„Móda“ a lidé, co neznají mezí
Když jsem se nedávno rozepsal o bederních kalhotách, netušil jsem, že jen o pár měsíců později doznal model této části pánské (a z devadesáti procent i dámské) garderoby další změny střihu budící úžas. Abych byl ale správně pochopen, tedy ne úžas obdivný ale, šok z toho, jak dnes i muži (o ženách je to známo odjakživa) jsou ochotni obléct cokoliv, je-li to právě módní novinkou.
Nezáleží jim ani na ztrátě osobní sebeúcty normálního člověka a je jim lhostejné, že se stávají figurou, za níž se lidé otáčejí, vrtí hlavami, nebo se přímo smějí. U pubescentů se to dá, do jisté míry, pochopit, ale tady?
Lidi, věřte mi nebo ne, ale já, ač jinak značně tolerantní, neubránil jsem se, abych na ten výtvor návrháře několik minut necivěl. Bylo to v tramvaji a chlapík stál zády ke mně, tak jsem jeho pozornost nebudil. Zato ale jiní, ač tuto výhodu neměli, lepili na něj své zraky zcela bezostyšně, jako na zjevení spidermana, batmana či jiného nezvyklého zvířete z obavy, že tato jedinečná příležitost se jim už nikdy nenaskytne. A tak co jsme tedy všichni ten den viděli? Nuže čtěte.
Jel jsem z Náměstí míru dvaadvacítkou, když na Francouzské přistoupil pár. Tedy žena a muž. Ona, docela hezká a slušně oděná čtyřicítka a on dobře živený padesátník s dohola pokoseným skalpem a s boltci ozdobenými několika lesklými kruhy. Nejprve upoutali pozornost cestující veřejnosti tím, že se do dveří cpali současně, až si navzájem překáželi a oba se tomu hlasitě smáli, ba přímo řehtali. Pomyslel jsem si, že asi jedou z nějakého časného mejdanu (bylo něco kolem třetí odpoledne) a mávl jsem nad tím v duchu rukou.
Když mi ale padl zrak níž, hleděl jsem stejně nevěřícně jako ostatní na kalhoty toho chlapa! Proboha, je to možné? Nebyl vyšší než asi 175 cm a pase neměl více než něco přes metr, ale jejich nohavice z běžného modrého džínového denimu s rozkrokem až na loket pod pasem, tedy níže než pod koleny a ozdobené jakýmsi blíže neurčitelným, bílým stehem vyšitým vzorem (!) byly tak široké, že by se do nich bez problému vešla zadní noha slona. Musely mít obvod každá dobrých sedmdesát, ne-li více centimetrů a divím se, při jejich tak nízkém spojení může někdo pohybovat, aniž by při rychlejším, či delším kroku sebou nepráskl o zem.
Upozorňuji, že nebyly úmyslně spuštěny na půl žerdi, jak to činí puberťáci, ale byly tak ušity. Zkrátka, celý ten kus připomínal pytel s ustřiženými dolními cípy, z nichž čouhaly dvě bosé nohy v sandálech.
Co je to za asi člověka? Čím je a kde je zaměstnán, že mu takový zjev tolerují, a jak je možné, že se s ním očividně normální žena nestydí ukázat na veřejnosti? Po celou dobu jízdy jsem mu neviděl do tváře, abych si alespoň podle fyziognomie odpověděl, ale podle výzdoby uší soudil, že jde o jakýsi opožděný komplex puberty či recese a že bude patřičně ozdoben i na odvrácené straně hlavy.
A taky že jo! Když u Kohinooru vystupovali, spatřil jsem to. Jeho tvář s „módním“ strništěm zdobil v nosní přepážce kruh zvíci kroužku na klíče, v každém chřípí po jednom menším a pod spodním rtem hrot v podobě zmenšené štoly, šroubu, kterým se v zimě opatřovala kopyta selských a pivovarských koní proti uklouznutí.. Vskutku výzdoba hodná dnešního pojetí krásy a vkusu, jenže u dospělého staršího člověka něco naprosto nepochopitelného.
Kde vzal autor tohoto výtvoru svůj vzor? Snad v tureckých vojenských jezdeckých šarovari, nebo jejich lehčí podobě pro turecké ženy? Nejvíce se ale blíží spodkům, které spatříte jen u Kurdů, národa žijícího v Iráku, Íránu a částečně i v Turecku. Jenže ty jsou ve svém střihu poněkud střízlivější, ušity z podstatně lehčího a vzdušnějšího materiálu a důvod jejich tvaru je náboženský. Podle jejich víry porodí příštího Proroka muž, a tak má jejich vakovitý tvar v rozkroku chránit novorozence před pádem na nečistou zem.
Copak a kolik asi čeká hrdina tohoto článku, že mu spadne do kalhot? Uvážím-li, co by to asi tak nejspíš mohlo být, a jist, že to zcela jistě nebude nic živého (leda snad škrkavka,nebo tasemnice), musím se při představě jejich objemu srdečně zasmát a tu nadílku mu ze srdce popřát, moulovi!