Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vladislav,
zítra Doubravka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vladimír Vondráček: Skleníkový efekt


Protože nejsem placen od řádku, mohu si dovolit pár posledních řádků z minula klidně okopírovat.


Průměrná teplota zemského povrchu činí v současné době + 15°C, a kdybychom neměli zemskou atmosféru, měli bychom zde teplotu –15°C! Ten velký rozdíl vzniká známým tzv. skleníkovým efektem, při kterém atmosféra dobře propouští některé složky slunečního záření směrem k zemském povrchu, který se tak ohřívá, ale zpět do prostoru vyzařuje převážně jen tepelné infračervené záření. Pro toto infračervené záření jsou však "skleníkové plyny" nepropustné, takže toto záření přispívá ke zvýšení průměrné teploty přízemních vrstev atmosféry Země. Hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan.


Podobný účinek však například mají i člověkem vyráběné freony, které navíc rozkládají ochrannou ozónovou vrstvu ve vysoké atmosféře Země. Tam pak vznikají pověstné ozónové díry, zejména v oblasti Antarktidy v období nástupu jara na jižní polokouli. Ozónová vrstva přitom normálně brání přístupu životu nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozónová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozónová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubiny oceánů, moří a jezer, neboť voda ultrafialové záření vydatně pohlcuje. Kyslík tak postupně a velmi pomalu dodávaly do ovzduší až zelené rostliny při fotosyntéze. Kosmické záření postupně přeměňovalo některé molekuly na ozón, což je tzv. izotop kyslíku, jehož molekula je tvořena třemi atomy kyslíku (normální molekula kyslíku má atomy dva) a v atmosféře ho není mnoho.

 

 

  

 


Kdyby se všechen ozón nad určitou oblastí zemského povrchu shromáždil u země za standardních tlakových a teplotních podmínek, vznikla vrstvička vysoká pouze kolem 3 mm! Známá Dobsonova jednotka (DU) je pak definována jako jedna setina této vrstvičky. Celkové množství ozónu v této vrstvě kolísá kolem hodnoty 300 DU - v závislosti na synoptických podmínkách (počasí), ročním období (klima) a zeměpisné šířce. Kdyby současná ozónová vrstva zanikla, ultrafialové záření by postupně zahubilo vše živé na Zemi. Problém freonů v atmosféře však byl už naštěstí vyřešen, neboť jejich používání – na příklad v různých mrazících přístrojích - bylo zakázáno.


Asi správně tušíte, že jsme se teď dostali na tenký led problematiky globálního oteplování, přesněji globálních změn klimatu, která byla bohužel zejména v novém tisíciletí neuvěřitelně zpolitizována! Samozřejmě nechci přilévat olej do ohně v tak dost už rozjitřených diskuzích a omezím se jen na objektivní konstatování, že každá z obou stran tohoto světového sporu má svou pravdu. Mnohem větší kolísání a změny klimatu prostě existují a člověk se na nich jistě jistým způsobem podílí už od pravěku, kdy začal kácet lesy, aby získal půdu pro zemědělské plodiny. Už v 19. ale zejména ve 20. století se často choval k atmosféře dosti nešetrně, ale – je nezbytně nutné ne dvakrát, ale raději čtyřikrát měřit, než „řízneme“ a budeme financovat celosvětové projekty na „ozdravění“ našeho ekosystému! Lidstvo si musí uvědomit nejen své ekonomické možnosti, které mohou být samozřejmě posuzovány z různých hledisek a v nichž jsou skryty i různé aspekty humanitární, ale i mnohem objektivnější možnosti technické a energetické. Málokdo ví, jak nepatrné zdroje přírodní energie dovedeme využít ve srovnání s gigantickými zdroji energetických procesů, které probíhají v naší zemské atmosféře. Jsou to totiž čísla s takovým počtem nul, že pro ně snad už ani nemáme slovně číselné pojmenování!


Takže - s tolerancí, která by měla panovat na všech stranách – samozřejmě je třeba chránit naše životní prostředí raději více než méně, ale po zralém uvážení všech našich možností, s přihlédnutím ke všem zřejmým i latentním rizikům a konečná rozhodnutí dělat vždy s chladnou hlavou! Skoro by se dalo dodat – k tomu nám dopomáhej Bůh, Jahve, Alláh, Buddha či veškerý Všehomír!


***

Zobrazit všechny články autora



Komentáře
Poslední komentář: 30.06.2013  10:15
 Datum
Jméno
Téma
 30.06.  10:15 Von
 28.06.  18:33 imraL
 28.06.  16:01 Vesuvanka
 28.06.  13:26 Karla I.
 28.06.  12:35 Jitka
 28.06.  12:04 Blanka K.
 28.06.  09:27 Von
 28.06.  07:46 Lenka
 28.06.  07:16 Pepa