Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Běla,
zítra Slavomír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cimmerman málem zakládá prapůvodní Benelux
 
Jára Cimmerman byl tak hluboce dojat projevy sympatií, kterých se mu dostalo od místních obyvatel, že se rozhodl na tomto místě nějaký čas setrvat. Rozhlížel se z Vaalsbergu a uviděl západním směrem příjemnou krajinu. Byl to zajímavý kousek zeměkoule, velikosti 3,37 čtverečního kilometru, který se svojí špičkou dotýkal nejvyššího bodu Nizozemí a nazýval se Moresnet. Jára tento kousek krajiny zakoupil a zakreslil osobně do katastrální mapy, jak vidíte na obrázku. Jako milovník rovných linií byl toho názoru, že rovné státní hranice, narýsované pokud možno podle pravítka,  zabraňují potyčkám se sousedícími státy. Nejideálnější by bylo, mínil, stanovit všechny hranice na rýsovacím prkně, jako tomu bylo někdy při kolonizaci Afriky. Tím pádem by zmizely z evropských map místa svárů, různé vyvřeliny ve tvaru karfiólu, jako Šluknovský, Ašský, Broumovský či Frýdlantský výběžek. Usnadnila by se ostraha hranic, hlídky by chodily stále  rovně.  Pozdější politický vývoj mu dal za pravdu.
V Evropě to tehdy vřelo jako vždycky, a Jára, který byl po matce Rakušan a po otci Čech  zachoval dokonalé utajení, vystupoval jako vždy inkognito. Tentokrát se vydával se za německého tajného zdravotního radu, Dr.Wilhelma Mollyho, který byl v místě oblíbeným důlním lékařem, lidumilem. Vizte nahoře obrázek muže s vousem. Cimmerman byl vskutku dítkem štěstěny. Až po uzavření kupní smlouvy se totiž dozvěděl, že na tomto jeho náhodně zakoupeném kousku země  se nalézá velice prosperující zinkový důl.
Celkově tehdy žilo v Moresnetu jen 250 lidí, což bylo pro Cimmermanovy velké plány málo. Proto vyhlásil v zemi neutralitu, která měla za následek, že se během krátké doby zvýšil počet obyvatel na  dva a půl tisíce. Jako správného Čecha ho  pochopitelně okamžitě v tu chvíli začala trápit skutečnost, že pro tolik obyvatel je na území jenom jedna hospoda. Uvědomil si, že když bude více hospod, bude  se těžit nejen zinková ruda, ale i  daň z vypitého piva. Proto vehementně podporoval otevírání nových  hospod, jejichž počet v krátkém čase vzrostl na 60. Jako další zdroj příjmu pro státní pokladnu vybudoval kasino. Kasino bylo malebně položeno na břehu umělého jezera. Bohužel se zachovala jenom kresba budovy. Jezero existuje dosud..
Ve velmi krátkém čase začal státeček prosperovat a úroveň obyvatelstva stoupala. Jára pro ně nechal vybudovat i jednu tramvajovou linku, která vozila lidi do kopce zdarma, jen při jízdě z kopce museli cestující platit - a platili velice rádi, těšíce se z  toho, že jednu cestu pojedou zadarmo.
Další věc, která nedala našemu geniovi spát byla skutečnost, že  poměrně malý počet obyvatel na jeho území se domlouvá třemi jazyky. Německy, francouzsky ( a flámsky, což je skoro jako holandsky) mu ti jeho občané mluvili. Rozhodl se ustanovit jeden úřední jazyk. Zamítl češtinu, aby nebyl považován za šovinistu, a též  proto, aby neprozradil své inkognito. Jako Slovan zpočátku uvažoval o nějakém jazyku bratrském, například o srbštině, ale pak si uvědomil, že by se lidé museli naučit psát azbukou. Což by sice nebyl velký problém ani pro analfabety, ale velice by se to prodražilo, vzrostl by totiž počet poštovních úředníků, kteří by přepisovali na obálkách adresy do ciziny latinkou. Ano i pošta zde už byla, vydali si i vlastní známky, jak je vidět na ilustracích.
O tom, jak usilovně se myšlenkou jednotného jazyka ve dne i v noci zabýval, svědčí skutečnost, že jednou  ze spánku zvolal : „Esperanto“! „Ano“, zajásal probuzenec, „tento jazyk sjednocuje přece všechny lidi“. Aby pro tuto myšlenku nadchl i spoluobčany, nařídil, aby se celý týden čepovalo zdarma pivo. Tato zpráva se rychle roznesla po okolí a přibývalo stále více lidí, z okolních států, kteří chtěli této lákavé příležitosti využít. Byly raženy mince a první úspěch se dostavil, když byl stát,  v esperantu nazvaný Amikejo, uznán Mezinárodní esperantskou centrálou jakož i zednářskou loží „Tři světové koule“. Povzbuzen tímto nečekaným úspěchem neustával Jára Cimmerman ve svých reformních snahách. V budoucnu plánoval s nesmírnou předvídavostí utvoření  federace mezi Belgií, Nizozemím a Lucemburkem. Aby byla rovnoprávnost mezi těmito státy zachována, navrhl, aby jejich jméno bylo rotačním systémem každý rok měněno: postupně  tedy Benelux, poté Luxbened a Nebelux. Je pochopitelné, že velmoci se zalekly nečekané konkurence tak malého státu. Informovány od svých tajných služeb protestovaly u mezinárodních tribunálů a pod hrozbou násilí donutily Járův malý a prosperující stát ke zrušení poštovních známek a vlastní měny. Ten se ale nenechal odradit a svoji zvelebovací činnosti přenesl na jiné pole. Cesta do Moresnetu vede údolím, kterým protéká říčka (lépe řečeno strouha) Hervé, která se dokáže i rozvodnit. Ta často způsobovala, že si poutníci namočili nohy i s botama a  jejich obuv nasákla jakýmsi nepříjemným pachem. Odkud se vzal? Sedláci do říčky vypouštěli odpadovou vodu z výroben sýrů, které je Cimmerman naučil vyrábět. Bylo to dobře? Zde se názory rozcházejí. Labužníci považují  sedláky vyráběný sýr Hervé (vlastně český Romadúr), za lahůdku,  právě pro jeho intensivní a penetrantní pach, mezitím co odpůrci tvrdí, že smrdí jako bolavá noha. A právě z tohoto důvodu, jakož i z obav o zdraví a vzhled poutníků, kteří  přicházeli do Moresnetu s čistými botami a upraveni, se Jára rozhodl vybudovat viadukt.  Je to dodnes nejdelší viadukt v Belgii a je možno vidět ho na snímku, který též  pořídil sám náš genius.
Cimmerman byl ale stále více znechucen nepochopením závistivých velmocí, jakož i pozoroval, že zásoba zinkové rudy se podezřele tenčí. Rozhodl se proto využít pozvání barona, Baltika, generála v.v. aby se přestěhoval k němu do Belgie, na jeho hrad Reinhardstein. Baron byl dlouholetý přítelem našeho genia a proto Jára s radostí jeho pozvání vyhověl. Naložil svůj majetek na několik prostých, koňmi tažených vozíků, rozloučil se s plačícím obyvatelstvem a vydal se na cestu.  Na snímku, který pořídil jeden z obyvatel, kterému podle zaručených zpráv žalem puklo srdce,  je vidět odjezd Járy a jeho skromné domácnosti z Moresnetu. Mířil za novými vědeckými úkoly do Belgie. Ještě se stačil rozloučit políbením hraničního kamene a vydal se vstříc nejistému osudu, (hrad byl totiž již 300 let pouhá ruina) za svým dalším posláním. Na snímku kámen, který Jára políbil.
 
Vlevo vidíte absolutní důkaz  činnosti našeho českého génia v neutrálním Moresnetu: pohlednici se třemi vladaři, s holandskou královnou Wilhelminou v levém rohu nahoře, pod ní belgický král Leopold II., vpravo nahoře Kaiser Wilhelm II.. a v pravém dolním rohu portrét našeho Járy da Cimmermana. Jako vždy docela skromně, inkognito, zcela neviditelně . Též Moresnet, Járův zničený neutrální sen je jasně vyznačen.
Karel A. Pokorný
Nezávislý Cimmermanolog, působící v zahraničí


Komentáře
Poslední komentář: 30.10.2006  15:37
 Datum
Jméno
Téma
 30.10.  15:37 janina
 30.10.  15:21 Yvona
 30.10.  14:59 Yvona
 30.10.  10:39 janina
 30.10.  08:57 Yvona
 29.10.  10:10 Sylva
 29.10.  09:49 janina
 28.10.  18:36 Pavel
 28.10.  17:35 Majka
 28.10.  14:43 Pavel
 27.10.  15:41 Sylva
 27.10.  13:38 Karel dodatek pro Sylvu
 27.10.  13:24 Jarda Cimmerman
 27.10.  11:08 Sylva ještě jsem zapoměla
 27.10.  11:08 Sylva
 27.10.  10:33 Pavel
 27.10.  10:00 Majka