .
Optimální teplota v chladnièce je 70 C , v mraznièce –180 C .
Mraznièku pravidelnì odmrazujeme. Námraza o síle 1 cm zvyšuje náklady na el. energii o 75%.
V chladnièce udr¾ujeme poøádek, abychom rychle našli co potøebujeme. Dlouho otevøené dveøe chladnièky umo¾òují oteplení vzduchu a vnik vlhkosti do chladnièky. Vzdušná vlhkost se na výparníku srá¾í a zvìtšuje námrazu.
Správnì vyu¾íváme objem chladnièky – co¾ je alespoò ze 70%.
Pøi vaøení pou¾íváme nádoby s poklièkou (pøi vaøení bez poklièky spotøebujme o 150 – 300% více energie ne¾ pøi vaøení s poklièkou).
Velikost dna nádoby by mìla odpovídat velikosti plotýnky sporáku. Jestli¾e je nádoba menší a rozdíl je jenom 3 cm, je ztráta energie a¾ 30%.
U déle trvajícího vaøení vyu¾ijeme výhod tlakového hrnce. Uspoøíme tak a¾ 50% energie.
Pøi vaøení na el. sporáku vyu¾íváme tzv. zbytkové teplo – sporák vypneme pøed koncem vaøení.
Menší objem vody nejúspornìji ohøejeme v kávovaru èi ve varné konvici s topným tìlesem, která se po dosa¾ení varu samoèinnì vypne.
Mytím nádobí pod tekoucí vodou se mnohonásobnì zvyšuje spotøeba vody.
Pokud máme tu mo¾nost, pou¾íváme myèku na nádobí, která spotøebovává podstatnì ménì vody a energie, ne¾ mytí v døezu. V pøípadì, ¾e vyu¾ijeme celou její kapacitu, ušetøíme a¾ 50 % el. energie.
V kuchyni mù¾eme zabránit nejenom zbyteèným ztrátám el. energie, ale také pøedcházet vzniku nezpracovatelného odpadu (prùmìrný obèan vyprodukuje za jediný rok asi 350 kg odpadù).
Napøíklad papír tvoøí 30% veškerého odpadu domácnosti (aèkoli asi polovina tohoto papíru je dobøe recyklovatelná, vìtšinou konèí na skládkách), organický odpad dalších 30%.
Proto:
Mù¾eme omezit spotøebu papírových jednorázových výrobkù (kapesníèky, utìrky) a dávat pøednost výrobkùm na více pou¾ití a výrobkùm z recyklovaného papíru.
Separujeme starý papír a odevzdáváme ho k recyklaci.
Organický odpad mù¾eme kompostovat, pokud k tomu máme podmínky.
Karla Adamcová