Drby a støípky ze ®i¾kovské republiky (2)
Eva v Adamovì rouše
V èem spoèívá magická atmosféra ®i¾kova?
To kdybych vìdìl... (odmlèel se) Najdete tam tøeba bezdomovce, romskou komunitu, a navíc jsou tam ještì poøád rázovití starousedlíci. Je to prostì nejlepší místo k ¾ivotu. I kdy¾ se hodnì mìní.
Jan Saudek, fotograf
* * *
Byl to zajímavý a kupodivu stále ještì nìkolik let po svatbì do sebe zamilovaný mladý pár. Ona se jmenovala Eva a on Adam.
Ona byla spanilá gazela na dlouhých štíhlých nohách a on ztepilý Adam, který u¾ pomalu nebyl tak ztepilý, ponìvad¾ mu zaèalo narùstat bøíško a na jeho hlavì bylo vlasù èím dále ménì. Na narùstajícím bøíšku mìla bezpochyby zásluhu jeho milovaná ¾enuška. Ta toti¾ byla výborná kuchaøka a s velkou láskou ke svému mu¾i, aby o nìj nepøišla, mu dobøe vaøila.
Adam a Eva ne¾ili ale v ráji, ¾ili v malém byteèku o jedné místnosti, s extra záchodem na chodbì, v posledním poschodí starého èin¾ovního domu na ®i¾kovì. Adam byl uznávaný in¾enýr a Eva zase pracovala jako uznávaná kuchaøka v jednom restauraèním podniku jídelen na ®i¾kovì, neboli v Raji*. Všichni štamgasti i jejich pøátelé tvrdili, ¾e vaøila opravdu dobøe. O tom svìdèilo i to, ¾e Adam nikdy ¾ádné zbytky na talíøi nezanechal a proti pravidlùm etikety Guta Jarkovského celý talíø peèlivì jazykem i nakonec prstem vylízal a tohle jeho Eva milovala. V¾dy» to byl ten pravý dùkaz toho, ¾e dobøe pokrm pøipravila.
Byl horký letní den mìsíce srpna a Eva pøipravovala s velkou láskou k Adamovi chutnou veèeøi. Bylo ale takové nesnesitelné vedro, vzduch byl tak hustý, ¾e se mohl krájet, a tak kuchaøinka pobíhala po kuchyòce, tak jak ji pán bùh stvoøil - úplnì nahatá. Na plynovém sporáku rozehøívala tuk na peèení vepøového a pøitom obèas v zrcadle labu¾nicky sledovala, jestli její nahá postava je stále tak pìkná, jako kdy¾ si brala Adama – v¾dy» jiné kuchaøky jsou vìtšinou zaoblené jak houskový knedlík. Pøi kontrole své postavy si jako správná kuchaøka labu¾nicky zamlaskla - stále dobøe vypadala a byla se sebou nad míru spokojená. Potvrdilo se jí, co o ní s oblibou øíkali mu¾ští štamgasti v restauraci, kdy¾ se kolem nich mihla - „To je ale koèica, ta by stála za høích!“. Nikdy na podobné košilaté poznámky nereagovala, dìlala, ¾e neslyší, ale poka¾dé ji potìšily a bezpochyby pøidaly i na sebevìdomí. Snad by se ani od zrcadla neodtrhla, jak se zalíbením prohlí¾ela, kdy¾ s údìsem v nìm za sebou uvidìla plameny nemilosrdnì šlehající z pánve a¾ ke stropu. Rychle pánev popadla, vší silou s ní praštila o zem a co nejrychleji je zadusila velkým froté ruèníkem. Pak, aby jí to doma ještì více nesmrdìlo a taky tak trochu ze strachu, aby se jí pánev znovu nevznítila, vybìhla s ní na chodbu domu.
Potom se stalo nìco, co se nemìlo stát. Jak tak stála uprostøed chodby, nahá jako Adamova Eva, se zèista jasna zvedl venku na dvoøe silný vítr a ten zlomyslnì zadul do bytu takovou silou, ¾e se postaral o neèekaný prùvan a ten vší silou zabouchnul za milou Evou dveøe od jejího ráje. Ta chvíli stála s otevøenou pusou bezradná, a kdy¾ zjistila, ¾e v bytech, kde by slušní nájemníci dokázali pochopit, co se stalo a rádi by jí pomohli, nikdo nebyl doma, znamenalo ¾e bude muset zazvonit u protìjších dveøí starého Edmunda Vaòouse, øezníka ve výslu¾bì, o kterém bylo ve starém domì známo, jaký je to velký chlípník, byla pro ni katastrofa.
Jeho chlípnost toti¾ neznala mezí. Dokázal uprostøed noci ze svého okna, se zatajeným dechem a celý vzrušený, šmírovat v protìjším baráku o dvì patra ní¾e man¾elský pár Pšenièkových oddávající se milostným a vášnivým hrátkám. Pšenièkovi pøi svém milování nikdy nezhasínali, mìli válendu hned pod otevøeným oknem, všechna svìtla rozsvícená jak na jevišti, a tak mìl starý Edmund peepshow, která ho nic nestála. Avšak jednou se stalo, ¾e se náru¾ivý páreèek pøesunul do kuchynì na kuchyòský stùl, kde si to s plnou vervou bez zábran sexuplnì rozdával. Tam ale nebylo z Vaòousova okna tak dobøe vidìt, jako kdy¾ byli na válendì v lo¾nici. Nic lepšího ho nenapadlo, ne¾ ve dvì hodiny po pùlnoci zvonit jak blázen u sousedù s prosbou, jestli by se mohl dívat z jejich okna do té kuchynì, proto¾e tak bude lépe z lepšího úhlu na ty dva rozvášnìné prostpáštníky vidìt. Sousedi, jinak to milí lidé, však nepochopili tuhle nevinnou prostopášnost øezníka Vaòouse, práskli mu pøed oèima dveømi a neodpustili si vodopád vybraných neslušných slov. Bodej» by ne, v¾dy» i oni byli v tom nejlepším a oddávali se vášnivì svým sexuálním hrátkám a teï uprostøed toho nejlepšího je takhle neostyšnì vyrušil.
Bezradná Eva stála na chodbì pøed dveømi Vaòouse a stále nevìdìla, jestli má zazvonit a nebo ne - v¾dy» vìdìla, co je to za obejdu chlapa - a pak pøed pùl hodinou slyšela Vaòousovu domovní dùvìrnici, jak odchází nakupovat do mìsta. Ale nic jiného jí nezbývalo a nemìla jiné mo¾nosti. Sebrala všechnu odvahu a zazvonila. Celá zrudlá v oblièeji si pravou rukou zakryla cudnì svá òadra a levou s pánví ještì cudnìji zakryla místo pro mu¾e nejsvùdnìjší svou branku lásky. Edmund, který byl probuzen z odpoledního døímání po obìdì, byl šokován a nemohl uvìøit vlastním oèím, ¾e na nìho zvoní sama Eva a k tomu ještì celá nahá, tak jako by ji pøed chvilkou Pán Bùh stvoøil. Párkrát se štípl do tváøe, jestli se mu nezdá.
Nutno pøiznat, ¾e starý domovní chlípník Vaòous se po vyznání Evy, co se jí nemilého stalo, zachoval jako pravý d¾entlmen a bez postranních úmyslù vtáhnul Evu do obyváku svého bytu, za stùl posadil a rychle hledal nìco, èím by se jeho náhlá nahá a neš»astná návštìvnice zakryla. Netrvalo to ani dlouho a našel. Popadl v koupelnì ¾upan svojí ¾eny Bo¾enky, a tak se zakrylo vše, co by jistì rád ještì nìjakou chvilku obdivoval. Bo¾e mùj, kdy se nìco takového èlovìku pøihodí a úplnì sám doma?
Ještì pøedtím staèil, ne¾ zaèal hledat náøadí na otevøení bytu, uvaøit své neèekané návštìvì kávu a k ní na stùl postavil láhev u¾ naèatého rumu, aby si nalila podle své chuti a tím za¾ehnala své rozèílení a trapas z toho, co se jí pøed chvílí neuvìøitelného stalo. Zprvu se sna¾il být tak aktivní, ¾e nechtìnì celý vzrušený polil tøesoucíma se rukama své sexy návštìvì ¾upan rumem. Bytem se rozlila rumová vùnì.
Vypitý rum s kávou vykonal u¾ za chvilku své a zapùsobil - oba se u¾ všemu odvázanì a bez jakýchkoliv zábran hlasitì smáli, tak byli tou historkou rozveselení, a¾ je bylo slyšet na chodbu domu a vùbec jim ušlo, ¾e do bytu vchází stokilová Bo¾enka, vracející se z nákupu ovìšena nákupními taškami. Ta nemohla uvìøit svým oèím a vytoèilo ji to tak, ¾e zprvu nevydala ze sebe ani hlásku, jen zalapala naprázdno po vìtru plného rumového oparu a naprázdno písklavì zasípala. Teprve na tøetí pokus z ní vyletìlo nìco, co se podobalo skøeku ranìného zvíøete, ale nic z toho nebylo rozumìt. Všechny své nákupní tašky upustila na zem a celá roz¾havená Bo¾enka sáhla po pohrabáèi u dveøí.
„Já nevìøím svým oèím! Tohle snad není pravda! Ty sukníèkáøi jeden! To ¾e stále èumíš po babách, jsem ti tolerovala, ale ¾e si je zaèneš tahat domù a ještì k tomu sousedku, to u¾ je pøespøíliš. Styïte se oba! Maminka, budiš jí zemì lehká, mìla pravdu. Jsi obyèejný a prachsprostý dìvkaø! ®e já si tì brala. Kdyby maminka ¾ila, tak bych se hned stìhovala. Máš štìstí, ¾e u¾ není mezi náma.“
Svùdná Eva byla v ten den a v tu chvíli v oblièeji u¾ podruhé rudá, jak rudá záø nad Kladnem, a Edmund bílý, ¾e by se v nìm krve nedoøezal. Bylo opravdu pøetì¾ko pro oba „høíšníky“ nìco v takovéhle prekérní situaci vysvìtlovat. Oba se nezmohli ani na slovo, jako by to bylo všechno pravda.
Tì¾ko pøedvídat, jak by to všechno dopadlo, kdyby v tom v nekritiètìjší chvíli se nerozdrnèel zvonek u dveøí. Za dveømi stál, jak od Boha seslán, sám Adam a ten jak s pomocí Bo¾í celou situaci zachránil. Kdy¾ se dovìdìl od své milované lásky Evy, co se pøihodilo, musel se rozesmát tak, ¾e se za bøicho popadal, a¾ se jeho smíchu neubránila ani Bo¾enka Vaòousová. Smáli se všichni ètyøi.
Od toho èasu se jejich dobré sousedské vztahy ještì upevnily víc, ne¾ jak tomu bylo døíve. Zdravili se u¾ na dálku a spolu vypili, ale u¾ bez striptýzu, nejednu láhev rumu.
*RAJ= Restaurace a jiídelny
Václav ®idek
* * *
