Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robin,
zítra Marika.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak si Valaši stavili chalupy


Když si Valaši chtěli někde na pasekách postavit chalupu, tak si nejprve vyhlédli vhodné místo někde blízko vody - což nebylo tak snadné. Na úbočích okolních svahů bylo sice vody dost, ale to nebylo ono - oni chtěli být v blízkosti nějakého zřídla se spodní vodou a s pramenem tak vydatným, aby měli vodu i v době největšího sucha.


A také to muselo být někde na slunné straně či v nějakém pěkném zákoutí, chráněném od větrů - muselo tam být i dostatek slunce, které pro ně bylo dárcem života a nejdokonalejší představou Boha našich předků, k němuž horalé vždycky upírali zraky a celé svoje bytí..


Se sluncem se probouzeli k práci a loučili se modlitbou, když se slunce ukládalo za hory ke spánku. Přitom děkovali Bohu za šťastné prožití končícího dne a prosili ho o zdraví a sílu pro den příští nejen pro sebe, ale též pro všechny spravedlivé a dobré lidi na této zemi.


No a když bylo vhodné místo vybráno, tak si opatřili to správné dřevo na stavbu a to rovněž nemohlo být ledajaké. Dřevo muselo být jedlové nebo smrkové, ale nejlepší bývaly tzv. ,,zádusky“, což bylo dřevo někde ze stínu které rostlo pomalu.
Takové dřevo bylo husté a tvrdé jak křemen a to muselo být navíc kácené v listopadu, kdy už je strom bez mízy a kdy se do takového dřeva ,,nedávají chrobáci“ - aby nehnilo. A když bylo dřevo i to ostatní pohromadě tak pozvali kněze, aby jim vybrané místo posvětil.
A potom když slunce vysušilo vlhkost po zimě - a to už bývalo skoro léto, tak tam kde ještě nedávno drobné mušky nad vodou a barevní motýli pili šťávu z kalichů lučního květu - vyrostla najednou ze země chaloupka, která svým šindelovým příkrovem obejímala nová štěstí, radosti i bolesti tvrdého života lidí horách.


Mezi dřeva stavby se také vkládaly lískové pruty, svěcené nad ohněm hořícím na Bílou sobotu vedle kostela, aby dům chránily před ohněm a od zlých duchů. Do úhlu druhého trámu od základu se pak vydlabal kříž a do něho se vkládaly nějaké peníze, aby jich bylo v domě stále dost a mravenčí žižmo (tj. hnízdo), aby se v chalupě zdržovali jen dobří hosté - a to vše se pak pokropilo svěcenou vodou, aby k lidem neměli přístup zlí duchové.
Na vrchol štítu (kozubu) se zasadil hromotřesk, který chránil proti blesku a ohni a pod štít ,,na pohlavku“ se vyřezalo ozdobné I H S - ,,s Bohem začni každé dílo - a podaří se ti jak milo“ - a pod tím bylo například dopsáno: ,,Vystavil s pomocí Boží tento dům Josef Borák - Léta Dáno 1792“.
Pod podlahu v koutě kde měl stát stůl, se schoval buď svatý obrázek, nebo svěcené kočičky a někde zas kousek chleba, aby ho bylo v domě vždycky dost. A tam kde mělo stát lůžko se dával desátek růžence, aby každý kdo v něm bude spát měl jenom samé krásné sny.


Střechy svých domů stavěli Valaši v gotickém slohu. Nikdo je tomu neučil, ale snad už od přírody měli v sobě jakýsi vrozený cit pro krásno, což si prostě odůvodňovali tvrzením, „že to tak mosí byť“- aby jim prý v zimě hromady sněhu nezalamovaly vazbu a krov.


Stejně zajímavé je i to - že všechny valašské chalupy byly postavené v tzv. ,,zlatém řezu obdélníka“. Tento cit pro architekturu stavby Valaši dědili spolu se svou přírodou, která je tu všude obklopovala a pokládali to za zcela samozřejmou a přirozenou věc.


Je pravdou, že dnešní stavby chalup u nás již tento prvek postrádají, ale dodnes nikdo nevysvětlil proč Valaši tenkrát trvali na tom, aby hřeben střechy byl vždy postaven ve směru světových stran - tedy od severu k jihu nebo od východu k západu. Snad to bylo proto, že pasekáři věděli moc dobře odkud a kam tady na horách proudí vítr, který by jim hlavně v zimě znepříjemňoval život.


No a když už byla chalupa zhruba postavená, tak se ještě nevymechovaná a nevylaťkovaná ve škvírách vymazala blátem, dřevo se nalíčilo vápnem a až „očerňalo“ a řádně vyschlo, tak se chalupa teprve líčila na hotovo.


Nakonec hospodář uspořádal pro tesaře a zedníky tak zvanou ,,víchovou hostinu“, Napekly se frgály, zabil se beran, nadělalo se vařenice a pak bylo ,,holaj duša - pekla néni“, pij a jez do syta a zpívej až se s tebou budou veselit i hory - které Tě přijaly mezi sebe.


První potom přespala v domě kočka nebo pes, neboť se věřilo, že kdo první přenocuje v nové chalupě, tak že brzo umře. Teprve potom se pasekář i s rodinou nastěhoval do nového stavení, aby tady žil a pracoval v pokoji - pokud mu to osud dopřeje.


Miloslav Helis

 

Další články autora:

O malém Ondráškovi

Na prázdninách u staříčka

Na Soláni

Doznání

Drvaři



Komentáře
Poslední komentář: 11.03.2010  16:03
 Datum
Jméno
Téma
 11.03.  16:03 Klára
 19.02.  09:22 imraL
 18.02.  20:57 Gabi-florka
 18.02.  15:52 Jelena
 18.02.  11:23 wiki
 18.02.  10:34 Luděk
 18.02.  09:07 janina
 18.02.  08:55 Klára