Původ a charakteristika Botanický rod břečťan zahrnuje 5 druhů a patří do čeledi aralkovitých - Araliaceae. V našich podmínkách pěstujeme především břečťan popínavý (nazývaný též břečťan obecný), v Evropě původní stálezelenou dřevnatou liánu, výjimečně i nízké keře. Neopadavé kožovité listy jsou střídavé, řapíkaté a celokrajné, hrubě zubaté nebo laločnaté, i na jedné rostlině dosahují různých velikostí. Na slunných místech kvetou starší exempláře na koncích větví nenápadnými drobnými žlutozelenými oboupohlavními květy, uspořádanými v okolících. Mnohé kultivary nekvetou. Z květů se vyvinou černé nebo modročerné bobule, dozrávají na jaře, jsou prudce jedovaté. Liánovité dlouhé tenké větve dorůstají až 30 m, jsou našedlé, v mládí zelenavé. K podložce se přichytávají hustými přísavnými (příčepivými) kořínky. Ve stínu rostliny vyhledávají oporu, listy jsou tři až pětilaločnaté se znatelnými žilkami. Na slunci stonky mohutní až dřevnatí a ztrácí se kresba na listech, mizí i vzdušné kořínky, listy jsou srdčité nebo vejčité. Podzemní kořenový systém je dlouhý, hustě větvený s bohatým vlášením.
Nároky na pěstování Břečťan patří mezi nenáročné rostliny. Běžně se pěstuje v zahradách, parcích a na hřbitovech. Snese různorodé podmínky, roste na slunci, v polostínu a na zcela zastíněném stanovišti. Také na kvalitu půdy není náročný, prospívá v půdách zásaditých i mírně kyselých. Ideální světelné i půdní poměry připomínají podmínky lesa. Velmi dobrých pěstebních výsledků dosáhneme při výsadbě do hlubší humózní písčitohlinité kypré půdy s dostatečnou zásobou vláhy. Dobře zakořeněné rostliny snášejí i sucho. Na stanovišti roste většinou dlouhodobě, nezřídka až několik stovek let. Břečťan je otužilý, namrzá pouze na exponovaných místech, ale i zde velmi dobře regeneruje. Spolehlivě snáší i městské a znečištěné ovzduší, Netrpí okusem zvěří. Vysazuje se na podzim nebo zjara, v kontejnerech celoročně. Než zakoření žádá pravidelnou zálivku. Na další ošetřování není náročný, roste sám. Bujný růst můžeme usměrnit řezem, větve uřízneme těsně nad zemí a strháváme, až když zaschnou a uvolní se vzdušné kořínky. Růst podpoříme hnojením do konce června. Pozdější hnojení neprospívá zdárnému přezimování. Chorobami ani škůdci netrpí. Při popínání budov dbáme, aby pata rostliny nebyla stíněna převisem střechy a vláha měla přístup k rostlině, vysazujeme aspoň 50 cm od zdi. Dostatečná zásoba kypré půdy je nutná především na exponovaném slunečném stanovišti. Množí se řízky z polovyzrálých vrcholových výhonů v srpnu až září. Také lze přesadit oddělené zakořeněné stonky s kořenovým balem. U některých lidí může způsobovat především styk s mladými výhonky lehkou kožní alergii.
Použití Břečťan vyniká mezi ostatními popínavými rostlinami především olistěním v průběhu celého roku, starší exempláře upoutají i plody. Břečťan je prošlechtěn do mnoha odrůd s různým tvarem, kresbou i zbarvením listů od sytě i tmavě zelené, zelené, matně zelené, bělavo nebo žlutě pestré, po žluté. Jednotlivé odrůdy se liší velikostí i celkovým vzhledem. Břečťan patří k pomaleji rostoucím dřevinám, šlechtitelská práce se proto soustřeďuje i na rychlé přírůstky. Běžně se břečťan pěstuje bez opory, sám se přichytává podkladu a zdatně šplhá nahoru i do stran. Hodí se k popínání starých stromů i uschlých kmenů, na zdi a budovy, doplní kamenité a skalní partie. Také se navádí k opoře a lehce usměrňuje. Bez opory je půdopokryvnou rostlinou, především ve stinných partiích a pod korunami stromů, kde nemůže růst trávník. Vysazuje se 6 až 8 rostlin na 1 m 2 . Dále se vysazuje na svahy nebo na vrcholy zdí, se kterých splývá. Nepředstaví se hned po výsadbě v plné nádheře, nabývá věkem na kráse, je značně odolný a dlouhověký. Často se traduje, že břečťan narušuje zdivo staveb, po kterých se pne a zadržuje vlhkost. Dlouholeté zkušenosti však tato tvrzení vyvracejí. Naopak svým povrchem pomáhá vytvořit malou ochrannou vrstvu mezi zdivem a okolím, mezi spodní stranou listů a zdí vzniká vrstva vzduchu. Povětrnostní vlivy pak nikdy nepůsobí přímo na omítku, která je naopak chráněna. Také vzdušné kořínky břečťanu nepůsobí praskliny či jiné destrukce zdí.
Doporučení Na mnoha místech bychom ztěží hledali vhodnou náhradu, nenáročný břečťan má vynikající krycí schopnost, doplní zahradní stavby, besídky, loubí. Přívětivě ukryje i nejedno zanedbané zákoutí, otlučenou zeď či chatrný plot. Z předpěstovaných rostlin zasazených do truhlíků a upevněných do opěrných rámů vznikají rychlé zástěny proti nežádoucím pohledům. Zdárně roste i na balkonech a terasách či na rovných střechách, ale rádi ho máme i v interiérech bytů. Předpokladem je vhodná vegetační nádoba se zajištěnou závlahou anebo správný substrát.
Jiří Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zeleně přetrvává. I lidé, kteří se o zahradnictví vůbec nezajímali, chtějí mít nyní aspoň svůj zelený truhlík či květináč. Široký sortiment rostlin umožňuje pěstování mnoha druhů na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále přibývají také nové zahrady.
Evropská kampaň „Rostlina měsíce“ odstartovala v roce 1992. Každý měsíc je pravidelně představována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné půdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpořit. Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pěstiteli, řadou souvisejících oborů a odbornými zahradnickými žurnalisty nejen v Evropě, ale i v zámoří.
Úkolem je mimo jiné rozšířit povědomí laické veřejnosti a zájem o využití zahrad i menších prostor (balkony, lodžie) jako odpočinkových a estetických ploch.
Poznámka redakce: Tady je fotografický úlovek od Ireny Zbrankové. Moc nás těší, že články vnímáte a reagujete na ně.
Foto domku vedle vstupu do muzea ve Velkých Karlovicích. Dnes nesvítilo sluníčko, tak ta fotka je trošku neostrá.