Blí¾í se 70. výroèí Køiš»álové noci 1938 (v noci z 9. na 10. listopadu 1938 byly rozbíjeny výlohy ¾idovských obchodù a podpalovány synagogy; probìhla v Nìmecku vèetnì k nìmu do té doby pøipojených oblastí, tj. v Rakousku a v èeském, moravském a slezském pohranièí, tzv. Sudetech).
Pietní akty k pøipomínce této události se pøipravují i v Moravskoslezském kraji.
Jedna pøipomínka tìchto událostí ji¾ letos v Krnovì probìhla, a sice bìhem záøijového 14. Nìmecko-èeského týdne, který tradiènì spolupoøádají nìmeètí rodáci vyhnaní v letech 1945 - 1946 z Krnovska a Mìstský úøad Krnov.
Helmut Irblich, jeden z rodákù, letos 4. záøí symbolicky právì v krnovské synagoze zahájil koncert jidiš písní v podání sudetonìmeckého pìveckého sboru Moravia cantat. Helmutùv otec Franz Irblich na podzim 1938 navrhl zpùsob, jak synagogu zachránit (pozn. redakce – k vypálení krnovské synagogy pøinese Seniortip aktuální èlánek).
Pìvci Moravia Cantat mají v repertoáru písnì v jidiš
K vrcholným zá¾itkùm letošního èesko – nìmeckého týdne patøily koncerty nìmeckého sboru Moravia Cantat, neboli Morava zpívá.
Tento sbor má pozoruhodnou historii. Byl zalo¾en v padesátých letech ve Stuttgartu nìmeckými rodáky z Moravy, kteøí chtìli pro budoucí generace uchovat odkaz èesko-nìmecko-¾idovské kultury ze své pùvodní vlasti. Pøedstavil se veøejnosti jako Jihomoravská pìvecká a herecká chasa (Südmährische Sing- und Spielschar). Dnes u¾ ve sboru pùsobí tøetí generace zpìvákù, kteøí mu získali pozici respektovaného hudebního tìlesa. Je známý díky svým koncertùm napøíklad ve Finsku, Norsku, Anglii, Francii, Brazílii, USA, Izraeli, Ji¾ní Africe i Namibii. Moravou a Èechy, se kterými je sbor hluboce spjat, navštívil poprvé v roce 1978.
„Asi pøed devíti lety se zaèal formovat náš projekt zøídit v krnovské synagoze centrum èesko – nìmecko - ¾idovské kultury. Dnešním koncertem se vlastnì po desetiletích vrací do Krnova vrací to, co zde u¾ jednou bylo,“ uvedl koncert Moravia Cantat zástupce sdru¾ení Krnovská synagoga Aharon Tesaø.
Moravia cantat má ve svém repertoáru øadu písní v jazyce jidiš, který se v Evropì vyvíjel celá staletí a pak v dùsledku holocaustu zanikl bìhem pár let. Jedná se o jazyk velmi podobný nìmèinì, kterým a¾ do holocaustu mluvili východoevropští ®idé. Jedná se vlastnì o nìmecké náøeèí s mnoha slovními výpùjèkami z hebrejštiny a slovanských jazykù. Samozøejmì také èeští Nìmci mìli specifická náøeèí a dialekty, které vlivem odsunu témìø vymizely.
Pavel Kuèa
Foto:
- Aharon Tesaø ze sdru¾ení Krnovská synagoga zapaluje ¾idovský svícen zvaný menora
- syn zachránce krnovské synagogy Helmut Irblich uvádí sbor Moravia cantat