Dokud je èlovìk zdráv a necítí ¾ádné potí¾e, zpravidla se k nìjaké širší prevenci a ochranì svého zdraví nepøinutí. Teprve kdy¾ se objeví potí¾e, je ochoten nìco udìlat, nìco obìtovat. Bývá tomu hlavnì na jaøe, kdy bývá jeho organismus po dlouhém zimním období oslabený a navíc je vystavený útokùm rùzných druhù chøipek. Teprve v tomto okam¾iku, kdy je doslova jako mátoha, èlovìku dojde, ¾e jeho organismu se nedostávají vitaminy. Co obvykle udìlá? Zajde do první lékárny a za nekøes»anské peníze si nakoupí vitaminové tablety, pøièem¾ ho vìtšinou nenapadne, ¾e moudrá matka pøíroda má pro nás nachystané bylinky, které nám pomohou „postavit se na nohy“. Staèí se prostì kolem sebe jen porozhlédnout a sbírat. A nestojí nás to ani korunu.
Kopøiva
Nemusíte chodit pøíliš daleko, prakticky všude se setkáte s kopøivou dvoudomou. Odborníky je pokládána za neju¾iteènìjší rostlinu v naší pøírodì. Mladé listy kopøivy, které se objevují brzy zjara, obsahují mnohé cenné látky, které se lidskému organismu po zimì nedostávají. Jako by ty lísteèky vyrostly právì proto, aby èlovìku nabídly novou sílu a odolnost. Byly v ní toti¾ zjištìny mnohé karotiny, vitamin B 2, fytoncidní látky, sirné a jiné slouèeniny, pùsobící napøíklad na sní¾ení hladiny cukru v krvi. Natrháme si asi padesát mladých vrcholkù kopøivy s listy. Rychle je propereme, umeleme na mlýnku a smícháme se stejným dílem vody. Necháme pùl hodiny ustát, pøecedíme pøes hustší síto. To, co nám zùstane na sítu, udusíme jako špenát. Š»ávu scedíme pøes èajové sítko a pijeme po douškách. Obsahuje hodnì chlorofylu, ¾eleza vázaného na organické látky, které pomáhá pøi tvorbì èervených krvinek, a øadu vitaminù. Kaši z kopøiv nejíme nikdy syrovou, ale v¾dy podušenou. Kopøiva toti¾ obsahuje jedovatou bílkovinu, která se však dušením rozlo¾í. Nemáme-li chu» na špenát ihned, mù¾eme kaši ulo¾it do chladnièky, kde vydr¾í dva dny. Vìøte, je to osvìdèený recept, hodnì pou¾ívaný na východì národy, které ¾ijí mnohem zdravìji ne¾ my, a proto se také u nich degenerativní zmìny stárnutí projevují pozdìji, ne¾ je bì¾né.
Èesnek medvìdí
K prvním poslùm jara patøí planì rostoucí èesnek medvìdí, lidovì se mu øíká lenek. Roste na humusovitých, vlhkých loukách, stínìných a vlhkých nivách, pod keøi v listnatých lesích. Svì¾e zelené, kopinaté lesklé listy se podobají listùm konvalinky. Vyrùstají z podlouhlé cibulky, která je obalena bílými, prùsvitnými šupinami. Hladká svìtlezelená stopka, vysoká a¾ 30 cm, je v kvìtnu a èervnu ukonèena koulí bílých kvìtù. Jeho silnou èesnekovou vùni èasto cítíme døíve, ne¾ jej spatøíme. Tak nemusíte mít obavu, ¾e byste si jej spletli s konvalinkou nebo ocúnem. Èesnek obsahuje kromì jiného a¾ 0,3 % glykosidnì vázané silice a sirnou slouèeninu allin, vitaminy, hormony, minerální látky inzulinových vlastností. Allin se alliinázou štìpí v antibakteriálnì úèinný alicin. Rostlina v sobì hromadí znaèné mno¾ství jódu. Èesnek medvìdí má prakticky stejné úèinky jako pìstovaný, ale je úèinnìjší. Mladé listy sbíráme v dubnu a kvìtnu (cibulky a¾ koncem léta a na podzim). Zvláštì je vhodný k jarním proèis»ovacím kúrám, kdy pou¾íváme èerstvé listy. Drobnì nakrájené je pøidáváme na chléb s máslem, sýrem, slou¾í také jako koøení do hotových polévek, omáèek, na brambory a další jídla. Listy mù¾eme pøipravit ijako špenát èi salát. Èesnek medvìdí má velmi dobré úèinky na ¾aludek i støeva. Pomáhá pøi prùjmech, ale je vhodný i pøi zácpì. Odstraòuje bušení srdce, nervozitu, nespavost, vysoký krevní tlak, pocit tlaku v hlavì, úzkost. Èerstvé rozsekané listy proèiš»ují ledviny, moèové cesty podporují odchod moèe. Potøeme-li špatnì hojící se rány èesnekovou š»ávou, rychleji se vyèistí a zavøou.
Pøíštì se podíváme na další bylinky napø. smetánku lékaøskou neboli pampelišku, jitrocel, ale i další...
dvoudomou. Odborníky je pokládána za neju¾iteènìjší rostlinu v naší pøírodì. Mladé listy kopøivy, které se objevují brzy zjara, obsahují mnohé cenné látky, které se lidskému organismu po zimì nedostávají. Jako by ty lísteèky vyrostly právì proto, aby èlovìku nabídly novou sílu a odolnost. Byly v ní toti¾ zjištìny mnohé karotiny, vitamin B 2, fytoncidní látky, sirné a jiné slouèeniny, pùsobící napøíklad na sní¾ení hladiny cukru v krvi. Natrháme si asi padesát mladých vrcholkù kopøivy s listy. Rychle je propereme, umeleme na mlýnku a smícháme se stejným dílem vody. Necháme pùl hodiny ustát, pøecedíme pøes hustší síto. To, co nám zùstane na sítu, udusíme jako špenát. Š»ávu scedíme pøes èajové sítko a pijeme po douškách. Obsahuje hodnì chlorofylu, ¾eleza vázaného na organické látky, které pomáhá pøi tvorbì èervených krvinek, a øadu vitaminù. Kaši z kopøiv nejíme nikdy syrovou, ale v¾dy podušenou. Kopøiva toti¾ obsahuje jedovatou bílkovinu, která se však dušením rozlo¾í. Nemáme-li chu» na špenát ihned, mù¾eme kaši ulo¾it do chladnièky, kde vydr¾í dva dny. Vìøte, je to osvìdèený recept, hodnì pou¾ívaný na východì národy, které ¾ijí mnohem zdravìji ne¾ my, a proto se také u nich degenerativní zmìny stárnutí projevují pozdìji, ne¾ je bì¾né. 
ukonèena koulí bílých kvìtù. Jeho silnou èesnekovou vùni èasto cítíme døíve, ne¾ jej spatøíme. Tak nemusíte mít obavu, ¾e byste si jej spletli s konvalinkou nebo ocúnem. Èesnek obsahuje kromì jiného a¾ 0,3 % glykosidnì vázané silice a sirnou slouèeninu allin, vitaminy, hormony, minerální látky inzulinových vlastností. Allin se alliinázou štìpí v antibakteriálnì úèinný alicin. Rostlina v sobì hromadí znaèné mno¾ství jódu. Èesnek medvìdí má prakticky stejné úèinky jako pìstovaný, ale je úèinnìjší. Mladé listy sbíráme v dubnu a kvìtnu (cibulky a¾ koncem léta a na podzim). Zvláštì je vhodný k jarním proèis»ovacím kúrám, kdy pou¾íváme èerstvé listy. Drobnì nakrájené je pøidáváme na chléb s máslem, sýrem, slou¾í také jako koøení do hotových polévek, omáèek, na brambory a další jídla. Listy mù¾eme pøipravit ijako špenát èi salát. Èesnek medvìdí má velmi dobré úèinky na ¾aludek i støeva. Pomáhá pøi prùjmech, ale je vhodný i pøi zácpì. Odstraòuje bušení srdce, nervozitu, nespavost, vysoký krevní tlak, pocit tlaku v hlavì, úzkost. Èerstvé rozsekané listy proèiš»ují ledviny, moèové cesty podporují odchod moèe. Potøeme-li špatnì hojící se rány èesnekovou š»ávou, rychleji se vyèistí a zavøou.