Magdaléna Dobromila Rettigová

(31. 1. 1785 - 5. 8. 1845)

Spisovatelka, autorka Domácí kuchařky, buditelka z doby národního obrození.

Narodila se ve Všeradicích, kde byl její otec purkrabím. Už v sedmi letech jí otec zemřel. V té době nebylo naživu ani jejích pět sourozenců. Zůstala sama s matkou a s ní odešla do Prahy, kde žily u příbuzných. Tam získala základní poznatky o domácím hospodaření. Musela v rodině se vším pomáhat, ale při tom se dále vzdělávala. Poznávala vše nové z knih a sama se také naučila číst a psát česky. Její vychování bylo německé a své první literární pokusy psala německy.

Zásadní obrat v jejím životě znamenala známost a později sňatek s vlastencem Janem S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let později odešli z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve tam začala psát česky. Nejprve psala jenom drobnosti, které otiskovala ve vlasteneckém tisku. Její manžel byl v roce 1824 přeložen do Rychnova nad Kněžnou a tím se paní Dobromila přiblížila hradeckému kulturnímu prostředí. Nakonec se roku 1834 přestěhovali do Litomyšle, kde Rettigová působila až do své smrti.

Napsala sice mnoho drobných článků a povídek, nesmrtelnost si však získala především jako spisovatelka kuchařské knihy nazvané "Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské".
Tato kniha se stala bestsellerem devatenáctého století a vycházela v rozličných úpravách ještě i na počátku století dvacátého. Třebaže recepty jsou bohužel mnohdy i velmi nezdravé a finančně náročné, přesto bychom v této knize mohli najít i poměrně bohatý výběr salátů z čerstvé zeleniny, nevyjímaje zeleninu méně známou. Najdeme zde i velké množství zeleninových jídel.

Pokud tuto kuchařku dostane do ruky dnešní nápaditá kuchařka, vůbec ji nezaskočí neobvyklé výrazy. Bezradná nezůstane a "vrazí" do moučníku polovinu vajec, omezí tuky, případně dá i méně cukru, v jiném předpisu například vynechá tmavou zásmažku, zkrátí některé doby tepelného zpracování a výsledkem mohou být nové recepty, které se nabídne dnešním moderním způsobům přípravy jídel, jež se snaží vytvářet rovnováhu mezi příjmem energie v potravě a jejím výdejem při práci a pohybu.

Další kuchařské knihy Magdalény Dobromily Rettigové:
Pojednání o telecím
Pojednání o telecím mase a Kafíčko a vše, co je sladkého.

V Ústí nad Orlicí si otevřela "kuchařskou školu" pro česká děvčata. A právě z těchto kurzů pak vznikla její slavná "Domácí kuchařka". Rozhodla se, že nebude dívky vychovávat pouze pomocí literatury, ale i prakticky. Začala zvát mladé dívky k sobě domů a učila je vařit podle svých receptů. Společně kuchtily spousty honosných a náročných jídel. Je logické, že vše nemohly sníst, proto se u Rettigů objevovaly často návštěvy, které si nemohly vynachválit dobrůtky paní domácí. A to je přece ta nejlepší reklama. Je zaznamenáno, že paní Magdaléna takto vyučila téměř 2000 dívek!

Je autorkou dalších knih a sepsala i své celoživotní zkušenosti z chodu domácnosti.

Magdaléna Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.

Veronika Kratochvílová