Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O lékařském  řešení chrápání a spánkového apnoického syndromu

 

FRÝDEK-MÍSTEK "Ráno jsem se budil utahaný i po osmi hodinách spánku. V krku jsem měl úplně sucho, byl to nepříjemný až bolestivý pocit, který mě kolikrát probudil už kolem čtvrté ráno. Manželka říkala, že silně chrápu a  někdy ve spánku dokonce přestávám dýchat. V noci se stěhovala do obýváku," líčí své trampoty Petr Boleslavský z Hrabyně u Opavy. Jako kluk nechrápal. Po vojně trochu začal a když překročil třicítku, nebylo už jeho chrápání k vydržení. Loni se doslechl, že by mu lékaři ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku mohli pomoci. Na podzim vyhledal jejich péči.

"Chrápání není jen společenský problém, který lidem ztěžuje život, ale mnohdy také závažný problém zdravotní," popisuje MUDr. Petr Matoušek z frýdecko-místeckého ORL oddělení. Chrápání je totiž často spojeno s tzv. syndromem spánkové apnoe. Jde o chvíli bezdeší, která  trvá déle než 10 sekund a závažná je, pokud je častěji než desetkrát za hodinu. Chrápající se při ní budí, aniž si to uvědomuje. Apnoe je nejčastěji způsobena ochabnutím měkkých tkání v horních cestách dýchacích při hlubokém spánku. Při probuzení se svaly hltanu opět napnou a  člověk se nadechne,  přičemž vesměs pořádně zachrápe, a opět upadá do spánku, a celý cyklus se opakuje.  "Častěji trpí apnoemi lidé s nadváhou, muži a kuřáci. Běžné pochrupování nebo i chrápání, při němž nedochází ke krátkodobým zástavám dechu, není tak závažným zdravotním problémem, i když tito lidé častěji trpí na vysoký krevní tlak. Prosté chrápání bez apnoí jsou schopna efektivně  řešit různá laserová centra. Kdo ovšem ve spánku prodělává pravidelně řadu apnoí, zadělává si na těžší zdravotní problémy, z nichž stálý spánkový deficit a chronická únava patří k těm úplně prvotním. Je třeba si uvědomit, že stokrát i tisíckrát za noc jsou u některých chrápajících lidí krátkodobě opakovaně nedostatečně okysličené některé tělesné orgány včetně mozku.

"Problém lidí, kteří trpí apnoemi, dokážeme u nás v nemocnici poměrně dobře řešit," tvrdí Matoušek. U pacientů je třeba nejprve stanovit příčinu vedoucí ke chrápání a apnoím. Někdy to může být jen chronická rýma nebo špatné postavení nosní přepážky. Jejich odstranění je poměrně jednoduchou záležitostí. Teprve, když takový zákrok nepomůže, přistoupí lékaři k operativnímu řešení v oblasti měkkého patra, čípku patrového a patrových mandlí. U části pacientů je před operací nutné vyšetření ve spánkové laboratoři v Brně nebo v Olomouci,  kde odborníci sledují jejich spánek, mnohdy ale stačí i svědectví blízkého člověka či nahrávka spánku na magnetofonový pásek, který odborník posoudí.

Nejvýznamnějším faktorem při vzniku chrápání a apnoí je nadváha. U obézních jsou prostory v horních cestách dýchacích užší, tkáně snadněji kolabují, prvním krokem nutným k odstranění chrápání u těchto pacientů je redukce váhy. 

"Zhruba u čtyř procent lidí jsme potíže s chrápáním provázeným apnoemi schopni řešit konzervativně, tedy nějakým nosním sprejem nebo léky. U většiny pacientů je pak indikován operační zákrok v oblasti nosu či hltanu. Každému operačnímu zákroku by měla předcházet režimová opatření, nepít alkohol ani nápoje obsahující kofein před spánkem, nekouřit," popisuje Matoušek. Pacientům se závažným apnoickým syndromem  může pomoci speciální přístroj zvaný CPAP, vlastně jakási dýchací maska používaná během spánku., která u nich odstraní apnoe a  těžcí apnoici si nemohou spaní s ní vynachválit, protože se konečně budí odpočatí.

ORL oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku se věnuje problematice chrápajících pacientů od roku 2002. Už v osmdesáti případech lékaři přistoupili k operaci měkkého patra - zákroku zvanému uvulopalatofaryngoplastika. Po zákroku přestalo chrápat úplně 64 procent pacientů, u 80 procent se intenzita chrápání výrazně snížila a u většiny pacientů došlo k vymizení apnoí. Zákrok v listopadu loňského roku podstoupil i Petr Boleslavský. "Přestal jsem úplně chrápat, vymizely pauzy při dýchání a manželka může v klidu spát se mnou v ložnici. A hlavně jsem ráno fit. Sice to po operaci trochu bolelo, ale těžká angína je horší. Pár dnů jsem musel jíst jen tekutou stravu, takže jsem zhubnul osm kilo, což mi taky prospělo. Nějaké tři kilogramy jsem nabral zpátky, ale jinak se snažím nižší váhu udržet. Operace byla šťastný životní krok," tvrdí Boleslavský.

 

Blanka Malá


 



Komentáře
 
 Datum
Jméno
Téma