Dobré ráno, kamaráde, se kterým se mi tak pìknì utrácí drahocenný èas...
...pøíteli, kterému neváhám svìøit svoje myšlenky, pocity a samu sebe...
...dobré ráno, ty, který se mnou trávíš noci a ka¾dým svým pohlazením
ze mne snímáš vìdomí mých let...
Dobré ráno, drahoušku,
se kterým jsem – ponoøena do snu -
prošla pøes jemné dotyky motýlích køídel a¾ po sám vrchol rozkoše...
...dobré ráno, ty ještì spíš a já si tedy mohu dovolit pøekonat dálku
zasnì¾eného prostoru a vstoupit k tobì...
...jemnì tì pohladit po tváøi...vyhladit vrásku na èele...
...políbit usmívající se ústa...
...vkrást se pod okraj pøikrývky a pod dlaní cítit tlukot tvého srdce...
A lehounce po špièkách prstù se pøikrást ke zdroji radosti,
dotknout se ho opatrnì a nì¾nì jej probouzet, abych stejnou mìrou oplatila tobì,
cos tak rád daroval...
Dobré ráno ti pøeji pro tento poslední letošní den,
i kdy¾ za okny je tma tmoucí, jaká mù¾e být jen v tuto hodinu
a v tento zimní èas, kdy se koneènì pøestal sypat z oblohy sníh
a je ho všude kolem tolik, kolik jsem ho za celý svùj ¾ivot nevidìla...
Tìším se, ¾e ti budu moci pøát dobré ráno i tehdy,
kdy ti èerstvý vánek pøinese do pokoje vùni probuzené zemì a první ptaèí hlas
a kdy tì zašimrá sluneèní prstíèek na víèkách...
Dobré ráno, dìkuji ti za to krásné probuzení...
