Ohlédnutí za jednou výstavou
Víte kdo vynalezl bleskosvod? Kdyby vám nìkdo polo¾il tuto otázku, jak byste odpovìdìli? ®e Prokop Diviš? Správnì! Máte bod.
Øíká vám nìco jméno Josef Ressel? Jan Evangelista Purkynì? František Køi¾ík nebo Otto Wichterle? Víte kdo vynalezl polarograf?
Tak na tyto a další otázky o èeských vynálezcích a vìdcích z 18. a 20. století podala odpovìï putovní výstava pra¾ského Národního technického muzea, které pøipravilo krnovské veøejnosti, studentùm a ¾ákùm krnovských škol zajímavou výstavu pod názvem : Významné osobnosti èeské vìdy a techniky. Pojïte se s námi na tuto expozici podívat do Mìstského muzea v Krnovì.
Budete-li projí¾dìt nebo procházet hlavní krnovskou tøídou, nemù¾ete na køi¾ovatce Revoluèní a Zacpalovy ulice minout pìknou zahradní vilu z konce dvacátých let minulého století. Zde se zastavíme - jsme u cíle naší cesty.
Vstupujeme dovnitø a po nìkolika krocích se nám nabízí pohled do impozantní prostorné haly, kde ji¾ mù¾eme spatøit první zajímavé exponáty výstavy. Ještì krátce nakoukneme do levé èásti haly, kde se v pøilehlých sálech nachází bohatá expozice slezských èepcù z Krnovska, Opavska a Bílovecka. Aran¾má této výstavy je velmi vkusnì a esteticky uspoøádáno, ale… nesmíme zapomenout, ¾e úèelem naší dnešní návštìvy je seznámení s desítkou slavných vìdcù a vynálezcù, kteøí se nav¾dy zapsali do èeské a svìtové historie. Seznámíme se s nimi v èasové posloupnosti nìkolika základními údaji.
Prokop Diviš (1698 - 1765) pøírodovìdec, teolog, doktor filosofie, konstruktér. Z velké olejomalby se na nás dívá vá¾ná tváø mu¾e v bílém šatu premonstrátského knìze. V zasklené vitrínì si mù¾eme prohlédnout podivné pøístroje, které slou¾ily k pokusùm vyrobit tøením elektrickou energii. Vidíme ukázku meteorologického stroje, který mìl svádìt elektrickou energii z mrakù a bránit vývoji bleskù. V podstatì jde o fungující bleskosvod. Prokop Diviš tento bleskosvod sestrojil o šest let døíve, ne¾ svìtovì uznávaný Benjamin Franklin.
Josef Bo¾ek (1782 – 1835) skvìlý mechanik a hodináø, konstruktér øady vì¾ních astronomických hodin a prvního parou pohánìného silnièního vozu a øíèního èlunu. Oba vynálezy veøejnì pøedvedl v Praze v letech 1815 a 1817. Dobový portrét pøedstavuje pohledného mu¾e dr¾ícího v rukou svitek nákresù. Prohlédneme si konstrukci vì¾ních hodin, dokumenty, ještì krátce koukneme na portrét (fešák!) a postoupíme k další vitrínì.
Jan Evangelista Purkynì ( 1787 – 1869) lékaø, biolog, profesor fyziologie a anatomie. Zabýval se mikroskopickým zkoumáním srdeèních vláken , zkoumáním bunìèné sítì malého mozku. Ve vitrínì je ukázka autentických pøístrojù a mikroskopù. Dnes u souèasníkù vyvolávají ponìkud úsmìvný údiv. Studoval spánek a vliv snù na duševní rovnováhu èlovìka, vnímání svìtla okem a pùsobení barev na oko. Øada tìchto jevù nese po tomto vìdci dodnes svùj název.
Josef Ressel (1793 – 1857) èeský lesní úøedník, spisovatel, vynálezce lodního šroubu, šroubového lisu na olej a víno, kulièkového lo¾iska bez mazání, pneumatické potrubní pošty.
Tento slavný vynálezce se inspiroval nákresem Leonarda da Vinciho z poèátku 16. století a vyu¾il k pohonu lodí myšlenku Archimedova šroubu. Svùj šroub umístil vodorovnì pod záï lodi pøed kormidlo a pohon lodí byl v základì vyøešen.
Karel Klíè (1841 – 1926) malíø, ilustrátor, grafik, fotograf. Autor významných reprodukèních technik hlubotisku a heliogravuru, kterými polo¾il základy k moderní tiskaøské technologii.
František Køi¾ík (1847 – 1941) elektrotechnik, vynálezce svìtového formátu, èeský Edison.
Proslavil se vynálezem elektrické obloukové lampy se samoèinným regulátorem. První èeská elektrárna na pra¾ském ®i¾kovì byla postavena v roce 1888. V roce 1891 stavìl první elektrickou dráhu v Praze . V roce l902 postavil elektrickou mezimìstskou dráhu mezi Táborem a Bechyní. Na pra¾ském Výstavišti nás dodnes okouzluje jeho slavná svìtelná fontána. I mìsto Krnov se mù¾e pochlubit pøítomností slavného vynálezce. V našem mìstì pùsobil pøi dokonèení Moravskoslezské dráhy (1872 – 1873), která vedla z Opavy do Olomouce. V Krnovì se zrodil i vynález nového typu elektricky ovládaného návìstidla.
Viktor Kaplan (1876 – 1934) rakouský in¾enýr, profesor brnìnské techniky. Vynálezce vodní turbíny, toèivého stroje, který pøemìòuje tlakovou energii vody na mechanickou. Jeho turbína pøipomíná lodní šroub, ale s nastavitelnými lopatkami . Na tomto principu spoèívá geniálnost vynálezu, dodnes vyu¾ívaného ve vodních elektrárnách na celém svìtì.
Jaroslav Heyrovský (1890 – 1967) profesor, vynálezce polarografu, nositel Nobelovy ceny za chemii (1959). Polarograf je pøístroj zalo¾ený na elektrolýze se rtu»ovou kapkovou elektrodou, kterou lze v roztoku stanovit i velmi nízké koncentrace rùzných látek. Laicky øeèeno - chemická analýza.
František Bìhounek (1898 – 1973) fyzik, profesor Univerzity Karlovy, spisovatel, polární badatel. Zabýval se experimentálním výzkumem radioaktivního a kosmického záøení. Dva roky studoval jako stipendista ve Francii u Marie Curie – Sklodowské, objevitelky rádia. František Bìhounek byl první Èech, který stanul na severním pólu. V roce 1926 spoleènì s Amundsenem a Nobilem se dostal do Arktidy, kde mìøil radioaktivitu a kosmické záøení. Pøi zpáteèní cestì vzducholoï ztroskotala a polárníci se zachránili na ledové køe. O této anabázi vypráví populární Bìhounkova kniha „ Troseèníci na køe ledové.“ Ve vitrínì si mù¾eme prohlédnout autentický pøístroj, komoru pro mìøení kosmického záøení a mìøící detektory.
Otto Wichterle (1913 – 1998) akademik, in¾enýr chemie, výzkumník v oblasti makromolekulární chemie, vynálezce polyamidových vláken a mìkkých kontaktních èoèek. Vystavený autentický exponát, nad kterým návštìvník nevìøícnì kroutí hlavou, je onen proslavený „èoèkostroj“ (1961) sestavený z dìtské stavebnice Merkur, na jeho¾ základì se zrodil výrobek století - kontaktní èoèky.
V roce 1963 byla dokonèena metoda prùmyslové výroby, o kterou projevily zájem významné zahranièní firmy. V roce 1965 prodal stát licenci na výrobu èoèek americké firmì. Pro zajímavost uvedeme, ¾e akciový kapitál této firmy po uvedení na trh, stoupl pøes noc o 250 milionù dolarù.
Prohlídka expozice konèí. Seznámili jsme se s desítkou slavných vynálezcù, vìdcù a jejich objevù. Pokud jste doèetli a¾ sem, chci vìøit, ¾e jste také naplnìni hrdostí ¾e patøíme k národu, který má tak slavné osobnosti a který dal svìtu tak významné vynálezy. A a¾ dostanete otázku, kdo byl František Køi¾ík, František Bìhounek, Otto Wichterle, - budete vìdìt.
Pozn. redakce: Výstava v Mìstském muzeu Krnov trvá do 23. bøezna!
Text a foto:Rù¾ena Sosnová