Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohdan,
zítra Ev¾en.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z cest za italskými vulkány - VESUV

Moji pozornost ji¾ od dìtství pøitahují vulkány. Snad to zpùsobilo letmé setkání s Vesuvem v mých šesti letech, kdy jsem ho spatøila na staré èernobílé pohlednici Neapolského zálivu, kterému dominoval strom s tvarem koruny, pøipomínající deštník. Vyptávala jsem se na strom a na zvláštní horu, která kouøí. A tatínek mi vyprávìl o Vesuvu, a Pompejích a také mi øekl, ¾e ten strom je pinie - borovice, která roste v teplých oblastech kolem Støedozemního moøe...

Neapolský záliv mi tehdy uèaroval a ve škole pak nejednou mùj pohled zabloudil na nástìnné mapì do tohoto malebného koutu Itálie, který o¾íval v mé mysli barvami i hudbou... Jak krásnì mi tehdy znìly písnì O sole mio, Krásná je Neapol, Vra» se do Sorrenta, zazníval hlas Enrico Carusa, sonáty Domenica Scarlattiho a hudba dalších slavných italských skladatelù. Zaèátkem èervna 1998 jsme se vydaly s dcerou za ohnivými horami na jih Itálie. Jako první jsme navštívili Vesuv.

Tou¾ebnì oèekávaný Neapolský záliv je pøed námi. Slunce se pomalu blí¾í k západu a hladí Vesuv svými paprsky a dodává mu nafialovìlý odstín. A pod ním záøí Neapol a pod Neapolí je temnì modré moøe. Na zálivem jasnì modrá obloha bez jediného mráèku. Jsme fascinovány tímto pohledem a ú¾asnou barevností.

Projí¾díme Torre del Greco, Vesuv se tyèí nad námi po levé stranì. Zaboèíme vlevo, auto šplhá úzkou ulièkou mezi vysokými domy do kopce. Náhle jsou domy vystøídány bujnou vegetací, která tu vyrùstá mezi kameny a skalkami bizarních tvarù, kolem nich¾ se vine naše stoupající silnièka. Ta pokraèuje v serpentinách porostem pinií a dalších borovic.
Po chvíli je pásmo lesa vystøídáno opìt ¾lutì kvetoucími keøíky kruèinek a dalšími rostlinami. a pak následuje království popelu a lávy, jím¾ vede cesta ke kráteru.

Proto¾e je témìø sedm hodin veèer, pøístup ke kráteru je uzavøený. Vùbec nám to nevadí. Posadíme se na místì, odkud je nádherný výhled na Tyrhenské moøe se skalnatým Sorrentským poloostrovem, ostrovy Capri, Ischia a Procida. Malebné zátoky moøe s èetnými moly. Vpravo je Neapol, pod námi Portici a Torre del Greco, vlevo jsou v dohledu Pompeje. Na severozápadì je skalnatý val Monte Somma (1132 m n.m.), který je zbytkem pùvodní sopky, její¾ erupcí byly v roce 79 pohøbeny Pompeje, Herculaneum a Stabie. Mezi Monte Sommou a Vesuvem si povšimneme šedoèerného proudu ztuhlé lávy z poslední erupce v roce 1944. Pomalu zapadající slunce zvolna tlumí tóny barev této ú¾asné scenérie.

Další pohledy patøí tomu co je v naší blízkosti - lávì a ¾ivotu na ní, který je velmi bohatý a barevný. Zelená, ¾lutá, rù¾ová a fialová doslova tryskají z tlumenìjších barev kamene. Zdejší láva s pøeva¾ujícími odstíny èervenavé a¾ nafialovìlé barvy se nazývá "lava rosa". Ještì ne¾ se setmí, namaluji si obrázek pohledu na vrchol hory z tohoto místa a zamìøím se na rostliny, které zvolna šplhají nahoru. Vesuv. Kdyby døímal ještì deset nebo dvacet let, byl by zelený i na vrcholu.

Pøespíme v hotelu a druhý den jsme mezi prvními turisty, èekajícími na otevøení vstupu ke kráteru. Pozorujeme stánkaøe, kteøí tu vykládají své zbo¾í. Neodoláme, koupíme si nìkolik pohledù, malou sbírku minerálù z Vesuvu a sošku Pompejanky z èerné lávy. V 9 hodin se otevírají "brány Vesuvu", zaplatíme vstupné (tehdy èinilo 1500 lir), pak se nás ujme prùvodce. S rozechvìním a s témìø nábo¾nou úctou nahlí¾íme do míst ¾havého dechu hory. Ten však není pøíliš patrný. Jen horký vzduch a páry se tetelí nad puklinami lemovanými sírou. Pøi pohledu do kráteru, který je asi 150 m hluboký, se tají dech. Jeho stìny jsou místy témìø kolmé. Povšimly jsme si i osamìlých rostlin uchycených na vnitøních stìnách.

Témìø u dna poletuje drobný bìlavý motýlek. Pozorujeme ještìrku, vyhøívající se na kameni. Škoda, ¾e se nedá obejít celý kráter, Zatímco se prùvodce vrací pro další turisty, kterých pøibývá, my tu zùstáváme a kocháme se zdejšími krásami a nasáváme jedineènou atmosférou tohoto slavného místa. ®havé sluneèní paprsky dodávají "jiskru" barvám lávy a pod jejich doteky je i úplnì jiný pohled na moøe ne¾ vèera.

Jen nerady se louèíme s Vesuvem, Jeho návštìva byla pro nás nezapomenutelným zá¾itkem. Ještì poslední pohledy na zlaté kruèinky a fialovì kvetoucí rostliny a pøed námi je cesta dál na jih, kde nás èekají další vulkány - Stromboli, Vulcano a Etna. Pøi návratu se zastavíme ještì v Pompejích.

 
Jana Haasová-Vesuvanka
* * *

 

 

Komentáøe
Poslední komentáø: 22.10.2024  22:54
 Datum
Jméno
Téma
 22.10.  22:54 Vesuviana Jaroslavì
 22.10.  22:52 Vesuviana Von - dodatek
 22.10.  22:42 Jaroslava
 22.10.  18:49 Vesuviana Von
 22.10.  17:21 Von
 22.10.  14:52 Vesuviana Ludmile, Kvìtì, Vladimíru Køí¾ovi, Olze Janíèkové, Pøemkovi a Kamile
 22.10.  10:57 Kamila
 22.10.  10:53 Pøemek
 22.10.  10:41 olga janíèková
 22.10.  10:34 Vladimír Køí¾
 22.10.  10:06 Kvìta velké podìkování