KARTOMANTIE
Vykládání karet se lidé zaèali vìnovat pravdìpodobnì a¾ koncem 15. století, kdy se v Nìmecku objevuje první kniha o tomto zpùsobu pou¾ití hracích karet. Prvenství ve vykládání karet se však pøisuzuje cikánùm, kteøí šíøili tuto praxi i mimo evropský kontinent.
Termín cartomancy se pak objevuje koncem 18. století ve Francii, kde se u¾ hodnì „zasvìcencù“ vìnovalo umìní „jak se zabavit s balíèkem karet“.
I kdy¾ se pro vykládání karet pou¾íval stále populární tarot, francouzský parukáø a vìštec jménem Eteilla pou¾il pro své vìštby docela bì¾ný balíèek hracích karet, ze kterého však vyøadil karty s èísly 2-6 a ke zbylým kartám pøiøadil obrázky a klíèová slova. Takový karetní systém pro vìštìní osudù si pak oblíbili právì cikáni, kteøí zaèali rozlišovat významy obrázkových karet i podle jejich polohy, èím¾ se jejich výpovìdi staly mnohem pøesnìjšími. Proto tyhle karty pozdìji dostaly název „cikánské karty“.
Na pøelomu 18. a 19.století ve Francii získala velkou popularitu Madam neboli Madmoiselle Marie Lenormand, známá jako „Sibilla Paøí¾e“, která navázala na Eteillùv systém.
Byla osobní pøítelkyní Napoleonovy man¾elky Jozefíny a svými vìštbami je oba provázela a¾ do jejich „císaøského“ konce. Své karetní vìštby vykládala nejen vyšší èi ni¾ší šlechtì, její vìštby neminuly ani francouzské revolucionáøe a i samotnému Robespierrovi pøedpovìdìla jeho násilnou smrt.
Zpoèátku i ona sama pou¾ívala pro své vìštby obyèejný balíèek 36 karet, pøesnì tolik jich toti¾ bylo zapotøebí na „piquet“, starou francouzskou karetní hru, která byla v její dobì opìt velmi populární. Postupnì si však vytváøela vlastní karetní systém dodnes známý pod jejím vlastním jménem jako Vìštecké/Vykládací karty Madam Lenormnad.
Vytvoøila rozsáhlý karetní systém, ve kterém místo pùvodnì známých 36 hracích karet jich bylo a¾ 60. Její symboly vznikaly na základì jejích vlastních ¾ivotních zkušeností a mìly pro ni hluboký osobní význam. Obsahovaly kromì kreseb a obrázkù také znamení hvìzd, souhvìzdí, ba dokonce i celé hvìzdné konstelace, které slou¾ily na velmi pøesné urèování èasu. Zvláštností jejích karet bylo, ¾e ona sama, ovlivnìna tarotem nebo numerologií èi jinou formou okultní tradice, dala ka¾dé kartì ponìkud unikátní výklad, který se nepodobá ¾ádnému jinému karetnímu systému.
Pro kartáøe mìly a dodnes mají tyto karty tu výhodu, ¾e kromì své názorné obrazové symboliky mají rovnì¾ èíselné oznaèení podle ¾olíkových karet / co¾ se ovšem mù¾e pøi interpretaci výkladu ignorovat/. Toto oznaèení má však ale význam pøi interpretaci velkých tabulí a slou¾í napøíklad pro ulehèení bli¾šího popisu osob nebo èasových vztahù.
Dnes jsou její karetní symboly zjednodušené, karty jsou menší a jejich poèet je zredukován na 36. V oblasti vìšteckých karet jsou její karty snad ty nejoblíbenìjší, a to a¾ dodnes.
Umìní vykládání karet se koncem 18. a zaèátkem 19. století díky osobì i povìsti Marie Lenormand rozšíøilo po celé Evropì a velice se zpopularizovalo. Našlo si cestu ke støední vrstvì obyvatel jako oblíbená forma kratochvíle, a tak se vìštìní z karet vìnovalo mnoho ¾en i mu¾ù. Nahlí¾eli do pøíštích osudù zejména šlechticù, dùstojníkù a velkostatkáøù, kteøí je za tím úèelem dokonce sami vyhledávali. Kdy¾ ale jejich pøedpovìdi byly „špatné“, ne zøídka se pak stávalo, ¾e leckterý kartáø-kartáøka záhadnì a nav¾dy zmizeli.
Kartomantie se však i pøesto postupem èasu prosazovala stále více. Zejména po roce 1850 pøichází do Evropy módní vlna spiritualizmu, která všemu dodávala esoterický „punc“. Na sklonku 19. století zaèala éra znovuobjevování okultizmu a ve 20.století bylo vìštìní z karet opìt doménou tarotu.
Jako kdykoli jindy v historii, kdy¾ bylo vykládání karet zakázáno a bylo nesnadné obstarat si tarotové karty, nástrojem pøedvídání budoucnosti se staly bì¾né karty.
Tak tomu bylo i za dob vlády fašizmu v Evropì, kdy mìli kartáøi na Hitlerem okupovaných územích opìt špatné èasy. Jeliko¾ Hitler sám se intenzivnì zabýval mystikou a magií a èerpal z ní sílu a energii, zakázal veškerý okultizmus pod trestem smrti. Kartáøi a kartáøky byli systematicky pronásledování, a tak nezbývalo nic jiného, ne¾ se stáhnout „do podzemí“.
Z tohoto dùvodu v dobì mezi dvìma válkami díky pøísným zákazùm vznikli nìkteré nové karetní systémy, avšak nejèastìji se pro vìštìní osudù pou¾ívali ji¾ zmiòované cikánské karty, proto¾e byly nejpopulárnìjší z nich. Rozšiøovaly se sice jako hrací karty, co¾ byl jen „chytrý“ tah, jak nahradit a zamaskovat vìštecké karty.
Dnešní doba je dobou duchovního rozmachu lidstva, kdy ka¾dý, kdo projeví jen trochu zájem, má mo¾nost se duchovnì vzdìlávat a rozvíjet. V knihkupectvích i na internetu se nám nabízí nepøeberná paleta duchovní, esoterické literatury, po které mù¾eme sáhnout.
A to se týká i karet, zejména tìch vykládacích,s èím¾ samozøejmì souvisí i mno¾ství erudované literatury o kartomantii.
Je to zpùsobeno tím, ¾e tradièní karetní systémy, které dosud pojímaly tematické okruhy lásky, práce, rodiny, zdraví a zmìn v ¾ivotì, se díky rozšíøenému lidskému vìdomí rozvíjejí o nové aspekty – mystické, astrologické, duchovní i rùzné další, a také se vyvíjejí stále nové systémy vykládacích karet, které nám pomohou nahlí¾et do oné tajemné Knihy ¾ivota
Závìrem jedna rada:
Pokud se rozhodnete zaèít odhalovat síly èi principy, které zasahují do našich ¾ivotù, mìjte na pamìti, ¾e náhoda neexistuje, respektive ¾e náhoda není beze smyslu, nýbr¾ je prostøedkem, jím¾ vyšší moc øídí naše ¾ivoty. Proto vìštby fungují.
„KARTY NIKDY NEL®OU !“
Mgr. Eva Klimešová