SeniorTip

Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory

Navigace

Svátek

Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub

Uživatel: nepřihlášen

Anketa

Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!

Statistika

Podporují nás

Nadace OKD

SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006

Webhosting SvetHostingu.cz

CARŮV KURÝR

aneb

vzpomínky na Josefa Hlinomaze

Hlinomazovy obrazy jsou svérázné. Hemží se to tu arcivévody a opicemi, badateli, luftbalony, rovněž poloobnaženými slečnami a kouzelníky. Na příklad arcivévodové. Stěžejní portrét "Arcivévoda s dámou a tygrem", kde tato figura hraje jasný prim, no prosím. Arcivévodu ale najdeme i na obrazech, kde tématem je Festival kouzelníků či Komtesa přistižená při tanci s medvědem ...

Všichni tito arcivévodové jsou si víceméně v tváři podobní a spojuje je zejména švarný postoj a spousta medailí na hrudi. Že by někdy Pepík Hlinomaz namaloval něčí portrét a stylizoval ho do této jemu oblíbené figury, všeobecně známo není.

Přátelé, dovolte mi, abych se přiznal, že takový portrét existuje a jsem na něm zpodobněn já sám, před třicetisedmi roky jako mladík.

Já vlastně nikdy žádnou medaili nedostal. Ani za to, že jsem co by třináctiletý uličník zničil ustupující německé armádě zaměřovací aparaturu protiletadlového kanonu. Dostal jsem akorát velikou facku, jakou mi ubalil jistý hromotluk. Ostatně dodnes cítím tu zámečnickou pracku na své tváři. Mimochodem, co se dajlí-medajlí týče, o žádnou jsem nikdy nestál. Možná, že právě proto byl o to cennější portrét, vytvořený pro mne Josefem Hlinomazem. Jak jinak, než v kostýmu arcivévody, přičemž klobouk, jakkoli se to bude zdát neuvěřitelné, byl použit ze sbírky uniforem, a jeho předlohou se stala pokrývka hlavy náležející ke švédskému admirálskému odění. Později jsem na týž klobouk a uniformu narazil u jednoho ostravského sběratele, a vyzkoušel jsem si ho znovu. Takový je totiž osud starožitností, že putují často za novými vlastníky, a občas se zdá, že jim tak bylo i souzeno.

V té době konal jsem týden co týden s Pepíkem Hlinomazem rozhovory, uveřejňované potom ve Světě v obrazech, ano, jsou to ty, které na těchto stránkách pravidelně reprodukujeme. Pepík se mi chtěl za mou účast odvděčit podobiznou a tak se i stalo. Pokud on maloval portrét, vždy to dílo mělo svérázný slovní doprovod. Můj portrét byl nazván "Carův kurýr, Slavomír Pejčoch de la Ravik, agent Inteligence Service na něco ještě více a vůbec nejvíce na různé degenerace blbců".

Fotograf Kubec, osobní dokumentarista Josefa Hlinomaze, mě kdysi volal, zda nemám portrét tohoto mistra, neboť se právě chystal vydat kompletní soubor. Zajímal se i o text k portrétu a shledal ho překvapivě akceptabilním, z čehož měl upřímnou radost. Josef Hlinomaz totiž měl ve zvyku popisovat svá díla takovými slogany a vysvětlivkami, že se mnohdy dílo veřejně reprodukovat vůbec nedalo.

Sedím-li u svého pracovního stolu, dodnes na mne shlíží z protější stěny tato připomínka časů, které mají tu výhodu i nevýhodu, že se nikdy nevracejí.

Slavomír Pejčoch- Ravik

* * *
Výběr a úprava ilustrací © Olga Janíčková

Zobrazit všechny články autora