Je podzim, vlezlé chladno neláká na dlouhé procházky, a tak jsme se se synem vydali do Starého Mìsta pra¾ského na dvì výstavy. Ta první s názvem Zapomenutá Praha je v suterénu Clam-Gallasova paláce, a je pokraèováním pøedchozí. Tentokrát se zamìøila na pra¾ské vì¾e a mosty. Ve strohých zabílených místnostech podzemí, které u¾ byly mnohokrát Vltavou zatopeny, jsou sklenìné panely a na nich nìkolik desítek starých fotografií z druhé poloviny 19. století a ze zaèátku 20. století. Jsou zapùjèeny z Archivu hlavního mìsta Prahy a díky tomu, ¾e se vystavují témìø na trase Královské cesty, expozici navštìvují nejen Pra¾áci, ale i cizinci. Tomu také odpovídá stokorunové vstupné. Od konce dubna do 18. listopadu výstavu navštívily tisíce lidí a je s podivem, ¾e ji organizuje soukromá firma, a ne hlavní mìsto.
Obrázky jsou svìdectvím doby. Je na nich vidìt, jak probíhala pøestavba starých pra¾ských ètvrtí, která znièila zbytky staveb z 12. a¾ 18. století. Tehdejší mìš»anostové nepochopili umìlecký význam tohoto dìdictví minulosti a dali se ovlivnit špatným technickým stavem památek. Namísto, aby je renovovali, tak je prostì zbourali. Zmizely mnohé budovy støedovìké, renesanèní, barokní i empirové, stejnì jako církevní, které pøestaly slou¾it svému úèelu po reformách Josefa II. Popravdì je tøeba pøiznat, ¾e znièení památek nevyvolala jen nevìdomost a ziskuchtivost, ale také touha po lepším bydlení.
Praha se v té dobì zaèala mìnit z provinciálního mìsta na velkomìsto. Byly zastavìny prázdné plochy a mìsto se zaèalo blí¾it k øece. Do té doby bylo vltavské nábøe¾í spíše krajinou s rejdami, mlýny, drobnými domky a pøívozy. Aby povodnì neohro¾ovaly nové osídlení, byla øeka spoutána vysokými nábøe¾ními zdmi a omezil se volný styk obyvatel s øekou.
Zatímco doposavad se domy opravovaly, dostavovaly a pøestavovaly, nyní rostly nové, vysoké, které uvnitø odpovídaly zvýšeným nárokùm a potøebám obyvatel. V necelých dvacátých letech konce 19. století byl roztrhán starý pùdorys zachovávající tradièní cesty, tr¾ištì i spoje nìkdejších samostatných osad. Zmizela malebná nepravidelnost a mìsto se utváøelo do pravidelných blokù bez citu pro charakter místa. Asanace vylidnila napø. Platnéøskou ulici, vybouráním severní èásti Staromìstského námìstí se ztratila jeho uzavøenost. Nová Paøí¾ská tøída odvádìla ¾ivot ze støedu mìsta na okraj. Staré výtvarné hodnoty nahradil komfort a hygiena a nové budovy napodobovaly staré slohy.
Procházka kolem fotografií známých míst byla poutavá, umo¾òovala porovnání s dneškem a nezøídka vzpomínky na mládí, napø. na øetìzový most smìøující z Revoluèní k dnešnímu letenskému tunelu.
Modely Prahy
Praha má celkem tøi modely, které zobrazují její podstatné èásti.
- Prvním je Langweilùv model z první poloviny 19. století, který je jedním nejstarších i v evropském mìøítku.
- Druhým je model architekta Hybšmana z poèátku 20. století, na nìm¾ je Malá Strana.
- Tím tøetím je model souèasný, zobrazující rozhodující èást zastavìného území mìsta. A na ten jsme se šli podívat na Staromìstskou radnici do sálu architektù ve 4. patøe. Je potìšující, ¾e tady je vstup volný.
Práce na tomto modelu v mìøítku 1 : 1000 byla zahájena u¾ v roce 1980 ing. arch. V. Slívou a J. Strakou. Dodnes dokonèili 305 sekcí, ka¾dou v rozmìru 50 x 62,5 cm. Model zobrazuje kromì historického jádra i podstatnou èást zastavìného území mìsta a dnes se rozkládá na 11 x 10,5 metrech. Na radnici ovšem nemají tak velkou výstavní plochu, a tak to, co mù¾e návštìvník vidìt, pøedstavuje pouze 23 % dokonèeného modelu.
Model je zhotoven na vrstevnicovém podkladu, pøièem¾ vrstevnice vyøezané z lepenky jsou po jednom metru. Vlastní objekty jsou z plexiskla, které umo¾òuje pøesné opracování a zhotovení i velmi ozdobných detailù. Všechny stavby jsou jednotnì bílé a ukazují mìsto, jak vypadalo na konci 20. století.
Na po¾ádání spustí obsluha automat, který postupnì osvìtluje hlavní pra¾ské stavby a pojmenovává je èesky, anglicky a nìmecky. Je to zajímavý pohled vidìt prostorové uspoøádání shora. Je to zcela jiné, ne¾ kdy¾ je èlovìk ztracen mezi ohromnými èin¾áky.
Ani výhled z okna na støechy a vì¾e Starého mìsta není nezajímavý a korunuje zdaøilou sobotní vycházku.