Milovaná paní uèitelka
Deník paní uèitelky…. velmi hezké ètení. Nedalo mi, abych k povídání Evy Procházkové nepøidala svoji zkušenost a zároveò tak virtuálnì podìkovala všem, kterých se to týká.
Mám doma osmiletého kluka s velmi jemnou a citlivou duší. Letos šel do 3. tøídy. Chodí do malé, venkovské školy, kde je jich patnáct ve tøídì - z toho jen pìt klukù. První tøída byla hektická a mladá paní uèitelka si moc srdce dìtí (tedy alespoò mého syna) nezískala.
O to radostnìjší byla tøída 2., kde dìti dostaly starší, zkušenou a velmi... hledám to správné slovo... lidskou paní uèitelku. Do školy se syn velmi tìšil, doma kreslil paní uèitelce pøáníèka (která mo¾ná ani nikdy nepøedal) a hodnì na ní myslel. Jen tì¾ko lze slovy vypsat, co pro nìj a vlastnì i pro mne znamenala. Jednièky v sešitech se pyšnì èervenaly pøes celou stránku a nìkdy dokonce pøibylo i zarámování jednièky v èerveném srdíèku.
Moc dobøe jsem vìdìla, ¾e se syn svìøuje paní uèitelce i s "tajnostmi", co se školou nemají nic spoleèného. Ka¾dý úspìch a novinku musela paní uèitelka vìdìt hned "zatepla".
A tak utekla 2. tøída a my nevìdìli, zda se naše dìti budou tìšit se svojí paní uèitelkou i pøíští rok. Kdy¾ se blí¾il konec letošních prázdnin, šeptnul mi mùj syn..., "maminko, já se modlím, abychom zase mìli naší pani uèitelku". Jen jsem se usmála a podivila se, ¾e se moje dítì umí modlit :-)… Nevím jak to zaøídil, ale první den pøed školou se opravdu objevila jejich milovaná, "stará" paní uèitelka.
Všechny holèièky se k ní vrhly a objímaly jí. Mùj syn se také rozbìhnul, ale kdy¾ zjistil, ¾e je jediný ,,chlap", který by tak moc chtìl svoji milovanou paní uèitelku obejmout... postával kolem chumlu holek a jen zbo¾nì koukal na paní uèitelku. Ta mrkla koutkem oka a nenápadnì ho chytla za ruku a pøivítala se s ním.
I já sama pracuji ve školství a vím, jak je nìkdy tì¾ké zùstat svì¾í, milá, lidská a pøesto s notnou dávkou autority u dìtí i rodièù. A proto jen jednu vìtu na závìr....
Dìkuji Vám, milá paní uèitelko Pokorná!
Mgr. Dagmar Dvoøáèková